Ministr financí Andrej Babiš prosadil restriktivní zákony v podobě kontrolních hlášení DPH a EET, přinášející podnikatelům nové povinnosti a vyšší náklady. Čím více problémů kolem nich vyplouvá na povrch, tím aktivnější je ministrova propaganda, jaké veřejné blaho společnosti přinášejí. I za cenu manipulací a rozporů s oficiálními státními statistikami.

Zaměstnavatel, nebo zaměstnanec?

Andreji Babišovi a jeho marketérům se daří zakrývat čísla a výsledky, které se ministrovi financí nehodí do krámu. To se bude hodit zejména před klíčovými říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, z nichž vzejde nová vláda.

Proto se šéf hnutí ANO stále veze na vlně loňského přebytkového státního rozpočtu, dosaženého náhodnou souhrou zvýšeného výkonu ekonomiky a spotřeby, mimořádných příjmů z evropských fondů, nízkých investic a účetních triků, zatímco letošní lednové výsledky rozpočtu, nejhorší od roku 2009, zůstávají stranou zájmu médií.

Proto může v rozhovorech tvrdit, že by jako premiér prosazoval efektivnější a štíhlejší stát, zatímco v reálu nabral pro svůj rezort nejvíce úředníků v historii, aby mohli lépe dohlížet na jeho šikanózní nástroje, znepříjemňující život zejména malým podnikatelům.

Proto může bezostyšně lhát, že dotací dostává stejně jako každý jiný subjekt nebo český zemědělec. A nakonec udělá vše pro to, aby se veřejné penězovody (nejen z nárokových dotací) pro Agrofert nezastavily. „Určitě nejsem závislý na dotacích, ale Agrofert by to nepochybně poškodilo. Proč bych na to měl přistupovat?“ diví se upřímně.

Proto může s vážnou tváří prohlašovat, že je „manažerem obyvatel této země“ a stát chce řídit jako firmu, ačkoli je to přesně obráceně. Jako člen vlády je zaměstnancem obyvatel této země on. Jim se má zodpovídat a svlékat se před nimi „do naha“. Manažer Babišova typu, který se obklopuje poslušnými loutkami, a všichni ho musejí poslouchat na slovo, nikdy tento rozpor nepochopí.

Důsledný marketing, založený na jednoduchých heslech, dezinformacích a manipulacích, uplatňuje šéf hnutí ANO i u dvou svých vlajkových lodí, kontrolním hlášení DPH a elektronické evidence tržeb.

Kontrolní hlášení DPH za očekáváním

Andrej Babiš před volbami šířil jednoduchý populismus, že stát nevybírá daně a na ulici leží 200 miliard korun. Stačí je jen zvednout. Zavedení kontrolních hlášení DPH bylo marketingově označeno za hlavní nástroj k potírání daňových úniků. Zahltil tak všechny plátce DPH novou administrativní zátěží, ačkoli se problém nezákonných karuselových obchodů týká jen zlomku firem.

Tato novinka byla podnikateli přijata velmi nelibě. Dokonce jinak vůči vládě velmi konformní Svaz průmyslu a dopravy označil kontrolní hlášení za nejtíživější a pro mnohé nejvíce stresující povinnost, s níž se firmy, malé i velké, musely vyrovnat. Jak to vypadá rok poté, co kontrolní hlášení vstoupila v platnost?

Daň z přidané hodnoty se vybírá nejhůře ze všech daní a odvodů. Loni zaostala za spotřebou při slušném ekonomickém růstu zásluhou podnikatelské sféry, který si vláda nemůže přičíst k dobru. Stát loni vybral na DPH 350 miliard korun, což je meziroční nárůst o 5,4 procenta (18 miliard korun). Spotřeba přitom rostla minimálně o 5,6 procenta. Přesto byl plán podle ministra financí a jeho náměstkyně Aleny Schillerové překročen, když tvrdili, že stát vybral na DPH o 12 miliard korun více. Zbývajících šest miliard korun by však nestačilo ani na inflaci, proto je čarování s čísly ministerstva financí velmi nevěrohodné.

Letos tento trend pokračuje. Výběr DPH v lednu meziročně stoupl při pokračujícím ekonomickém růstu jen o 3,4 procenta, a stále zaostává za ostatními daněmi a odvody. Platí však, že čím více vychází najevo, že kontrolní hlášení jsou jen zbytečnou buzerací stovek tisíců podnikatelů, tím hlasitěji Babišův aparát vytrubuje do světa domnělá pozitiva jejich existence.

Třináctinásobný rozdíl v tržbách

Podobné je to s první vlnou EET zasahující restaurace a ubytování, spuštěné v prosinci loňského roku. V době sílící kritiky ministr financí uspořádal tiskovou konferenci, na které bombasticky oznámil, že v prosinci meziročně stouply tržby vlivem EET o 100 procent, tedy o 10 miliard korun.

Pomiňme nyní, že samotné ministerstvo financí tento údaj zhruba o měsíc později zrelativizovalo. Ve zprávě o stavu hospodaření státu za leden 2017 doslova uvádí: „Celoroční odhadovaný pozitivní rozpočtový dopad za první fázi EET je malý s ohledem na relativní váhu těchto tržeb v celkovém maloobchodním obratu.“

Horší však je, že data o tržbách prezentovaná ministerstvem financí, posbíraná Babišovými úředníky neznámo jak na vzorku pouhých čtyř procent dotčených zařízení, zásadně zpochybnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Oficiální údaje statistiků, které jsou mimochodem jako jediné posílány na evropskou úroveň do Bruselu, hovoří o meziročním růstu tržeb v restauracích a hotelích o 7,6 procenta, který rozhodně nelze přičíst jen EET. To je třináctkrát méně, než uvádělo ministerstvo financí, což už nelze zpochybňovat pouhou jinou metodikou výpočtu, jak se snaží velký rozpor bagatelizovat Finanční správa. V tomto duchu reagoval i samotný ministr financí. „Je složité porovnávat ta čísla. Takže já jsem požádal Finanční správu, aby to samozřejmě vysvětlila,“ uvedl.

Zároveň prosincové meziroční porovnání signalizuje, že firmy zasažené Babišovým pokladním on-line systémem zdražily o pět procent, což znamená, že jejich zákazníci museli z peněženek vytáhnout zhruba o miliardu korun víc. Snížení DPH u jídel a nealkoholických nápojů se tedy nijak neprojevilo. To je zatím jediný hmatatelný výsledek dosavadního fungování EET. Jak věřit ministerské kampani, že přinese do státního rozpočtu navíc 18 miliard?

Velkovýrobna manipulací a dezinformací

Zdaleka to nejsou první případy, kdy si ministerstvo financí upravuje realitu po svém. Velkovýrobna manipulací, dezinformací a fata morgán budování lepších zítřků pracuje na plné obrátky. Pokud jsou však rozpory se skutečností tak propastné, je evidentní, že se resort financí pod vedením Andreje Babiše stává krajně netransparentním.

Zároveň se prokazuje to, o čem mnozí podnikatelé hovořili už dávno. I z výše uvedených důvodů by bylo nejrozumnější oba Babišovy byrokratické instrumenty, které zatím nic pozitivního nepřinášejí, zrušit. Od Babišových koaličních spolupachatelů ČSSD a rýsujícího se seskupení KDU-ČSL + STAN však nic podobného očekávat nelze.