Poslanci už mají dost vytáček ze strany šéfa Finanční správy Martina Janečka, kterého do funkce jmenoval ministr financí Andrej Babiš (ANO) a který nyní odmítá prošetřit možné obrovské Babišovy (a nejen jeho) daňové úniky.
Rozpočtový výbor sněmovny, který má na starosti mimo jiné přípravu daňových zákonů, Finanční správu požádal o vyšetření podezřelých vydávání podnikových dluhopisů v nominálních hodnotách jedné koruny, které pak nebyly jejich vlastníky daněny, protože se několikahaléřové výnosy z nich zaokrouhlovaly pro potřeby výpočtu základu daně na nulu. Poslancům z tohoto výboru vadily zejména případy, kdy si dluhopisy koupili přímo majitelé podniků, čímž se vyhnuli dani z dividend. Žádají proto prošetření těchto případů.
Vzhledem k vyhýbavému postoji šéfa Finanční správy se však poslanci napříč výbory i politickým spektrem naštvali a při hlasování celé sněmovny pak výraznou většinou podpořili tento požadavek na prošetření. Shodli se na tom všichni hlasující poslanci za ČSSD, KSČM (s jednou výjimkou), TOP 09‑S, ODS, KDU‑ČSL, čtyři nezařazení, jeden z Úsvitu a Helena Válková z „Babišovy“ strany ANO.
Připomeňme, že přitom zrovna Babiš má na existenci daně z dividend podíl. Daň zrušila vláda Petra Nečase, ale než stihlo její zrušení vůbec vstoupit v účinnost, padla vláda, nastoupila prezidentem Zemanem vytvořená úřednická vláda Jiřího Rusnoka složená zejména ze Zemanových kamarádů (bez dohodnuté podpory ve sněmovně) a daň z dividend znovu zavedla.
Stávající vláda Bohuslava Sobotky ji teď odmítá zrušit. Vypadalo podezřele, že daň nechce zrušit ani Andrej Babiš, který přitom běžně nadřazuje své podnikání nad obecné principy. Nebo který vyznává shodou okolností zpravidla takové obecné principy, jaké jsou v souladu s tvorbou jeho výdělků. Babiš však nedávno, jak asi musel každý člověk znalý věci očekávat, přišel s návrhem na zrušení daně z dividend. Ale jen pro fyzické osoby. Proč jen pro ně? Jednak proto, že jde Babišovi zejména o jeho vlastní budoucí dividendy, tedy o dividendy jeho jako fyzické osoby, jednak proto, že musel přijít s nějakým kompromisem, aby měl alespoň jistou šanci na úspěch u levicových poslanců.
Poslance u korunových dluhopisů zajímá zejména, zda vůbec měli podnikatelé, kteří je využívají, dostatek peněz na jejich nákup. Tedy zda se nejednalo pouze o fiktivní prodej. Ten by mohl proběhnout tak, že by firma od svého vlastníka vůbec peníze za prodané dluhopisy nepřevzala, nebo by je sice přijala na účet, ale zase by mu zhruba stejnou částku nějak vrátila.
Správně by však poslance, nebo spíše finanční úřady mělo také zajímat, zda se nejednalo o dluhopisy z jediné emise, uměle rozdělené třeba na miliardy kousíčků. Můžete si snad se svým zaměstnavatelem dohodnout umělé rozdělení plného pracovního úvazku na stovku setinových úvazků? Můžete, ale při placení daní na ně musíte pohlížet jako na úvazek jediný. Stejně je tomu právě i v případech uměle (bezdůvodně) rozdělených dluhopisů, jak už FORUM 24 informovalo.
