Plán na získání důvěry pro menšinovou vládu Andreje Babiše se zdá jasný. Naslibovat lidem vše, po čem touží. Zároveň deklarovat snahu o spolupráci s opozicí, které nabídne spoluúčast na zlepšení stavu naší země. Z projevů nových ministrů, které premiér uvedl do jejich úřadů, se občanům musí zdát, že volby dopadly dobře.

Andrej Babiš změnil rétoriku i chování. Z hysterického majitele hnutí, které chce absolutně ovládnout moc nad Českou republikou, se stal umírněný politik, který nikomu nenadává a tváří se jako státotvorný muž. Skvělá práce Babišova týmu, který znovu ukázal, jak dobře ovládá tvorbu oligarchovy image.

S novou tváří mocichtivého politika se nyní musí vypořádat především jeho odpůrci. Ministři jednobarevné vlády totiž zatím před novináře vystupují s návrhy, které nejde a priori kritizovat a poukazovat na jejich chyby.

Každému, kdo by se chtěl stavět třeba proti dohledu nad lepší kvalitou potravin, zvýšení důchodů, nižší DPH nebo dalším krokům, které mají zlepšit život občanům, pšenka nepokvete. Odpor proti pozitivním nápadům se totiž neodpouští a to si jistě uvědomují i ti, kteří dodnes proklamovali, že s Babišem do vlády nikdy nepůjdou.

Záleží tak na tom, kdo na „med kolem úst“ skočí a kdo si bude stát neoblomně za svým a zdůrazňovat, že majitel hnutí ANO je skutečným ohrožením pro demokratické principy, ačkoliv se nyní tváří jako vůdce, za kterým by stálo za to jít.

Lidovci i sociální demokraté již směrem k Babišovi jisté signály vyslali a čekají, zda je při druhém pokusu o sestavování vlády premiér neopomene. Komunisti s okamurovci stojí poslušně ve frontě již od vyhlášení výsledků voleb. Předseda vlády má ovšem vysněnou úplně jinou variantu, chce do koalice s ODS.

Má k tomu hned několik důvodů, a proto není divu, že přestože od svého vstupu do politiky tvrdil, že právě kmotrovská a zkorumpovaná Občanská demokratická strana může za jeho „zrod“, nyní se snaží ji nalákat ke spolupráci.

Slabí a rozhádaní socialisté ani všehoschopní lidovci nemají dostatečný počet poslanců, aby s ANO vytvořili silnou koalici. To ODS je jiná káva a navíc, nabízí většinu ve sněmovně a to se počítá. Navíc Brusel s nelibostí vnímá tichou podporu KSČM a SPD vítěznému hnutí a Babiš by si to vyslechl pokaždé, když by za svými kolegy v Evropské unii přicestoval.

Záleží teď tedy nejvíc na jediném muži, který má nelehký úkol. Petr Fiala, předseda ODS a politik, který doteď stavěl na první místo svůj slib voličům, že se s Babišem nespřáhne. Nyní se ovšem chystá druhé kolo, ve kterém bude daleko složitější ustát tlaky veřejnosti i zevnitř strany a dokázat, že nastavená cesta znovuzrozené ODS nevede přes náruč mocného oligarchy.

Stokrát bude poslouchat, aby na koalici s ANO přistoupil, že tak bude moci Babiše lépe kontrolovat. Často mu budou Klaus mladší a jemu podobní připomínat, že bez vládního angažmá nemůže plnit program strany. Dočká se i nenávistných komentářů na sociálních sítích nebo v médiích, které nenávidí tradiční politické strany. A právě tyto momenty mohou ukázat Fialovu sílu a odolnost. Pokud ustoupí, padne, pokud vydrží, může se stát velmi silným lídrem.