Andrej Babiš se chlubí tím, že prosadil snížení DPH na točené pivo. Konečným důsledkem je ovšem pokřivování podnikatelského prostředí a poškození malých hospod, které tuto daň neplatí. To samé platí pro zavedení stravovacího paušálu, který je rovněž jen dalším populismem na úrovni slev jízdného.
Nikdo se po nástupu vlády hnutí ANO a ČSSD nedostal pod takový soustředěný tlak jako malí podnikatelé a živnostníci. Nikdy předtím je tolik nesužovala knuta nových povinností, sankcí a kontrol. To vyplývá z Babišovy mentality podporovat velké firmy a z tradiční nenávisti sociální demokracie vůči živnostníkům. Vláda zesiluje represi a klame veřejnost, že přitom narovnává podnikatelské prostředí.
Neschopnost, nebo záměr?
Premiérova pravá ruka, ministryně financí Alena Schillerová, se podepsala pod většinu vládních nástrojů zpřísňujících státní dozor v čele s EET. Slibuje zjednodušení daní a podnikání, ale dílem vlastní neschopnosti či cíleného záměru realizuje pravý opak.
Nejlépe to dokládá absurdní chaos s vějířem variant úhrady DPH u piva ve třech sazbách. Vymyká se zdravému rozumu a stává se jedním ze symbolů zoufalé nekompetence vlády „odborníků“ ANO.
Schillerová je autorkou posledních kroků, které mají pomoci sektoru stravování. Patří sem nejen zmíněné květnové snížení DPH na točené pivo, ale i připravované zavedení tzv. stravovacího paušálu jako alternativy současných papírových či elektronických stravenek.
Na první pohled vypadají tyto záměry bohulibě. Jejich vedlejším efektem však bude další poškození tisíců malých podnikatelů v pohostinství, a to nejen na venkově a v menších městech.
Hospodští by měli poděkovat
Premiér Babiš prokazuje, že žije přes vytváření virtuální bubliny na sociálních sítích odtržený od reality. Popírá slova vlastní ministryně financí, která jsou kvůli rostoucím nákladům stravovacích provozů blíže pravdě, že se snížení DPH neprojeví na ceně piva.
„Nevím, jak na to přišla. Hospodský se může se slevou podělit se zákazníky. Záleží jen na něm. Šlo o to, jak dostat peníze přímo do hospod, kde nedostali slevu z DPH na jídlo kvůli EET. Takže bych očekával od hospodských poděkování a můžou lidem zlevnit půllitr točeného piva o 4,95 koruny,” prohlásil premiér dotčeně.
Jeho slova zní po šesti letech státní šikany s jeho klíčovým přičiněním nehorázně. Navíc šíří další nepravdu, jako by se snížení DPH týkalo všech restauračních provozů, a tudíž mají zlevňovat a děkovat všichni majitelé.
Babiš nevnímá, že se toto opatření týká jen plátců DPH s ročními tržbami nad milion korun, tedy větších podniků. Netýká se živnostníků provozujících malé hospody či bary, kde často nabízejí jen nápoje a jídlo jen v omezeném sortimentu.
Malí podnikatelé tratí
Tito drobní podnikatelé mohou paradoxně tratit. Provozovatelé pohostinství, ať už plátci či neplátci DPH, budou nakupovat točené pivo za stejnou cenu s DPH ve výši 21 procent jako doposud. Pro malé hospody se tak nic nemění a ke zlevnění piva nemají ani formální důvod. Restauracím, které platí DPH, se naopak díky nižší dani aspoň částečně uleví, a proti současnému stavu získají konkurenční výhodu.
„Snížení DPH pomůže jejím plátcům. Pokud po květnu nechají stejné ceny, u levnějších piv se jim srovnají marže s malými hospodami a u dražších piv, například u dvanáctek, na tom budou naopak nově lépe než neplátci daně,“ řekl Deníku Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců. To je v rozporu s avizovaným cílem státu.
„Chtěli jsme to jako podporu hospod a restaurací, zejména těch na venkově, kde často slyšíme, že jsou postaveny na byznysu s pivem,“ komentuje dnes snížení DPH u točeného piva ministryně Schillerová. Výsledkem bude pravý opak a žádné barevné grafy a cinknutá data Ministerstva financí na tom nic nezmění.
Paušál na cokoli
Aby toho nebylo málo, chystá Schillerová dalšího „předvolebního“ sólokapra. Připravuje „revoluční“ změnu, která umožní zaměstnavatelům vedle dosavadní podpory firemního stravování a stravenek alternativně vyplácet pracovníkům stravovací paušál. Tento finanční příspěvek by mohli využívat i ti zaměstnanci, kteří dnes stravenky nedostávají.
Stravenkový systém dnes funguje tak, že 55 procent ceny jednoho jídla (stravenky) platí zaměstnavatel, který si ji může uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Zbylých 45 procent je zaměstnanci strháváno z čisté mzdy. Podle Schillerové by byl princip daňové úlevy pro firmy zachován, jen by se zaměstnancům vyplácel v plné výši.
Na první pohled jde o rozumné opatření, které zaměstnavatelům a restauratérům sníží papírování a omezí byznys stravenkových firem, žijících z provizí od 5 do 7 procent. Při podrobnějším pohledu je ovšem zavedení stravovacího paušálu populistický krok na úrovni slev jízdného pro seniory a studenty.
Je v rozporu s původním smyslem tohoto benefitu, vytvořeného kvůli podpoře zaměstnaneckého stravování. Jelikož není možná kontrola, jak s touto hotovostí její příjemci naloží, bylo by férovější, kdyby vláda jasně řekla, že jde o státem dotovaný příspěvek na cokoli. Také je nutné připomenout, že stejně jako stravenky si tuto výjimku nebude moci dovolit mnoho malých a středních firem, a daňově jsou tak zvýhodněny velké firmy a úřady.
Proti malým hospodám
Něco podobného se odehrálo v Maďarsku. V roce 2017 zavedlo stravovací paušál, který využila většina zaměstnavatelů, a většina zaměstnanců začala pobírat hotové peníze. Nedlouho poté vláda celý systém zrušila bez náhrady, jelikož usoudila, že nešlo o podporu stravování, ale o další neúčelnou daňovou výjimku.
Schillerová navíc zatajuje významnou souvislost, která radikálním bojovníkům proti dosavadním stravenkám uniká. Není pravda, že všichni restauratéři tuto změnu vítají.
Ministryně se stále odvolává na Asociaci hotelů a restaurací v čele s prezidentem Antonínem Stárkem. Jenže ta zastupuje zájmy velkých restaurací, hotelových řetězců a jejich sponzorů, pro které je stravenková agenda skutečně administrativně obtěžující. Asociace ovšem nezastupuje zájmy tisíců malých pohostinství, což se projevilo její podporou zavádění EET a dalších regulací včetně protikuřáckého zákona. To vše přispělo v posledních třech letech k uzavření více než 1800 hospod ve venkovských oblastech.
Klientela klesne o polovinu
Opačného názoru než ministryně Schillerová a k vládě fakticky přidružené Asociaci hotelů a restaurací je podnikatel v pohostinství Martin Špryňar, který provozuje několik restaurací a barů v menším městě. Poukazuje na drtivé dopady uvažované změny pro mnoho malých restauračních podniků.
„Je sice pravda, že marže stravenkových firem je poměrně vysoká, ale díky stravenkám, ať už papírovým nebo elektronickým, mám jistotu, že lidé do restaurace přijdou a oběd nebo večeři si koupí,“ uvedl Špryňar deníku FORUM 24.
„Z vlastní zkušenosti vím, že v okamžiku převodu na finanční paušál víc než polovina lidí použije peníze jinak než na stravování. A pro restaurace v menších městech či obcích, které ve stravenkách vytvářejí podstatnou část tržby (i více než 50 procent), bude takový odliv likvidační,“ dodává.
Špryňar varuje před dalším úbytkem restaurací, pivnic a kaváren. Babišova vláda pro tyto malé podnikatele neudělala vůbec nic, jen jim hází klacky pod nohy. Paradoxně je ohrožuje i snížením DPH na točené pivo a univerzálním „stravovacím“ paušálem. Nic na tom nemění ani ubezpečování ministryně Schillerové, že stravenky zůstávají jako alternativa.
Vytvoření stravovacího paušálu je jen nesystémový alibismus místo toho, aby stát všem bez rozdílu snižoval daně a náklady práce, radikálně odbourával rostoucí byrokracii a přestal škodit malým podnikatelům. Tím by jim a jejich zákazníkům prospěl mnohem víc.
