Zatímco normální člověk už by to vzdal, Andrej Babiš bude zřejmě bojovat do posledního občana České republiky. Je to jeho verze totální války.

Tahle válka se ale nevede v zájmu takzvaných našich lidí, kterými se oligarcha rád zaklíná. Vede ji kvůli své moci, svým penězům a nejspíš také kvůli své svobodě, aby nemusel nastoupit k výkonu trestu. Nám všem po tom nic není, nic z toho nemáme, jen ztráty a ostudu.

Pruský vojenský teoretik Carl von Clausewitz používal v 19. století pojem „absolutní válka“ a soudil, že válka sama o sobě žádnou míru nezná, že jsou to jen politické a společenské okolnosti, které ji mohou mírnit.

Pojem totální války se pak používal v různých trochu odlišných významech, ale v zásadě jde o boj, který vyžaduje totální mobilizaci a totální metody (pohrdání mezinárodními dohodami, naprosté podrobení protivníka a dosažení jeho politické bezmocnosti).

Politika, nespoutaný byznys a válka jsou velmi podobné, v prvních dvou případech se většinou (byť ne vždycky) ovšem obejdou bez prolévání krve.

Babiš také totálně mobilizuje a vtahuje do svých soukromých obchodních záležitostí, tím, že je v politice, všechny občany. Plošně je masíruje médii, která si kdysi opatřil a nad kterými dnes údajně nemá kontrolu. Kašle na mezinárodní souvislosti a pravidla. Takto se nechová jen ve věci svých podniků, ale také když jde třeba o další pokračování naší jaderné energetiky. Už vyhlásil, že stavět reaktory budeme, i kdybychom měli porušit normy Evropské unie. Domyslel vůbec, co takové výroky znamenají? Jak jsou absurdní, nebezpečné, samolibé a hloupé? Zbavit protivníky, v tomto případě opozici, moci je něco, co by se mu také velmi líbilo. Kdysi se zasnil, že by rád zrušil Senát. To by ovšem musel Senát se svým zrušením nejspíš souhlasit, což asi tak snadno nepůjde. Když se mu ale povedlo, že státní zástupci se najednou chovají podivně a jednají v jeho prospěch, je pak i opozice v zemi, kde na výkon práva padají pochybnosti, v dost oslabené pozici. O jeho údajné bezúhonnosti rozhodují třeba úředníci v kraji, který vede jeho strana. Pokřivil demokratický proces tím, že silou svých peněz může druhé válcovat ve volební kampani a nakupuje si billboardy i lidi na ně. Prostě dokonalé.

Zatím totální války končily v bahně zákopů a porážkou, protože si toho i geniální stratégové nabrali občas moc a nakonec zjistili, že proti fyzikálním a společenským zákonům se dá sice bojovat, ale nedá se to vyhrát.

Pro samotného Babiše a samozřejmě pro všechny zúčastněné by bylo nejlepší, kdyby to vzdal. Ať se vrátí ke svému podnikání a pokusí se podnikat podle zákonů. Pokud to neumí nebo pokud je posedlý strachem, ať popadne peníze a Moniku a prchne někam, kam na něho spravedlnost tak snadno nedosáhne. I tak nám tady zbude ještě pár oligarchů, kterým budeme muset pracně přistřihávat křidélka. Ti lidé nám nepřerůstají přes hlavu, oni nám přes ni už přerostli.