Druhá covidová kapitola v Česku naplno odhalila slabiny současné vlády, a to hned v několika ohledech. I proto se snaží z chyb poučit a schválila 50 milionů korun ministerstvu zdravotnictví na novou komunikační kampaň. Právě chabá komunikace může za současnou nedůvěru lidí nejen ve vládní opatření, ale i v jejího předsedu Andreje Babiše. Nabízí se otázka, zda kampaň vůbec něco zachrání – odborníci se totiž shodují, že přichází pozdě.
59 procent. Tolik Čechů již nedůvěřuje předsedovi vlády Andreji Babišovi. On jakožto jeden z hlavních představitelů koronavirové krize selhal a má na svědomí současný stav, který se z „best in covid“ stal nejhorším na světě. Z výzkumu, který pro Českou televizi zpracovala agentura STEM/MARK, také vychází, že hůře s důvěrou u lidí už je na tom jen prezident Miloš Zeman. Oslabené hlavě státu nevěří 66 % populace.
Proč to tak je? Současná krize odhalila mnohé. Ukázala neschopnost kvalitního krizového managementu v naší vládě, demaskovala nekončící populismus Andreje Babiše, který jde na ruku těm nejlíbivějším řešením bez jakýchkoli následků, znázornila slabou pozici našeho prezidenta, který už při téměř všech výstupech odmítá vstát z křesla a jeho kalendář dlouhodobě zeje prázdnotou.
Krize poukázala také na nedostatečnou nemocniční kapacitu, na níž opakovaně upozorňuje Česká lékařská komora. Zdravotníci teď kvůli tomu nestíhají a mají toho moc. „Nemáme dostatečné personální kapacity, nemáme rezervu, nejsou lékaři, ani sestry. Tato situace se zhoršila ještě s covidem, protože zdravotníci samozřejmě padají do karantény a jsou nemocní,“ popsal současný stav v českých nemocnicích pro FORUM 24 mluvčí komory Michal Sojka.
Toto je jenom krátký výčet problémových pilířů, které by mohly za současný stav. Dalším z nich je i problematická komunikace. Vláda je za ni popichovaná jak od opozice, tak od odborné veřejnosti.
Netřeba tu připomínat všechny Babišovy názorové otočky, sporné vyhlašování důležitých opatření na Twitteru (navíc s chybou, kterou pak komunikační tým musel smazat), silná tvrzení některých ministrů, která následně jiní členové vlády museli korigovat, a tím pádem napáchala více škod než užitku.
Nepřispívají tomu ani chyby nového šéfa resortu zdravotnictví Jana Blatného, který v prvních dvou pracovních dnech na ministerstvu nejdříve ve zmatku zalhal o svém podpisu pod anti-babišovskou peticí a poté se nešikovně přeřekl ohledně reprodukčního čísla R. Nejde o hrubou chybu, ale i těchto maličkostí dokáží někteří lidé využít ke zpochybňování celé epidemie.
Když se totiž po tomhle mediálním kolotoči potřebují členové vlády obrátit na občany s tím, aby jim v klíčových rozhodnutích důvěřovali, nemohou se divit, že je ona důvěra již kriticky nalomená. I přes viditelné snahy někteří lidé nepřikládají situaci takovou váhu, jakou by možná měli.
Když komunikační chaos plodí ještě větší chaos
Kus následků komunikačního chaosu můžeme vidět například na současném počtu nakažených a hospitalizovaných. Ale rozhodně to není jediný důsledek. V posledních letech jsme už mnohokrát mohli na sociálních sítích vidět, že pokud se určitý vzorek obyvatelstva něčeho bojí – tedy má k něčemu nedůvěru – a nenachází srozumitelné odpovědi na své otázky, začne se přiklánět ke scénářům, které jim předkládají dezinformační weby. Chaos ve společnosti se tak ještě znásobí.
Tisícovky lidí takto sdílely smyšlené příběhy o tom, jak „něčí známá“ odešla z fronty na test a stejně jí přišel výsledek, že je na covid pozitivní. Lež, samozřejmě. I přesto ale hojně sdílená.
Podobný je i status šířící se v několika úpravách Facebookem. Pojednává o pánovi, jenž skonal na infarkt, ale v pitevní zprávě měl uvedeno, že zemřel na covid, protože nemocnice za to prý dostává vyšší odměny. To se samozřejmě také nestalo. Těmto a podobným lžím však věří nemalé množství Čechů. Správně nastavená profesionální komunikace by jim ale tyto příběhy mohla vyvrátit.
Tento problém by měla vylepšit padesáti milionová finanční injekce vymezená vládou pro ministerstvo zdravotnictví. Má za cíl vylepšit komunikaci ohledně přijímaných opatření, vysvětlovat je, vyvracet dezinformace a hoaxy – zkrátka to, co se mělo dít už dávno, ale bohužel nedělo. Tohoto aspektu si všímají i odborníci. Vizi zlepšené komunikace samozřejmě vítají, ale dodávají, že přichází pozdě.
„Je to jednoznačně s křížkem po funuse. Každá komunikace musí být naplánovaná v pravý čas a na pravém místě. A toto je jednoznačně pozdě. Vláda by se měla především zamyslet nad tím, jak obnovit důvěru, jak podpořit sdělení, které říká,“ řekla pro Českou televizi Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na FSV UK.
Na plánovanou komunikační strategii reaguje i Asociace komunikačních agentur. „Hurá! chtělo by se zvolat, kdyby nepřevažovala pachuť z dosavadního počínání vlády. Komunikace byla z mnoha stran kritizována jako nejslabší instance tažení proti viru,“ sdělil dle serveru Mediář její ředitel Marek Hlavica. „Už na jaře se AKA obracela prostřednictvím Hospodářské komory ČR i sama za sebe na vládu s naléhavou výzvou dát krizové komunikaci profesionální a efektivní podobu. Bez valné odezvy,“ připomíná.
Centrální webový systém, kde by mohli lidé najít informace srozumitelně a dostupně, tak stále chyběl a chybí. Nová kampaň se nemá zaměřovat jen na internetové prostředí. Měla by být vidět televizi, slyšet v rádiích, má viset na billboardech a také na sociálních sítích.
Vláda nebyla do současnosti schopna zareagovat zdrojem důvěryhodných informací dostupným pro všechny. Například na Twitteru, na nějž se odkazoval bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, je asi jen 400 tisíc Čechů, tedy zdaleka neobsáhne širší okruh obyvatel. Jenže pouze tam ministr komunikoval. Nový ministr Blatný nechce tuto linii po svém předchůdci převzít, opatření prý bude prezentovat nikoli na „osobním“ profilu, ale přes oficiální kanály ministerstva zdravotnictví.
