Česko má poprvé v historii dva zástupce mezi 14 místopředsedy Evropského parlamentu. Poté, co v prvním kole volby uspěla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce, získal stejnou funkci i její kolega Marcel Kolaja (Piráti) nominovaný zelenými. Předsedou nového Evropského parlamentu (EP) byl dnes zvolen italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Díky podpoře největších frakcí získal ve druhém kole tajné volby 345 hlasů ze 667 odevzdaných platných volebních lístků. Na druhém místě skončil český konzervativec Jan Zahradil (ODS), kterého podpořilo 160 poslanců, a třetí německá spolupředsedkyně europarlamentní skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

Sassoliho vedle socialistů podpořila i část poslanců nejsilnější skupiny lidovců a někteří liberálové. Třiašedesátiletý politik italské Demokratické strany ve svém úvodním projevu prohlásil, že EU musí brát ohled na rozdílnost svých jednotlivých regionů.

„Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí,“ řekl europoslancům nový předseda.

Za své priority pro 2,5 roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů unie,“ řekl Sassoli.

Na jeho podpoře se dohodly nejsilnější evropské politické skupiny v úterý poté, co summit navrhl do čela Evropské komise (EK) německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Zvláště menší politické kluby hlasitě kritizovaly popření systému takzvaných spitzenkandidátů, na jehož základě měl EK obsadit volební lídr navržený přímo stranami. Část europoslanců dala najevo, že kvůli nesouhlasu s úterní dohodou Sassoliho nepodpoří a někteří dali hlas českému kandidátovi.

Zahradil považuje svůj výsledek za úspěch vzhledem k tomu, že konzervativní skupina ECR má v parlamentu jen 62 poslanců.

„Je vidět, že taková ta eurorealistická pozice našla určitou odezvu,“ řekl ČTK český europoslanec, podle něhož politiky podporující Sassoliho úspěch pravicového oponenta překvapil a vedl k tomu, že navzdory dohodě největších frakcí nebyl Ital zvolen už v prvním kole.

„Podpořili mě spíše ti, kterým sedí méně federalistický pohled na evropskou integraci a také ti, kteří nebyli součástí úterní dohody mezi lidovci, socialisty a liberály,“ dodal Zahradil s tím, že patrně získal i hlasy některých lidovců.

Odpoledne budou poslanci vybírat 14 místopředsedů. Zahradil na tuto funkci kandidovat nebude, ucházet se o ni naopak chce česká zástupkyně v liberální frakci RE Dita Charanzová (ANO).

Česko má poprvé dva místopředsedy EP, Charanzovou a Kolaju

Česko má poprvé v historii dva zástupce mezi 14 místopředsedy Evropského parlamentu. Poté, co v prvním kole volby uspěla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce, získal stejnou funkci i její kolega Marcel Kolaja (Piráti) nominovaný zelenými.

„Důvěra kolegů mne samozřejmě velmi potěšila, vážím si toho, že mi tuto funkci svěřili. Vnímám to i jako ocenění mé dosavadní práce, s řadou z těch, kteří pro mne dnes zvedli ruku, jsem v minulosti spolupracovala,“ komentovala volbu Charanzová, která v prvním kole získala 395 hlasů. Ke zvolení bylo potřeba nejméně 331.

Plénum EP napoprvé zvolilo 11 místopředsedů a Kolaja byl mezi kandidáty, kteří nezískali potřebnou většinu. Ve večerním druhém kole však dostal 426 hlasů a zařadil se po bok zvolených členů parlamentního vedení.

„Zastávat druhou nejvyšší funkci v EP je pro mě velký závazek. Věřím, že budu mít z této pozice možnost prosazovat téma transparentnosti a digitalizace s maximální možnou efektivitou. To, že se mi podařilo přesvědčit kolegy europoslance o naléhavosti zlepšení těchto dvou oblastí, je dobrá zpráva pro všechny evropské občany,“ komentoval svůj úspěch europoslanec, který je na rozdíl od Charanzové v unijním sboru nováčkem.

Česko již mělo mezi místopředsedy čtyři zástupce, nikdy však dva najednou. Prvním byl občanský demokrat Miroslav Ouzký (červenec 2004 až leden 2007), druhým sociální demokrat Libor Rouček (července 2009 až leden 2012) a třetím Oldřich Vlasák (ODS; leden 2012 až červen 2014). Čtvrtým místopředsedou EP byl Pavel Telička, zvolený za ANO (později hnutí Hlas), který v jednom ze 14 místopředsednických křesel seděl v minulém dvouapůlletém funkčním období.

Vůbec nejúspěšnější kandidátkou se při dnešní volbě stala dlouholetá irská europoslankyně Mairead McGuinnessová. Členku nejsilnější lidovecké frakce podpořilo 618 ze 702 hlasujících poslanců. Mezi dalšími zvolenými místopředsedy jsou portugalský socialista Pedro Silva Pereira, německý europarlamentní veterán Rainer Wieland či bývalá polská premiérka Ewa Kopaczová.

Europoslanci dnes rovněž rozhodli o počtu členů a personálním obsazení dvou desítek stálých parlamentních výborů. Čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (oba KDU-ČSL) se stali koordinátory klubu evropských lidovců (EPP) ve dvou výborech. Zdechovský bude spolurozhodovat o postojích své nejsilnější europarlamentní frakce ve výboru pro rozpočtovou kontrolu a Šojdrová v kulturním výboru.

Fiala pogratuloval Zahradilovi k 2. místu ve volbě předsedy EP

Předseda ODS Petr Fiala je hrdý na to, že europoslanec Jan Zahradil (ODS) byl druhý v dnešní volbě předsedy Evropského parlamentu (EP). Napsal to na twitteru. Občanští demokraté podle něj nabízejí respektované a kompetentní kandidáty. Zahradilovi k výsledku pogratuloval i šéf ČSSD Jan Hamáček. Předsedou EP byl zvolen italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Získal 345 ze 667 odevzdaných platných volebních lístků, konzervativce Zahradila podpořilo 160 poslanců. Třetí byla německá spolupředsedkyně europarlamentní skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

„Škoda, že europoslanci vybrali za předsedu EP socialistu Sassoliho místo Jana Zahradila. Přesto jsem hrdý, že lídr naší kandidátky do eurovoleb skončil nakonec v souboji o takto prestižní post v obrovské konkurenci druhý. ODS nabízí respektované a kompetentní kandidáty,“ napsal Fiala. Podle poslance Jana Skopečka (ODS) podpořili lidovci a liberálové socialistu proto, že v Evropské unii dávno neexistuje rozdíl mezi těmito proudy. „Všichni bez rozdílu léta budují federaci a socialismus evropského střihu,“ uvedl na twitteru.

Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného má Sassoli jako bývalý místopředseda europarlamentu dostatek zkušeností. Patří podle něj z tábora socialistů k přijatelnějším kandidátům. „I podle hlasů v tajné volbě se ale ukazuje, že EP se chová do značné míry autonomně na politických jednáních rady, a tak to má být,“ napsal ČTK. „Jako sociální demokrat mám z jeho zvolení samozřejmě radost. Janu Zahradilovi bych chtěl pogratulovat k velmi dobrému výsledku,“ uvedl v SMS zprávě na dotaz ČTK Hamáček.

Europoslankyně za ANO Dita Charanzová a Martina Dlabajová zveřejnily na twitteru společnou fotografii se Sassolim a pogratulovaly mu ke zvolení. „Je to dobrá volba pro EP i pro EU,“ napsala Charanzová.

Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) má nový předseda EP dva zásadní úkoly. „Vést roztříštěný parlament a posilovat důvěru, panující dosud mezi institucemi EU. Premiéři výběrem předsedkyně komise výrazně opomenuli parlament. Získá-li však paní Leyen důvěru, kdo prohrál nejvíc? Visegrád. Ani jedno křeslo!“ poznamenal na twitteru. Prezidenti a premiéři zemí EU navrhli německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou na pozici předsedkyně EK na mimořádném zasedání Evropské rady, které začalo v neděli a protáhlo se až do úterního večera.

Vizitka europoslankyně Dity Charanzové (44; nestranička za ANO), která byla zvolena místopředsedkyní Evropského parlamentu:

– Charanzová je poslankyní EP od července 2014. Zatímco ve volbách 2014 byla trojkou na kandidátce ANO, v letošních volbách již kandidátku hnutí ANO vedla.

– V uplynulém volebním období byla mimo jiné místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Od listopadu 2018 byla místopředsedkyní evropské frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE). Nyní se frakce, které je Charanzová stejně jako zbývajících pět europoslanců hnutí ANO členkou, nazývá Obnova Evropy (Renew Europe).

– Charanzová se narodila 30. dubna 1975 v Praze. Pochází z diplomatické rodiny, její otec Karel Charanza byl generálním konzulem ČR v Petrohradě. Vystudovala pražskou VŠE a diplomatickou školu v Madridu. V roce 2001 obhájila disertační práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze (titul Ph.D.).

– Podílela se na přípravách na přistoupení k EU, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mimo jiné řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. Během českého předsednictví unii předsedala výboru Rady EU pro obchodní politiku.

– V EP se doposud věnovala hlavně ochraně spotřebitele, digitální ekonomice, oblasti mezinárodního obchodu a například i možnostmi rozvoje digitálního prostředí v EU. Také se například věnuje vyjednávání nových obchodních příležitostí pro české i evropské firmy.

– Za svoje aktivity v zahraniční politice získala v březnu 2016 Cenu poslanců Evropského parlamentu.

– Před letošními volbami do EP řekla: „Náš program je o akceschopné Evropě, o bezpečnosti a rovných podmínkách. Chceme silné Česko, ale také silnou Evropu. Chceme takovou Evropskou unii, která se vrátí k původnímu poslání.“ Podle ní je oním posláním bezpečnost a ekonomicky prosperující kontinent. Řekla také, že je důležité, aby se lépe rozdělovala témata, která si dokážou vyřešit členské státy, a témata, která je nutné řešit na evropské úrovni. Evropa podle Charanzové čelí terorismu, proto by chtěla posílit koordinaci bezpečnostních složek jednotlivých států.

– K možnému rozšíření EU před volbami řekla: „Nejblíže EU jsou země západního Balkánu a Ukrajina, pokud se vypořádají s vnitřními problémy, Turecko je dnes nepřijatelné.“

– S partnerem má dcery Sophii a Miu. Hovoří anglicky, francouzsky, rusky a španělsky.

– Charanzová je pátým českým europoslancem, který se stal místopředsedou EP. Prvním byl občanský demokrat Miroslav Ouzký (červenec 2004 až leden 2007), druhým sociální demokrat Libor Rouček (července 2009 až leden 2012) a třetím Oldřich Vlasák (ODS; leden 2012 až červen 2014). Čtvrtým českým místopředsedou EP se v lednu 2017 stal Pavel Telička, zvolený za hnutí ANO (později hnutí Hlas).