Den boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu, se bude opět připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Senát dnes schválil návrh prosazovaný zejména hnutím ANO Andreje Babiše na doplnění názvu tohoto svátku poslaneckou novelou, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Proti byli zástupci ODS a pět členů senátorského klubu Starostů, kteří poukazovali na zneužívání studentského dne komunistickým režimem.

Zastánci doplnění, k nimž patřil mimo jiné místopředseda senátu Milan Štěch (ČSSD), argumentovali tím, že by tak senát vyhověl pamětníkům událostí z roku 1939 i současným studentům. Podle Zdeňka Papouška (KDU-ČSL) doplnění názvu není oslabováním, ale zvýrazněním jednoho detailu historie 17. listopadu.

Michael Canov (SLK) namítal, že současný název svátku pokrývá jak nacistické represe vůči českému vysokému školství před 80 lety, tak násilné potlačení studentských protestů o půlstoletí později, které vedlo k pádu komunistického režimu v někdejším Československu. Canov obsáhle citoval z prohlášení Klubu na obranu demokracie, který protestoval proti tomu, aby vágní pojem studentstva rozmělňoval zásadní smysl svátku 17. listopadu, který spočívá v obnově svobody a demokracie v roce 1989, a tedy v odporu vůči totalitnímu komunistickému režimu.

Pro přijetí novely hlasovalo 38 z 58 přítomných senátorů hlavně z řad KDU-ČSL, ČSSD, ANO, Klubu pro liberální demokracii. Pro byli i všichni tři senátoři bez klubové příslušnosti a jedenáctka ze senátorského klubu Starostů.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa. O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Nynější novelu o státních svátcích předložila skupina poslanců z pěti klubů. V minulosti obdobné snahy v dolní či horní komora odmítaly.

Nesouhlas s přejmenováním

Klub na obranu demokracie, z jehož prohlášení Cahan citoval, získal pro podporu svého stanoviska stovky signatářů. Z výzvy citujeme:

„17. listopad byl od roku 1990 významným dnem ČSFR pod názvem ‚Boj studentů za svobodu a demokracii‘. V roce 2000 se stal státním svátkem a název se změnil na ,Den boje za svobodu a demokracii‘. Úprava je šťastná: 17. listopadem se otevřely dveře k přeměně normalizační komunistické diktatury v parlamentní demokracii a právní stát. Naše země se pak díky tomu stala součástí západního společenství demokratických států, které se zhmotnilo v institucích, jako je NATO a EU. Na boji za svobodu a demokracii se počínaje demonstrací ze 17. listopadu 1989 podíleli nejen studenti. Název zároveň pokrývá i důstojnou oslavu demonstrací z podzimu roku 1939, na nichž se rovněž nepodíleli jen studenti. Taková oslava se ostatně od roku 2000 pravidelně konala. A zároveň nepřipomíná nic z toho, jak byly události z roku 1939 později účelově zneužity českými komunisty a jejich ruskými komunistickými patrony.

Když jsme vzpomínali sto let od založení ČSR, kdekdo připomínal Masarykova slova: státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Naše Česká republika se zrodila z těch ideálů, které jsme tu zmínili. Ty ideály se zhmotnily i v soustavě našich státních svátků včetně 17. listopadu. Nedopusťme, aby teď byla tato soustava chystanou zákonnou úpravou a vůbec postupným přejmenováním svátků zamlžena, znejasněna a nakonec podloudně přepsána, tak jako se to stalo s 28. říjnem po komunistickém puči z roku 1948.“