Stojí frontu na podpis do knížky, kterou nenapsal. Nejspíš si ji ani nepřečtou. Oslovují ho „Andreji!“, líbají a objímají. Na selfie s ním jsou v sedmém nebi: hele Máňo, tykám si s premiérem! Nenechají na něj dopustit a hádají se do krve: s rodinou, se známými. Fakta je nezajímají. Stačí jim pocit, že je jejich. Že ho vlastní. Že jsou si rovni. Nechá je jejich iluzi a sčítá hlasy. Poslouchá stesky, vzpomínky, osudy, které ho však vůbec nezajímají. A sčítá hlasy.
Říká jen to, co chtějí slyšet. Jaký byl chuďas, že nebyl fízl, jak žije pro rodinu. Sám synek bolševických papalášů, udavač z Petrimexu a „taťka“ nepohodlného syna, z kterého udělal „cvoka“. Babišovy babičky nedbají. Jsou jako v ajfru. Stáří je proradné: slyší, co chce, nebo jen zkratky. Babiš jim slibuje jistoty, na které nemá, a pomlouvá opozici, která tam není. A sčítá hlasy. Za prachy státu jim hraje syna, kterým se můžou chlubit, zatímco ten pravý na něj dře v práci. On sčítá hlasy. Zahraje cokoliv, už není ochotník. Z gaunera anděla, z Hotentota Čecha, z příštipkáře Masaryka, z primitiva intelektuála a z práskače disidenta. Babičky vzlykají, jsou na něj pyšné. A on sčítá hlasy.
„Babičky“ bez srdce už nejsou babičky. Babiš má syna. Syn ví až příliš, v čem otec jede. Že táta je grázl a aby neseděl, zbaví se syna. Zapřít ho nemůže, podoba nelže. I přesto je tu krev voda. Místo otce sobecká krysa, jen prospěch a účel. Dál už je to jako za Husáka: „Nehodící se škrtněte!“ Pracháč a premiér nakoupil lékaře, rozdal jim pašalíky a syna svorně prohlásili za blázna. Potom jej zavlekli do země nepřátel. K Rusům, na Krym!
Andrej Babiš jr. se teď brání. Není blázen, dokládá fakta, chce vyšetřování, nezávislé posudky, proces a spravedlnost. A zpátky čest, kterou mu veřejně pošlapal vlastní otec. Půjde to ztuha, pokud vůbec. Vládnoucí taťka má v rukou páky: Švejdara, Mařenku, Stříže. Protopopovou a Höschla. A hyperkorektní média: syn prý chce otce očernit před volbami a to je „nefér“. Nikde ani stín pochybnosti, že jde o prachsprosté zneužití psychiatrie. Jasně, když předseda vlády s kumpány kvůli své zlodějně zpochybňuje duševní zdraví syna, je to fér.
Leckteré babičky, na jejichž facebooku se to hemží šťastnou rodinou, pýchou na syny, na dcery a láskou k vnukům, s tím nemají problém. Není to jejich krev a Andrej nelže! A kdyby, tak šup s klukem do Bohnic, bere jim iluzi a ohrožuje jistoty! Žádné fajn babičky, moudré a laskavé, jen pomatený fanklub moci a bohatství, co ztratil soudnost a svědomí. Jsou-li snad vaše, promluvte s nimi a ukažte pravdu. Teď kvůli vašim dětem. Ještě je čas.
