Poslední průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi přinesl na první pohled překvapivý výsledek. Koalice Pirátů a hnutí STAN by získala 34 procenta hlasů a hnutí ANO pouhých 22 procent. Přelomová je jednak velikost náskoku, kterého koalice dosáhla oproti uskupení Andreje Babiše, a pak především to, že i Pirátská strana samostatně, kdyby v koalici nekandidovala, by podle šetření obdržela více než Babišovo hnutí. V takovém případě by totiž Piráti měli 22 procent hlasů a hnutí ANO jen 20,5 procenta. Z uvedeného průzkumu toho ovšem plyne mnohem více.

Předně šetření potvrzuje to, že komunisté a sociální demokraté se dlouhodobě pohybují kolem pěti procent. ČSSD je na tom o něco hůře a v průzkumech Kantar CZ za komunistickou stranou většinou o něco zaostává. Když se podíváme, kdy v těchto průzkumech měly obě strany alespoň šest procent hlasů, u sociální demokracie se dostaneme do března loňského roku a u KSČM dokonce až do ledna 2020, kdy obdržela 6,5 procenta.

Na druhé straně, jestliže se v posledním průzkumu obě uskupení pohybují mezi 4,5 a 5,5 procenty, stále existuje určitá šance, že by se s jistou dávkou štěstí mohli do poslanecké sněmovny dostat jak komunisté, tak sociální demokraté.

V tomto ohledu nějaký zásadní vývoj v posledních měsících nenastal. Je sice očividné, že obě partaje za poslední rok, rok a půl oslabily, ale to, že v některých průzkumech spadly až na 3 nebo 3,5 procenta, je stále spíše výjimka.

Naproti tomu významnou rostoucí tendenci můžeme pozorovat u preferencí SPD Tomia Okamury, která v aktuálním průzkumu získala 10,5 procenta, respektive 11 procent hlasů. Například loni v červenci mělo Okamurovo hnutí 5,5 procenta, v září a v říjnu 8 procent, v listopadu pak obdrželo o další procento více a od té doby dále rostlo a nemělo již nikdy méně.

Piráti a hnutí STAN zažívají strmý růst, a to jak jednotlivě, tak coby koalice. Zmíněných 34 procent je zatím jeho vrcholem. U hnutí ANO se děje to samé, jen v opačném směru. Loni v červenci mělo podle průzkumu Kantar CZ ještě 32 procent hlasů. Ten největší propad ale zažívá až teď. Ještě v únoru mělo 26 procent.

A pak je tady koalice SPOLU, která měla v únorovém šetření Kantar CZ 19,5 procenta a nyní získala 17,5 procenta. Tento výkyv není potřeba vnímat nikterak dramaticky, přesto ho však lze považovat za malou výstrahu. V minulých volbách do poslanecké sněmovny měla ODS 11,32 procenta hlasů, TOP 09 obdržela 5,31 procenta a KDU-ČSL 5,8 procenta. Prostým součtem tedy dojdeme k víc než 22 procentům.

Efekt sněhové koule

Z toho plyne, že uspokojivý výsledek koalice SPOLU se pohybuje kolem 20 procent a 17 procent by už přeci jen bylo trochu zklamáním (zároveň je nutné dodat, že například podle nejnovějšího modelu společnosti Ipsos má koalice SPOLU 20,5 procenta, záleží tedy na tom, čí metodologie je blíže realitě) . Aktuální průzkum Kantar CZ je proto drobným varováním, že koalice a její představitelé musí zkrátka přidat, protože jinak by se mohlo stát to, že místo toho, aby se koalice v čele s ODS od 19,5 procent odrazila k preferencím kolem 25 procent, mohla také spadnout až na úroveň 15 procent, a to by vůbec nebylo pěkné.

Když to vezmeme jako jeden celek, máme na jedné straně dvojici koalic a na druhé zbytek. Aktuální průzkum výrazně lépe vyznívá pro koalice a ukazuje, že pokud by si udržely současnou pozici, neměly by žádný problém dát v dolní komoře parlamentu dohromady 101 poslaneckých mandátů, vytvořit společnou vládu a získat ve sněmovně důvěru. Vše ovšem záleží na tom, aby v následujících měsících nenastalo současně několik přesunů voličských hlasů.

Dále čtěte

Chtěl založit nové hnutí, ale narazil na nezájem. Nyní předpovídá děs a zkázu po volbách

Bývalý ředitel Transparency International ČR a jedna ze dvou nejvýraznějších tváří vznikajícího hnutí Lidé PRO David Ondráčka je zjevně zklamaný…

Jednak voliči nově podporující koalici Pirátů a hnutí STAN ji nesmí zase opustit, také koalice SPOLU musí zůstat minimálně na svém, ale lepší by bylo, kdyby výrazněji posílila, zároveň však nesmí znovu začít růst hnutí ANO, případně dále stoupat SPD. Společnou vládu dvojice koalic by mohlo ohrozit to, kdyby tohle všechno nastalo a k tomu navíc by se ve sněmovně ještě udržela ČSSD a KSČM.

Zdá se ale, že nárůst koalice Pirátské strany a hnutí STAN je natolik velký, že by mohl převážit i částečný vliv výše zmíněných faktorů a vést k tomu, že společně s koalicí SPOLU bude mít v poslanecké sněmovně většinu (je pravda, že v průzkumech zmíněné agentury Ipsos či Medianu tak velký růst koalice Pirátů a Starostů zatím pozorovatelný není, o to důležitější bude, co přinesou další šetření a zda ho potvrdí). Jde totiž o to, že pro velkou část občanů může být právě volba koalice Pirátů a Starostů nadějí na změnu. To může mít následně ten efekt, že se tito voliči mobilizují a postupně na sebe nabalují jako sněhová koule. K tomu dále přispívají i průzkumy, jako je právě ten poslední, které voliče povzbuzují a ukazují jim cestu.

Šance pro obě koalice 

U koalice SPOLU může hrozit opačný efekt. Její představitelé mu musí čelit a nenechat se případnými ne úplně ideálními výsledky některých průzkumů znejistit či zviklat – i kdyby šetření s podobnými nebo i horšími čísly bylo nakonec více. Naopak musí je vzít jako impuls víc zabrat a snažit se být viditelnější a intenzivněji představovat alternativu vůči hnutí ANO a Andreji Babišovi.

Někteří komentáři a novináři si libují v tom, že věští, jak preference Babišova hnutí budou opět růst, jakmile bude většina občanů České republiky naočkovaná a začne se blýskat na lepší časy, a že potom Andrej Babiš bude vystupovat jako úspěšný krizový manažer, který to všechno zařídil a zvládl, a lidé mu na to opět skočí.

Tahle interpretace ovšem dělá z lidí hlupáky a stádo ovcí. Je sice možné, že se propad preferencí hnutí ANO spolu s výše nastíněným vývojem zastaví, ale myslet si, že opět vyskočí nad 25 procent, by znamenalo, že občané velmi rychle zapomenou na to, čím si Česko prošlo a ještě prochází a kdo na tom nese největší vinu, a to se tak rychle a v takové míře zkrátka nestane.

On je docela velký div už jen to, že hnutí ANO se stále pohybuje kolem 20 procent. Je proto pravděpodobné, že preference Babišova uskupení budou určitou dobu dále klesat spolu s tím, že ještě nějaký ten pátek bude trvat, než se atmosféra v zemi zlepší. Pak jistý návrat části voličů Andreje Babiše může třeba nastat, volební výsledek výrazně nad 20 procent už však není příliš reálný.

Mnohem spíše zvítězí názor, že změna je nutná a je třeba dát šanci oběma koalicím, aby ukázaly, co umí. A to je asi nakonec to nejdůležitější, čím se musí už teď zabývat. Pokud opravdu dostanou možnost vládnout a vytvořit vládu, která bude ve skutečnosti složená z pěti stran, musí udělat vše pro to, aby to zvládly a aby jejich vládnutí nebyl propadák, kdy namísto řešení problémů, které zdědí, upadnou do nekončících sporů a dohadování. Pokud to totiž nedokážou, nastoupilo by dost možná ještě něco horšího, než je Andrej Babiš. Byť je dost těžké si to vůbec představit.