Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) vyházely zbytečně miliardy kvůli covidu. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ze zveřejněného šetření Nejvyššího kontrolního úřadu jasně vyplývá, že v době covidové krize tehdejší vláda Andreje Babiše zbytečně rozhazovala finance a podporu z programu Antivirus dostávaly i firmy, které na to neměly žádný nárok, neboť epidemií nebyly vůbec postiženy.
„Podporu z programu Antivirus, jehož hlavním účelem bylo zmírnit negativní dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost v ČR, dostávaly i firmy, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk a zvyšoval se jim počet zaměstnanců,“ konstatuje se ve zprávě NKÚ.
Úřad také zjistil, že pomoc od státu čerpaly dokonce také firmy, které v té době rozdělovaly podíly na zisku. A navíc v jednom ze tří režimů programu Antivirus, konkrétně režim A Plus, stát navíc nesl téměř 100 procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích EU, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci.
„Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 mld. Kč,“ zjistil NKÚ, když prověřoval, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), v jehož čele v Babišově vládě seděla Jana Maláčová z tehdejší ČSSD, a Úřad práce ČR (ÚP ČR) nakládaly v letech 2020 a 2021 s peněžními prostředky státního rozpočtu a EU určenými na podporu zaměstnanosti.
Část peněžních prostředků státního rozpočtu a financí z EU určených na podporu zaměstnanosti byla podle NKÚ vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily jak MPSV, tak Úřad práce povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus.
Podporu z programu Antivirus v celkové výši 51,2 mld. Kč obdrželo téměř 71 000 firem a jejich 1,2 mil. zaměstnanců. NKÚ zjistil, že celkem 9,8 mld. Kč čerpaly podniky z odvětví, kde k poklesu produkce vůbec nedošlo. Podporu dostávaly dokonce i firmy z odvětví informačních technologií, v němž vzrostla hospodářská produkce oproti roku 2019 o 17,5 % a počet zaměstnanců o 9,5 %.
Zcela tristní pak bylo, že podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 mil. Kč dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance. „Jeho čistý obrat se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 10,5 mld. Kč a zisk o 336,4 mil. Kč. Počet zaměstnanců firma zvýšila o 11,1 procenta,“ konstatuje NKÚ.
Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo MPSV zcela v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve stoprocentní výši a vyplatil jim celkem 21,1 mld. Kč. „Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 mld. Kč,“ poukazuje na další podivnosti NKÚ. V ostatních zemích EU přitom tíži nákladů spojených s udržením pracovního místa nesli alespoň částečně zaměstnavatelé nebo zaměstnanci. I navzdory mimořádné pandemické situaci se v ČR míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 3 % a nabídka volných míst převyšovala počet uchazečů o zaměstnání.
Problematické bylo i poskytování příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus. NKÚ prověřoval 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců a zjistil, že 7 % z podpořených zaměstnanců, tedy 3 363 osob, bylo následně vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání. „Podpora v celkové výši 58,2 mil. Kč tak nevedla k zachování jejich pozic. Deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 mld. Kč na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku,“ zdůrazňuje NKÚ.
