Jestliže noviny ministra financí dlouhodobě publikují seriál mnoha desítek článků, které poškozují firmu, která konkuruje firmě ministra financí, tak je to více než zvláštní. Už taková situace nemá v Evropě žádnou obdobu.

Jestliže je navíc prokázáno, že ministr financí tuto neustále kritizovanou firmu chce koupit, což se mu dosud nepodařilo, a že následně jsou lidé z vedení této konkurenční firmy vyšetřováni policií a noviny ministra financí neustále publikují zprávy z otevřeného policejního spisu, jež mají doložit zločinecké pozadí této firmy, tak je to zcela skandální.

A jestliže zjistíme, že noviny ministra financí s orgány Policie ČR permanentně spolupracují na vytváření kriminální pověsti firmy, která konkuruje firmě ministra financí, je to nehorázné tak, že by za normálních okolností měla padnout vláda.

Toto vše není žádná smyšlenka. Jedná se o zcela prokazatelná fakta. Sdružení novinářů Free Czech Media vypracovalo rozsáhlou analýzu souhry mezi policejními vyšetřovateli, novináři LN a získalo navíc i informace, které potvrzují, že tato součinnost nahrává majiteli Lidových novin a ministrovi financí v jeho dlouhodobém záměru ovládnout celý trh s biopalivy v České republice. A navíc máme jasné doklady, které ukazují na to, že novináři Lidových novin se chovají jako sluhové hegemona politické a ekonomické moci. Posledním kamínkem do mozaiky působení Andreje Babiše je navíc i zjevné zneužívání státní správy, konkrétně finančních úřadů, které se do kampaně proti firmě, která konkuruje Agrofertu, v podezřelé intenzitě rovněž zapojily.

Co to je „kauza Oleo Chemical“

Společnost Oleo Chemical, vyrábějící biopaliva, se dostala do vážných problémů. Je pod silným tlakem, vyšetřuje ji policie.

Pozornost si zasluhuje zejména z toho důvodu, že Oleo Chemical je konkurentem Agrofertu na trhu s biopalivy. Není tajemstvím, že o tuto firmu má již léta zájem současný ministr financí Andrej Babiš. Dokladem jeho enormního zájmu je dopis, který zaslala představitelům liberecké firmy vedoucí oddělení akvizic Agrofertu Lucie Kaplanová. Ta jasně navrhuje přípravné kroky vedoucí k odkoupení firmy Oleo Chemical na základě předchozích jednání. Manažerka Babišových akvizic Kaplanová odeslala tento mail 3. června 2011 v jednu hodinu odpoledne. Když adresát dopisu, spolumajitel firmy ing. Michal Urbánek sdělil, že firma se prodávat Agrofertu nebude, začalo postupně peklo. Babiš údajně tehdy sdělil, že do pěti let bude mít firmu Oleo Chemical v Agrofertu. Takové silácké vystupování Babišově naturelu zcela odpovídá. A důslednost v dalším postupu včetně použití veškerých metod boje mu odpovídá také. Veřejnost má dostat tyto informace o svém nejpopulárnějším politikovi.

Proč vlastně Babiš potřebuje získat tuto firmu?

Firma Oleo Chemical totiž vyrábí biopaliva nové generace, jež nepocházejí z řepky olejné, ale z jiných organických meteriálů. Takový provoz dosud Agrofert nevlastní a při rostoucím veřejném tlaku na omezení pěstování řepky by se mu k dalšímu rozvoji svého postavení na trhu nepochybně hodil.

Jde o nesmírně závažný případ, který navozuje podezření ze zneužívání médií vlastněných Andrejem Babišem k mediální dehonestaci konkurence Agrofertu. A co je obzvlášť nepřijatelné, za spolupráce s některými složkami policie, se kterou se redaktoři zejména Lidových novin ani netají, když často citují z živých policejních protokolů. Proto Sdružení Free Czech Media zpracovalo obsáhlou analýzu chování Babišových médií v této kauze, aby na tyto nekalé praktiky poukázalo.

Nejsme přitom advokáti žádné obviněné osoby. Případnou vinu, pokud někdo porušil zákon, nechť posoudí nezávislý soud. Do té doby však platí presumpce neviny. Máme jen za to, že se jedná o další závažný precedens vyplývající z kumulace politické, ekonomické a mediální moci ministra financí, která není pod dostatečnou veřejnou kontrolou.

[ctete]14702[/ctete]

Komu slouží kauza Oleo Chemical?

Andrej Babiš vyvinul v květnu 2010 mimořádné úsilí, aby v Poslanecké sněmovně prolobboval zákon o biopalivech. Tehdy patřil mezi čelné lobbisty „Palerma“, vůči kterému se dnes vehementně vymezuje. Ani se veřejně netajil tím, že osobně obvolával poslance, až se mu nakonec podařilo prosadit příslušný zákon den před parlamentními volbami. Nelze se divit, když do své zbrusu nové továrny na výrobu biopaliv Preol investoval 1,5 miliardy korun.

Babišův vážný zájem o biopaliva trvá dodnes. Přes ministra zemědělství Mariana Jurečku prosazuje zvýhodnění „řepkových“ biopaliv první generace, která jsou v Evropě na ústupu. Pokud by Babiš zůstal v roli podnikatele, nedělo by se vzhledem k místním zvyklostem nic tak mimořádného. Pokud je však současně prvním místopředsedou vlády a ministrem financí, jedná se o ukázkový střet zájmů, který už byl mnohokrát popsán a jenž nemá v Evropě obdoby.

Oleo Chemical vyrábí biopaliva druhé generace, která jsou na rozdíl od biopaliv první generace produkovaných Babišovými firmami perspektivnější. V této kauze se jedná o složitý spor o stovky milionů korun mezi touto firmou a společností Ravak, kde už padla řada trestních oznámení na obou stranách. Firma Ravak už jednou chtěla Oleo Chemical poslat do insolvence, což se jí nepodařilo. Jeden ze spolumajitelů firmy Ravak, Jindřich Vařeka mladší, je přitom starostou za hnutí ANO v Příbrami. Podle majitelů Oleo Chemical se Ravak snaží Oleo Chemical „nepřátelsky“ převzít a k tomu jim slouží mediálně velmi sledované obvinění kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga a dalších devíti lidí kvůli relativně menším daňovým deliktům.

Kauza Oleo Chemical je prezentována jako účtování s nepopulárními „kmotry“, přičemž podnikatel Ivo Rittig v ní fakticky, nikoli mediálně, hraje jen vedlejší roli a slouží jako „návnada“ pro zvýšení mediální atraktivity případu. Nebýt zatažení Rittiga do této hry, byla by kauza Oleo Chemical mediálně těžko uchopitelná. Samotný Babišův tisk přiznává, že se kauza přes Rittiga dobře mediálně „prodává“. Přitom není jisté, jestli bude v této věci odsouzen, veškerá tvrzení vyšetřovatelů rozporuje.

Aby toho nebylo málo, do podobných problémů se dostala ústecká firma Kratolia, která byla přímým konkurentem Agrofertu na trhu s biopalivy první generace. Podobně jako Babišovy firmy obchodovala se státem a policejní zásah s následnou finanční kontrolou ji poslal do insolvence. Agrofert tak fakticky získal monopolní postavení v oboru.

Mediální kampaň v Lidových novinách

Zarážející je souhra tisku vlastněného Andrejem Babišem a Policie ČR v dlouhodobém mediálním tlaku na firmu Oleo Chemical. Ke zřetelnému zlomu došlo v červenci 2014, odkdy se dá hovořit o cílené a soustředěné mediální kampani. Jak vyplývá z otevřených zdrojů, pochybnosti může vzbuzovat nejen postup policie, ale i některých dalších orgánů státní správy, zejména finančního úřadu, který je podřízený ministru financí.

Podobných obchodních sporů je jistě více, ale jen několik z nich je takto výrazně medializováno, zejména v Babišově tisku. Ten je i v řadě jiných případů spolehlivým indikátorem majitelových politických a obchodních zájmů. Zároveň je skutečností, že  podobné mediální postupy a úniky nebyly výjimkou ani v nedávné minulosti. Situace je však dnes diametrálně odlišná v tom, že tyto dehonestační kampaně produkuje tisk vlastněný aktivním politikem, který se často ocitá ve střetu zájmů.

Pozoruhodné shody okolností

Zatímco role Babišových médií na živení kauzy Oleo Chemical je neoddiskutovatelná, otazníky vzbuzuje i postup ÚOOZ. Především načasování velké policejní akce v této věci dva týdny před podzimními volbami 2014, kdy bylo zatčeno a propuštěno deset lidí, vyvolává pochybnosti (vedle kooperace s Babišovým tiskem), že minimálně část policejních složek se nevyvaruje pokušení účastnit se politického boje.

Dále se nelze vyhnout spekulacím, které se podle otevřených zdrojů šíří v petrolejářské branži, o možném převzetí těmito zásahy oslabovaného Olea Chemical Agrofertem, protože nemá k dispozici výrobu biopaliv druhé generace. Majitel Agrofertu je zároveň známý tím, že se zaměřuje na firmy v problémech. Podle některých médií by to nebylo poprvé, co by měl Agrofert prospěch z práce orgánů činných v trestním řízení. Něco podobného se v minulosti stalo i jiným Babišovým konkurentům, například manažerům Kosteleckých uzenin či konkurenční firmě Agropol. Obě firmy pak koupil Agrofert.

Na kauzu firmy Oleo Chemical, jakkoli nelze pominout možnou trestněprávní rovinu, je nutné nahlížet i jinou optikou. Zda skutečně nejde o cílenou akci, která v konečném důsledku vyhovuje nejsilnějšímu hráči na trhu s biopalivy. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se v nedaleké budoucnosti nenaplní spekulace o jejím převzetí Agrofertem. Co by možná prošlo velkopodnikateli, nesmí zároveň procházet členovi vlády. To by byl další krok směrem k východní oligarchii.

Nakonec je třeba položit tyto otázky:

Na ministra vnitra Milana Chovance:

Jak je, pane ministře, možné, že orgány Policie ČR poskytují novinářům Lidových novin neomezený přístup k informacím z otevřeného vyšetřovacího spisu? Zabývá se tím již Generální inspekce bezpečnostních sborů? Z formulací novinářů Lidových novin je zřetelně jasné, že tento přístup mají opakovaný a vlastně permanentní. Co tím vyšetřovatelé Policie ČR sledují?

Na státní zástupce, kteří dozorují toto vyšetřování, máme tuto otázku:

Jak je možné, že vy, kteří máte zastupovat veřejný zájem, zcela ignorujete skutečnost, že Lidové noviny jsou v jisté nadsázce součástí „orgánů činných v trestním řízení“? Proč to tolerujete? A nakonec: Položili jste si otázku, zda tu není zvláštní souvislost mezi snahou kriminalizovat podnikatelské konkurenty ministra financí a majitele Lidových novin a jeho podnikatelskými záměry, které dříve jasně deklaroval?

Na šéfredaktora Lidových novin pana Ištvána Léka máme tuto otázku:

Jak vysvětlíte veřejnosti, že vaši novináři, zejména ti, které jste si přivedl z Babišem placeného webu „Česká pozice“, slouží takovýmto způsobem hegemonovi politické a ekonomické moci? Jak je to slučitelné se základními principy profesionální žurnalistiky, když vedete své kolegy k otrocké služebnosti vůči nejmocnějšímu politikovi, a zároveň svému majiteli?

V této kauze budeme i nadále pokračovat a budeme žádat ministra vnitra, státní zástupce, vedení Policie ČR a vedení Lidových novin o to, aby svůj postup veřejnosti vysvětlili. Z této zprávy neplyne, že jsme přesvědčeni o něčí vině či nevině. To není naše práce. Jsme ale přesvědčeni o rozsáhlé manipulaci ve prospěch ministra financí, nejmocnějšího politika v zemi, který nad sebou nemá dostatečnou kontrolu. A v tom tkví celé riziko pro českou společnost.

Rozsáhlou analýzu mediálních výstupů, jež dokládají krajně podezřelou součinnost Policie ČR na diskreditační kampani, přinášíme ZDE.

Je třeba mít na paměti, že smyslem vyšetřování má být zjištění faktů a zajištění důkazů. Nikoli masírování veřejnosti, aby lidé podezřelí z trestné činnosti byli veřejností odsouzeni ještě před konáním soudu. Každý má právo na nepředpojatý soud a toto právo je zde flagrantním způsobem pošlapáváno.

Na závěr je třeba říci, že tato agresivní taktika nátlaku na odkoupení firmy, při níž je konkurenční firma nejprve znemožněna a zlikvidována, načež je pak levnější a snáze koupitelná, se neshoduje s obecně akceptovanou etikou podnikání. A už vůbec ne s postem ministra financí.

Pavel Šafr, Jiří Sezemský,

tým Free Czech Media a Svobodného fóra.

Prosíme, podpořte Svobodné fórum

Vážení čtenáři, tento článek si v drtivé většině českých novin a časopisů nepřečtete. Dokonce i veřejnoprávní televize tyto informace potlačuje. Prosíme, podpořte nás finančním darem v naší veřejné sbírce, abychom mohli i nadále šířit svobodné informace.

Provoz tohoto nezávislého média, které usiluje o udržení liberálních poměrů v naší zemi, zabezpečují čtyři lidé s využitím fotobanky ČTK.. Oslovujeme v průměru týdně na 120 tisíc uživatelů. Abychom udrželi provoz tohoto webu, potřebujeme Vaši pomoc.

Váš sponzorský dar můžete zaslat na tento sbírkový účet:

Česká spořitelna:  37 68 25 83 79 / 0800

V případě vaší daňové potřeby s Vámi korespondenční cestou sepíšeme darovací smlouvu.

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]