Andrej Babiš se rád pyšnil tím, jak snižuje státní dluh. Ve skutečnosti ho moc nesnížil. Nyní jeho vláda dluh bezprecedentně zvyšuje. Zpětně se tak projeví to, nakolik se v minulosti chtěl předseda hnutí ANO zavděčit všem, rozdával na všechny strany a na rozpočet přitom nehleděl.
Vláda schválila zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun. Je to sice darda, ale v mimořádné situaci, ve které se dnes nacházíme, pro to můžeme mít jisté pochopení. Byť okolnosti, za jakých se to děje, jsou poněkud zvláštní – především změna zákona o rozpočtové odpovědnosti v nouzovém režimu.
Trochu podivné je také to, že se schodek zvyšoval natřikrát a půl bilionu je už třetí číslo v řadě, se kterým vláda v poslední době přišla. Důležitější je však širší kontext, ve kterém se zvyšování státního dluhu odehrává, dlouhodobý přístup vlády a pak také výhled do dalších let a desetiletí.
Andrej Babiš se několik let chvástal, jak snižuje poměr zadlužení k HDP. Například před rokem na svém facebookovém profilu podrobně popisoval, komu všemu jeho vláda přidala, co všechno zvýšila a jaké všechny projekty a programy rozjela, a nezapomněl přitom dodat: „Hrdinka je pro mě i Alena Schillerová, která na všechno tohle, co jsem vám právě napsal, dokázala sehnat peníze. Aniž by přitom zvyšovala státní dluh. Ten mimochodem klesá. Ze 41,1 procenta v roce 2013 na 30,6 loni a v jeho snižování pokračujeme.“
Má to ale jeden malý háček, nominální hodnota státního dluhu se za uvedené období příliš nesnížila. Z 1683,3 miliardy klesla na 1622 miliard. Ani v dobách růstu a prosperity se tím pádem nepodařilo zadlužení státu významněji smazat.
Velkorysé rozdávání a žádný polštář
Kromě toho Babišova vláda před sebou tlačila důležité investice a reformy – v první řadě reformu penzí, která pokud se neudělá, bude penzijní systém rovněž do budoucna velmi podstatně zatěžovat státní rozpočet. Jak v deníku FORUM 24 upozornil ekonom Lukáš Tóth, stále zoufale málo investujeme do své budoucnosti – do vzdělávání, podpory inovací, modernizace a digitalizace státu.
Poslední roky tak byly promarněné hned dvěma způsoby: jednak se vyšší státní příjmy v uplynulých letech nevyužily k tomu, aby se vyřešily problémy, které nás časem doženou, a zároveň se nijak zásadněji nesnížil ani státní dluh.
Celé slavné Babišovo snižování státního dluhu tak bylo založené na tom, že se zvyšuje HDP, tudíž poměr zadlužení k němu klesá. Přesto nebyly výjimkou rozpočtové schodky. Hlavně že převedeno na procenta HDP všechno vypadalo velmi pěkně.
Nyní se stalo to, že se souběžně zvýšily výdaje státního rozpočtu a propadly se jeho příjmy, a výsledkem je obrovský státní schodek. Nejprve se myslelo, že to bude 200 miliard, pak 300 miliard a aktuálně se počítá se sekerou ve výši 500 miliard korun. A úplně původně to mělo být 40 miliard. Odhady příjmů státního rozpočtu se tak oproti předpokladům z počátku roku snížily o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů se zvýšily o 246,7 miliardy korun.
Na tom je krásně vidět, jak rychle může vyskočit rozpočtový schodek, když se ekonomika dostane do úzkých. Ještě více ale vyroste státní zadlužení v poměru k HDP. Pokud v dobrých časech hrál poměr k HDP v Babišův prospěch a on se mohl i při velkorysém rozdávání na všechny strany chlubit tím, o kolik procent HDP dluh snížil, nyní se mu to vrátí i s úroky. Ukáže se totiž, že si nevytvořil žádný polštář, takže zadlužení se velmi snadno vrátí na úroveň 40 procent HDP a pravděpodobně zamíří i výše.
Stárnoucí populace a zvyšující se úroky
Schodek ve výši 500 miliard se zdá být obrovský, ale vzhledem k tomu, že současně poklesne i HDP, tak zadlužení ve vztahu k němu naroste ještě výrazněji. Navíc: to se pořád bavíme jen o letošním roce. Rozpočtový schodek v příštím roce nemusí být o moc nižší vzhledem k tomu, že stále ještě nevíme, jak hluboký současný ekonomický pokles bude a jak rychle přijde oživení. Kromě toho náš čekají sněmovní volby, takže motivace vlády utrácet a sekat další dluhy bude určitě velká.
Na tom všem se ukazuje, jak zásadní je nepromarnit léta růstu, což se Andreji Babišovi v tomto případě zřejmě podařilo. Ve vzduchu visí otázka, kam až může deficit státního rozpočtu a vůbec zadlužení státu růst. Letos by mělo dosáhnout hranice 2,1 bilionu korun.
Ekonomové upozorňují na to, že pokud si vláda počíná tím způsobem, že v dobrých časech odsouvá finančně nákladné reformy a přebytky, které v této době vznikají, utratí například za slevy na jízdném a různá další nesystémová opatření, můžeme se jednoho dne dostat do spirály, kdy nás doženou jednak zvyšující se náklady na obsluhu státního dluhu v podobě vysokých úroků a pak značné výdaje na důchodový systém a další náklady odvozené od stárnutí populace, ať už se to týká zdravotnictví nebo péče o seniory.
Je sice pravda, že v porovnání s evropským průměrem máme zadlužení státu stále velmi nízké, takže potíže spojené s vysokým státním dluhem nám akutně nehrozí. V dlouhodobém horizontu dvaceti a více let je to ale už horší. Zvlášť v souvislosti s demografií, na kterou upozorňuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Silné ročníky půjdou do penze, což je spojené nejen s výše uvedenými problémy, nýbrž to i nutně poznamená celkovou ekonomickou výkonnost.
Takže platí, že čím větší bude státní zadlužení, tím menší bude prostor řešit problémy, které nás v budoucnu čekají, a tím dříve a naléhavěji na nás začnou doléhat. Rezerva, kterou dnes s dluhem kolem 30 procent HDP máme, se časem rozplyne, a to zvlášť, pokud si i další vlády budou počínat podobně jako ta Babišova.
