Předseda vlády Andrej Babiš po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou sdělil, že se mu nelíbí plán Německa a Francie, aby z celoevropského záchranného programu po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) čerpaly přednostně nejpostiženější země. Pro svět je to samozřejmě šokující sdělení, ovšem pro ty, kdo pana premiéra znají, je to naopak – s nadsázkou řečeno – normálka. Solidarita je totiž slovo, které Andrej Babiš ve svém slovníku nemá.
„Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ prohlásil premiér. Ano, je tu ta stará hra na nějakou českou „úspěšnost“, spolu s ní také neschopnost vidět, že svět není soutěž, nýbrž spolupráce, partnerství s ostatními zeměmi demokratické, civilizované Evropy, a samozřejmě také s tím související příležitost navzájem si pomoci. Protože jenom pokud budou silní všichni, budeme silní jako celek, kterým je Evropská unie.
Jistěže Babiš nechce nikomu pomoci. On sám je pilným, doopravdy snaživým členem spolku Přátel koheze. To znamená skupiny zemí, které chtějí, aby jim ti bohatší dávali stále stejně peněz. Náš premiér tam navíc prosazuje názor (pokud vám to připomene slogan jednoho dezinformačního webu, jste na správné cestě), který by se dal definovat: „Nikdo nám nebude diktovat, co všechno necháme rozkrást.“ V českém či maďarském vylepšení jde o to, co všechno my, politici ve střetu zájmů, vyčerpáme pro své firmy.
Stejný přístup má Česká republika kvůli svému sobeckému premiérovi (a nejde jen o sobectví, ale také o to, že on sám se chce prostě zalíbit své skupině voličů) v mnoha dalších věcech. Vezměme si migrační krizi. Nepomůžeme lidem postiženým válkou, a už vůbec nepomůžeme zemím, které migrační vlna postihla nejvíce, ač jde opět o naše partnery v Evropské unii. Jak to odůvodníme? „Jsme nejlepší, nemáme moře.“ To je Babišova logika.
S tím souvisí také to, že rozhodně v žádném případě nepřijmeme žádné opuštěné děti z uprchlických táborů. Ať si tam klidně zmrznou, zemřou na nějaké nemoci, ať jsou ohroženy vším možným, nám je to jedno! Hlavně nám dál dávejte dotace, my totiž podporujeme kohezi, ale jinak jsme ve všem nejlepší. V čerpání zejména (jsme ostatně čistými příjemci evropských peněz).
Vrcholem toho všeho je, když Babiš protestuje proti rozpočtu Evropské unie (o kterém by podle přesvědčení mnohých vůbec neměl vyjednávat, protože je v tak velkém střetu zájmů), a navíc prohlásí, že by EU neměla mluvit do toho, na co peníze použijeme. A taky by neměla mluvit do toho, pokud je u nás někdo zneužívá, tomu se u nás říká vlastizrada a poškozování zájmů České republiky. To jsou přece prachy pro naše lidi! Pro naše lidi z holdingu! Tak nám je laskavě dejte, Němci a Francouzi, nás nějací Italové, co si včas neušili roušky, nezajímají.
