Vyjasňuje se, jak se podnikatel Andrej Babiš vyhnul stamilionovým daním, ať už se jednalo o kriminální delikt krácení daně, nebo o zákonný postup. Jeho metody vyplývají z analýzy provedené tajnou Skupinou Šuman.

Necháváme přitom stranou jeho čachry s miliardami korunových dluhopisů, díky nimž se prozatím vyhnul dani přesahující 50 milionů korun. Tento možný podvod se totiž provalil už dříve.

Již jsme vám popsali pravděpodobný promyšlený podvod, kdy se Babiš vyhnul asi 300 milionům na dani z dividend. Zaměřme se ale nyní na přelévání zisků a ztrát mezi Babišovými firmami.

Babiš přeléval zisky a ztráty, kam se mu hodilo. To byl jeho další, druhý, způsob, jak se ulít, když ostatní platili daně. Mohli bychom mluvit o tzv. tunelování, ale pod tím si většina lidí představí situaci, kdy chce velký akcionář oškubat akcionáře menšinové, a proto vyvádí peníze z firmy někam pryč. To nebyl Babišův případ. Jeho motivací jakožto jediného akcionáře svých firem mohlo být jedině oškubat stát na daních, popřípadě různé věřitele na úrocích a splátkách dluhů.

Jak lze přelévat zisky a ztráty? Přece jednoduše. Vaše firmy si vzájemně poskytují služby a prodávají zboží, výrobky, materiál či polotovary. Firma, která se z daňových důvodů potřebuje zbavit zisku, prodává levně (pod náklady) zboží firmě, která je ideálně ve ztrátě. Protože firmě, která je ve ztrátě, je vcelku jedno, jestli bude ve ztrátě minus milion, a nebude tak muset platit daně, nebo svou ztrátu díky dílčím ziskům z výhodných obchodů stáhne na nulu. Tímto způsobem si Babiš podle analýzy skupiny Šuman draze kupoval prakticky bezcenné (nebo přinejmenším nepříliš nadějné) akcie IMOBA. Problém je, že si toho nevšimli auditoři Agrofert holdingu a na podvodu se podíleli případní oceňovací znalci.

Kromě toho Babišovy firmy IMOBU masivně financovaly pomocí tak vysokých úvěrů, na jaké by jinak rozhodně neměla šanci dosáhnout. Obdobně i Farmu Čapí hnízdo v době, kdy ji vlastnili anonymní akcionáři. Kdyby se po nějaký čas opravdu jednalo o zcela cizí, s Babišem nijak nepropojené firmy, mohl by být Babiš podezřelý ze snahy o likvidaci či poškození svého Agrofert holdingu (opět třeba ve snaze poškodit věřitele).

Vše ale nasvědčuje tomu, že IMOBA patřila i v době, kdy to Babiš nepřiznal, jemu, jeho firmám nebo jeho blízkým. Obdobně Čapí hnízdo, kde Babiš přiznal, že bylo v inkriminované době, kdy obdrželo dotace z EU, ve vlastnictví jeho nejbližších (ale důkazy o tom se ztratily). Pak by však měly finanční úřady dodatečně zkontrolovat jejich vzájemné ceny (včetně úroků z úvěrů, ale i nájmů apod.). V případě Čapího hnízda už to finanční úřady slíbily.

Třetí, ale legální cestou, jak Babiš se svými firmami podle Skupiny Šuman neplatil daně, bylo po určitou dobu umístění IMOBY v daňovém ráji (ve švýcarském městě Zug). Zarážející na tom je mimo jiné skutečnost, že Babiš předstíral, že nikdy v daňovém ráji nepodnikal. Pokolikáté už lhal? Ostatně, už dříve se provalilo, že si jednu firmu koupil na Kypru, což je také takový typický daňový ráj.