Andrej Babiš a Alena Schillerová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Stát aktuálně zaměstnává nejvíce lidí od roku 2013, od kdy je ve vládě hnutí ANO spolu s ČSSD (v Sobotkově vládě ještě s KDU-ČSL). Tehdy pro něj pracovalo 413 595 osob, letos je to už 482 tisíc lidí a příští rok – podle plánu dosluhující vlády – to bude opět o něco více.
Průměrný plat státního zaměstnance se také vyšplhal až ke 40 tisícům a znatelně převyšuje průměrnou mzdu v soukromém sektoru. Spolu s tím rostl i celkový počet zaměstnanců, kteří pobírají peníze ze státního rozpočtu, i vyplácená suma. Ta dnes dosahuje 239 miliard korun a má i dále stoupat. Výdaje na platy zaměstnanců státního sektoru nyní dosahují v Česku 17,5 % hrubého domácího produktu, například v Německu je tato suma v poměru k HDP o polovinu nižší.
Kde se najde třináct procent?
Končící vláda Andreje Babiše přichystala a schválila návrh systemizace ve státní správě pro příští rok. Ta se týká ryze úřednických míst, tedy ne všech státních zaměstnanců, kam patří například i hasiči, policisté či učitelé.
Podle návrhu má být na ministerstvech a státních úřadech s účinností od 1. ledna 2022 celkem 76 341 služebních a pracovních míst; jde o mírný nárůst v řádu několika set lidí, na jejich platy má jít o 1,2 miliardy více než před rokem. Celkem má jít ryze na úřednické platy na všech systemizovaných místech 37,38 miliardy korun.
„S tvrzením, že počet úředníků roste, nemohu souhlasit. Pokud zde hovoříme o státních zaměstnancích dle zákona o státní službě, pak jejich počet nevzrůstá. Naopak prostředky na platy u neobsazených míst jsou po prvním měsíci automaticky vraceny MF ČR, tedy do státního rozpočtu,“ namítá předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář (viz rozhovor s ním níže).
Faktem je, že například státní aparát vykazoval nejvyšší počet úředníků k lednu 2018 (viz graf): celkem 78 581 lidí; pokles je ale jen papírový, hlavně díky vyškrtnutí takzvaných mrtvých duší, tedy neobsazených a de facto neexistujících míst, na něž ale úřady z eráru čerpaly peníze.
Budoucí vláda dvou koalic avizuje, že musí přepracovat státní rozpočet a najít úspory a zeštíhlit státní aparát, konkrétně o 13 %, což má přinést úsporu zhruba sedm miliard korun. Aby však mohla nová vláda v úřednickém aparátu propouštět, musela by během roku schválit speciální novou systemizaci míst, případně přijít se sérií organizačních změn na jednotlivých úřadech a ministerstvech.
Ministryně financí Alena Schillerová je přesvědčena, že to nepůjde. „Abyste snížil počet úředníků, musíte rušit a restrukturalizovat agendy. Já jsem škrtla 4300 úředníků. To jsou ty cesty. Buď rušit agendy, nebo je racionalizovat nebo je zásadním způsobem digitalizovat nebo restrukturalizovat,“ nechala se slyšet v deníku Právo.
Neefektivní státní správa
Zmíněné „škrtnutí“ ale představují hlavně virtuální zaměstnanci, takzvané mrtvé duše. Stát tím podle Schillerové ušetřil zhruba 3,5 miliardy korun. Podle NKÚ je ale mezi státními zaměstnanci takových „mrtvých duší“ za devět miliard korun.
Pokud bude nová vláda chtít v byrokratickém aparátu chtít šetřit, spolu s úředníky bude nutné škrtat (respektive zefektivnit, či například digitalizovat) i agendu, která sama o sobě s odchodem zaměstnance nezmizí.
„Jde o to, aby to nebyly prvoplánové škrty. Cíl by neměl být pouze škrtání, ale také zvýšení efektivnosti státní správy. Primárně by se mělo začít od agend státu, které by se měly zjednodušovat. Tím pádem mohou ubýt potřební pracovníci a veškeré na ně nabalené provozní výdaje,“ říká ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Stav státní správy a byrokratického aparátu kritizují i zástupci neziskových organizací, experti, akademici i podnikatelé. „Státní správa není schopna efektivně zvládat krize a mnohdy zápasí i s běžným fungováním. Její postupy jsou pomalé a složité, nedokáže čelit složitějším výzvám a komunikace mezi státem a občanem včetně kvality poskytovaných veřejných služeb výrazně pokulhává. Nespokojení s jejím fungováním jsou přitom nejen občané, ale i sami úředníci,“ napsali před pár dny vládě ve společné výzvě. Budoucí vláda by podle nich měla mít modernizaci státní správy jako svou prioritu.
ROZHOVOR
Jen na základě politické objednávky se propouštět nemá, říká odborář
Jak vidí možnost propouštění v byrokratickém aparátu státu předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.
Považujete z vašeho hlediska za reálné, že by se mohl počet státních úředníků snížit o 13 %, jak zaznívá například od koalice SPOLU?
Odbory v minulosti, ale i nyní, nikdy nehovořily o tom, že by se nemohly redukovat počty zaměstnanců napojených na státní rozpočet. Vždy jsme zdůrazňovali podmínku, aby to bylo provedeno na základě seriózních analýz, ze kterých jasně vyplyne, které činnosti se například dublují.
Pokud bych měl ale jednoznačně odpovědět, snížit počet státních úředníků o 13 % není reálné. Státní správa vykonává pro stát ty činnosti a služby, které vzejdou od politiků nebo od EU, a státní úředníci jsou vykonavatelem státní správy, prostředníkem mezi Vládou ČR a občany. Pokud by došlo k tak razantnímu snížení jejich počtu, pak by to znamenalo ochromení výkonu státní správy a stát v tomto okamžiku by musel sdělit občanům tohoto státu, které služby a činnosti již pro občany nebude vykonávat. A jsou služební úřady, především ty klientské, tedy kontaktní pracoviště, kde personální situace je již za „hranou“, kdy nejenom pracovní, ale především to psychické zatížení státních zaměstnanců bohužel již překročilo únosnou mez.
Budete se případnému propuštění snažit jako odboráři nějak aktivně bránit?
Především musíme nad touto úvahou s novými vládními politiky diskutovat. Musíme chtít vysvětlit, jak k tomuto číslu došli, kde by se mělo snižovat, jak to chtějí realizovat. Domnívám se, že až usednou na ministerská křesla a seznámí se s chodem státu, s činnostmi a službami, které státní úředníci vykonávají, tak tento ambiciózní předvolební „výkřik“ opustí. A pokud ne a budou chtít jej realizovat bez jasných argumentů podložených analýzami, pak odbory státní zaměstnance a funkčnost státní správy budou aktivně bránit. Tady nebude prostor pro politické „tlachy“, tady bude prostor pouze pro odbornou diskuzi.
Faktem ale je, že státní aparát v početním i finančním vyjádření setrvale roste. Jaký to má podle vás důvod? Narůstá tolik agenda?
S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Pokud zde hovoříme o státních zaměstnancích dle zákona o státní službě, pak jejich počet nevzrůstá. Pokud se budeme bavit o zaměstnancích napojených na státní rozpočet, pak je pravda, že se počet zvyšuje. Ale musíme si uvědomit, kde ty počty rostou – u Policie ČR, mírně u Hasičského záchranného sboru, ale nejvíce ve školství.
Z toho je patrné, že počet úředníků pracujících pro stát neroste, ba naopak prostředky na platy u neobsazených míst jsou po prvním měsíci automaticky vraceny MF ČR, tedy do státního rozpočtu. A když se budeme bavit o platech, tak v minulosti rostly, ale na tento rok jsou zmrazeny a na příští rok stávající Vláda ČR rozhodla o navýšení platu o 1400 Kč, což však nyní je pouze virtuální. Nikdo momentálně neví, jak se k tomuto návrhu ve státním rozpočtu na rok 2022 postaví nová vláda a poslanecká sněmovna.
Vidíte vy sami, jako odboráři, ve státní správě oblasti, kde lze hledat úspory?
Určitě by se úspory našly, jako by se našlo zefektivnění státní správy. Ale jak jsem už řekl – na základě provedených analýz, které musí být zpracovány seriózně, odborně a především ne na základě politické objednávky. To bohužel v minulosti nikdy nebylo, vždy převládl politický záměr. Vyzývám tímto novou vládu k odborné diskuzi na toto téma.
Text byl publikován s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
