Není hvězda jako hvězda. Zatímco stálice drží s noblesou vesmírný kurs, malé padají často k Zemi. Rozsah škod nebývá veliký; která po cestě neshoří, dopadne zpravidla mimo civilizaci. Výjimky se přesto najdou. A následky jsou nemalé.
Poslanec Stanislav Berkovec býval televizní hvězdičkou privátní Novy. Jeho Rady ptáka Loskutáka sice nepřiváděly diváka k tranzu; na recepty u plotny se ale nachytal kdekdo. Stal se z něj poslanec Babišova hnutí ANO. A později předseda volebního alias mediálního výboru sněmovny, kam si politické strany zvou na kobereček rady veřejnoprávních médií včetně České televize. Krátce poté „zazářil“ i skrze poslaneckou lavici, když si bez požehnání sněmovny vyrazili s poslancem Okamurovy partaje na Krym coby „pozorovatelé“ kontroverzního referenda o odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku. Ve zprávě pak chválili jeho průběh, až se jejich ódy ujala proruská média. Aby toho nebylo málo, po návratu Berkovec s ocelí v duhovkách prohlásil, že procesy na Krymu jsou nevratné. Teprve později se ukázalo, že za misí stojí belgický pravicový aktivista, který nabízí monitorování voleb nedemokratickým režimům. Do třetice si Babišův poslanec užil i odlesku rudé záře . Podepsal se totiž pod návrh zákona mlátičky Ondráčka z KSČM, aby byl obnoven trestný čin hanobení prezidenta republiky. Za realistické konstatování, že „prezident Zeman je ruský šváb“, by tak i podle Berkovce skončil občan až na rok v pankráckém chládku.
Že tím výčet kráterů, kam ještě dopadne Berkovcova hvězda, zdaleka nekončí, svědčí i jeho aktuální výroky v roli šéfa parlamentního mediálního výboru na adresu Rady České televize. Jak vážně lze brát jeho interview pro (sic!) dezinformační Parlamentní listy, kde relativizuje slova premiéra a majitele jeho strany Andreje Babiše, je záhadou. Všelidový Babiš s narcistní zálibou ve svém obraze u veřejnosti a ve skleníkové iluzi o své oblíbenosti u mas, vzal v čiré hrůze před veřejnými protesty proti choutkám s komunisty a nácky ovládnout veřejnoprávní televizi zpátečku. „I když jsme vůči ČT často kritičtí a řekli jsme to i jejich řediteli u nás na klubu, požádám poslance hnutí ANO, aby se nepřipojovali ke KSČM a SPD a hlasovali PRO schválení všech Výročních zpráv,“ sdělil Babiš na Twitteru. „Vyjádření našeho pana předsedy samozřejmě dobře znám a myslím, že vaše citace není zcela přesná. Více bych se k tomu v tento okamžik nechtěl vyjadřovat“, reaguje ale Berkovec na takřka totožnou citaci Babiše v Parlamentních listech. Podezírat předsedu mediálního výboru sněmovny z dezinterpretace výroku svého partajního šéfa je přitom nepředstavitelné; jiný názor než Babišův se v ANO zkrátka netrpí.
Zda tedy Babiš o schválení výročních zpráv ČT říká něco jiného občanům a pravý opak poslaneckému klubu ANO, nelze vyloučit. Na vyslovených lžích a protichůdných výrocích stojí celá jeho politická kariéra a vláda nad zemí. Nejsnazší cesta, jak se neschválením výročních zpráv zbavit nepohodlné televizní rady najednou, tak zůstává otevřená. Sen o Reportérech ČT a Moravcovi nebo Fridrichové na pracáku pronásleduje aktéra hřmotných kauz počínaje Čapím hnízdem přes dluhopisy až po další díl Mlčení jehňátek v hlavní roli s premiérovým synem, noc co noc. Původní důvěra ředitele veřejnoprávní televize v premiérova slova jako v otevřený závazek, že hlasování o zprávách neposlouží k útokům na Českou televizi, je možná chytrým tahem, jak nenechat Babiše plácat do větru, ale i notně optimistickým přehlédnutím hluboké nenávisti k ČT, kterou Babiš, Filip a Okamura spolu s velkohubými populisty ve sněmovně a za zády s Hradem mají hluboko pod kůží. Ať už kvůli zveřejněným zlodějnám a evropským miliardám pro vlastní firmy, nebo zprávám o kolaboraci s Kremlem a snaze odchýlit republiku z prozápadního kursu zpátky na Východ. Česká televize pod kuratelou Burešova a Falmerova politbyra za asistence expertů na sushi a proruského prezidenta nemusí být dlouho jen snem. Politickou převahou Babišových kádrů v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání totiž včera tamní radní obvinili Českou televizi (sic!) z porušení zákona ve Zprávičkách ČT. Za reportáž Školáci v Palestině. Přestože se s pochybením redakce už před časem důkladně popasovala Rada České televize a personálně i vedení ČT, hůl se konečně našla. Skandální politické rozměry, které pak z pitomosti konkrétního redaktora zručně vyrobil poslanec Klaus junior ruku v ruce se sněmovními nácky a „vlastenci“ z ANO i KSČM, teď zpolitizovaná RRTV vděčně vtělila do zcela absurdního „obvinění“ veřejnoprávní televize. Že nejde jen o plácnutí do vody, ale o zjevnou záminku s dalekosáhlými důsledky uvnitř ČT, je nasnadě. Vysílací rada coby Babišova služka tak vymetá ANO a komunistům cestu ke kýženým personálním rošádám. Berkovec a jeho souputníci v mediálním výboru jdou najisto: radní České televize pozvali kvůli Zprávičkám a verdiktu RRTV na koberec už 19. března. Na projednávání výročních zpráv ČT dojde záhy. Režie je dokonalá.
Za pozornost stojí i další výrok předsedy mediálního výboru Berkovce z ANO. „Jak jsme se shodli s generálním ředitelem ČT při jeho návštěvě poslaneckého klubu ANO, Rada ČT nese největší zodpovědnost za celkové fungování televize, a pokud s poslaneckou sněmovnou komunikuje špatně, anebo dokonce vůbec, škodí nejen sama sobě, ale především České televizi,“ děl Berkovec v dezinformačním médiu. Že jde víc o přání jako otce myšlenky než o skutečnost, je tu zřejmé. Ředitel ČT se zodpovídá z řízení televize právě televizní radě. Ne naopak. A už vůbec ne poslancům. Absurdní představa o jeho lamentování na adresu radních, ausgerechnet na jednání poslaneckého klubu ANO a navrch kvůli komunikaci s poslanci, připomíná spíš Hujerovy švestičky než protřelého televizního profíka, kterým Petr Dvořák bezesporu je. Zjevná snaha o navození konfrontace rady veřejnoprávní televize s jejím generálním ředitelem v režii ANO tak vyznívá naprázdno. Stejně jako volání Berkovce po komunikaci televizní rady s poslanci. Jak by asi vypadala, zažil podle zdroje z poslaneckého klubu ANO právě ředitel ČT. Babišova poslankyně Helena Válková tu podle něj grilovala (sic!) Dvořáka za výroky novinářů ČT na privátních účtech sociálních sítí. A hned mu dala recept: použít na ně paragrafy zákoníku práce! Mantra ANO o „komunikaci rady s poslanci“ přitom nemá oporu v zákoně, zato za cíl má jediné: skrze radní masírovat obsah zpravodajství a publicistiky veřejnoprávní televize a umlčet zprávy o zločinech i úpadku konkrétních politiků. A malovat je narůžovo jako v Putinově říši. Jedno je jisté, s nebývalou mocí Andreje Babiše roste chuť jeho lidí překračovat mantinely slušnosti a dokonce zákona. Poslanecký mediální výbor přitom není Agrofert ani kádrové oddělení sněmovny. Poslanec Berkovec to samozřejmě ví. Jako Babiš. Přesto jde dál, než se smí. Tam, kam mu to dovolíme…
