Andrej Babiš po několika odkladech zveřejnil výsledky auditu prověřujícího jeho příjmy. Učinil tak poněkud průhledně v době zahájení sjezdu ČSSD a oznámení prezidentské kandidatury Miloše Zemana, ačkoli jej podepsal už 3. března, jak původně avizoval. Žádná ofenzivní tisková konference v záři televizních reflektorů, kde by se novináři mohli vyptávat na podrobnosti. Jako by chtěl zakrýt vlastní nejistotu ohledně publikovaných závěrů. Skutečně má dobré důvody. Tento pseudoaudit vyvolává víc otazníků než jasných odpovědí.

Audit v režii Agrofertu

Ministr financí se dostal začátkem roku pod tlak kvůli výhodnému nákupu korunových dluhopisů Agrofertu za 1,5 miliardy korun, čímž se vyhnul daňové povinnosti ve výši 52 milionů korun. Týdeník Echo zveřejnil pochybnosti, že na jejich koupi neměl dostatek příjmů. Místopředseda vlády nejprve novináře odpálil, že jim do toho nic není. Když zjistil, že z této situace tak snadno nevyklouzne, oznámil koncem ledna, že si nechá prověřit své osobní příjmy od dvou ze čtyř největších auditorských společností v zemi.

[ctete]95730[/ctete]

„Shodou okolností“ nakonec vybral firmy Price Waterhouse Cooper (PwC), která je současným, a Ernst & Young (EY), která je dlouholetým bývalým auditorem Agrofertu. Firma PwC například v roce 2014 inkasovala za audit Agrofertu 43 milionů korun, takže se dá jen stěží počítat s tím, že by svého movitého klienta uvrhla do nějakých nepříjemných lapálií. O nezávislosti šetření původu peněz tedy nemůže být řeč.

Aby audity měly nějaký smysl, muselo by jít o nezávislého zadavatele a pochopitelně o auditorské firmy, které neměly s Agrofertem nic společného. Audit by musel být nejlépe forenzní, který se provádí v případě podezření na protiprávní jednání. Takový vyšetřující audit jde hlouběji do účetnictví zkoumaných subjektů, a není jen odkázán (jako v tomto případě) na dokumenty, které mu zadavatel o své vůli předloží.

Nečinná finanční správa

Ještě průkaznější by ovšem v tomto případě bylo vyšetřování policie a finanční správy, která má podle Babišem prosazeného zákona o prokazování původu majetku povinnost prověřit každé podezření z větších nesrovnalostí o příjmech daňového poplatníka. Babišem dosazený generální ředitel finanční správy Martin Janeček však není žádnou zárukou, že toto šetření vůbec zahájí.

Ostatně se ukáže, jak bude finanční správa reagovat na aktuální výzvu sněmovního rozpočtového výboru, aby prověřila, zda při nákupu korunových dluhopisů Agrofertu nešlo ve skutečnosti o skryté vyplácení dividend. To by znamenalo důvodné podezření ze zneužití zákona.

Vraťme se ale k Babišovým auditorským zprávám, které pochybnosti o původu jeho peněz nerozptýlily, naopak je prohloubily a vyvolaly řadu dalších otazníků. Které to jsou?

Předem jasný výsledek. Dva týdny poté, co Andrej Babiš oznámil zadání auditů, v rozhovoru pro Novinky jasně naznačil, jaký budou mít výsledek. „Do 3. března chci zveřejnit audity, které mají potvrdit, že jsem měl čisté příjmy ve výši 2,531 miliard a že jsem měl dost peněz na nákup dluhopisů a že vše proběhlo, jak mělo.“ Zadání tedy bylo narýsováno předem, což jen předjímalo jeho bezcennost.

Tři různé verze příjmů. Andrej Babiš veřejně publikoval tři verze svých čistých příjmů. Poté, co na něj bylo podáno trestní oznámení, nejprve pro Deník prohlásil, že od roku 1993 dosáhly jeho osobní čisté příjmy výše 1,526 miliardy korun. Když zjistil, že tato částka nevychází, oznámil celkový čistý příjem ve stejném období 2,531 miliardy korun, tedy o miliardu vyšší. Audity však zjistily, že jeho čisté příjmy dosahují 2,428 miliardy korun. Ale co je pro oligarchu rozdíl 103 milionů korun?

Nestandardní audity. O žádné standardní audity se nejednalo. To ostatně přiznávají i auditorské firmy, které zřejmě nechtěly úplně ztratit tvář. Ve zprávě výslovně uvádějí: „Vzhledem k tomu, že výše uvedené postupy nepředstavují audit ani prověrku provedené v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky, neposkytujeme žádné ujištění o Prohlášení.“ Dodávají, že pokud by provedly audit v souladu s těmito mezinárodními standardy, „povšimli bychom si možná dalších skutečností, o kterých bychom Vás informovali.“

Prodej společnosti Profrost. Audit přinesl novou informaci, že Andrej Babiš získal nad rámec příjmů z Agrofertu celkem 748 milionů korun prodejem firem Profrost, Afeed Slovakia a Afeed CZ. Pozoruhodné je, že všechny velmi výhodně prodal Agrofertu, tudíž zůstaly v jeho rukou. Společnost Profrost, specializující se na hluboce zmrazené pečivo,  svému holdingu prodal v roce 2010 za 527 milionů korun, přičemž její aktiva v té době dosahovala 250 milionů. Založil ji přitom se vstupním vkladem 1,6 milionu korun („geniální“ 329násobný zisk) a vstupní investice dosáhla 170 milionů. Není jasné, kde Babiš na tuto investici vzal a proč ji Agrofert koupil tak nevýhodně. Zdaněné příjmy mu na tuto transakci v té době nestačily (1996–2007 celkem 42 milionů korun).

Prodej společností Afeed. Podivný je i prodej společností Afeed Slovakia (161 milionů Kč) a zejména Afeed CZ (59 milionů Kč) v letech 2009 a 2011. Podle zjištění Echo24 poradenská firma Afeed CZ se základním jměním 2 miliony korun do roku 2010 nevykazovala prakticky žádnou činnost, neměla zaměstnance a na účtu schraňovala 5 milionů korun, který ze tří čtvrtin pokrývala půjčka. Není jasné, proč Babiš tuto firmu prodal Agrofertu za třicetinásobek základního jmění. Celá transakce nese rysy „tunelování“ vlastní firmy. Zůstávají otazníky, jak Babiš k těmto firmám přišel a kde na ně vzal peníze.

Další výdaje. Základní problém Babišova auditu spočívá v tom, že mapuje pouze jeho příjmy, nikoli všechny výdaje. Nenalezneme v něm zmínku, na kolik ho přišel nákup Agrofertu, který původně vlastnila netransparentní švýcarská firma O. F. I. s anonymními vlastníky. V roce 2002, kdy oficiálně přiznal, že v Agrofertu vlastní většinový podíl, už měl hodnotu v řádu miliard. Dále je známo, že Babiš svému hnutí ANO půjčil na volební kampaň 65 milionů korun a mimo jiné vlastní nemovitosti v odhadované ceně desítek milionů korun.

Absence výpisu z účtu. Andrej Babiš slíbil, že nákup dluhopisů Agrofertu může doložit výpisy z osobních bankovních účtů a účtu holdingu, kam peníze dorazily. To se zatím nestalo. Místo toho předložil Deníku ve vlastnictví Penty, který se stal exkluzivním nosičem informací, potvrzení od banky Unicredit, rovněž dlouhodobě spolupracující s Agrofertem, že tuto částku zaplatil. To však nemůže nahradit výpis z osobního účtu, který by přesvědčivě doložil, kdy a jak tato transakce proběhla.

[ctete]103878[/ctete]

Otázkou je, co s těmito nesrovnalostmi udělají nejen finanční správa a vyšetřovací orgány, ale i politická scéna. Premiér Bohuslav Sobotka hodlá na koaliční radě znovu celou kauzu otevřít. Nyní už nejde jen o prověření finanční správy, zda nebyl porušen zákon při vydání dluhopisů. Nedůvěryhodné audity jen zvýraznily, že problém osobních příjmů a výdajů ministra financí stále přetrvává. Tedy člena vlády, který se sám pasuje do role garanta čistoty podnikání a finančních operací. Půjde koalice do střetu, nebo kauzu zamete pod koberec podobně jako Čapí hnízdo?