Andrej Babiš teď řeší problém, co má udělat se svým Agrofertem. Má na to málo času, protože nový zákon o střetu zájmů přijatý ve Sněmovně 29. 11. má platit dříve, než se předpokládalo a to ho samozřejmě znepokojuje.
„Z veřejných zakázek se zákon dotkne 1,75 procenta celkového obratu Agrofertu. Jsou to především lesnické zakázky, ale mohou to být i dodávky pečiva do nemocnic nebo do škol. Není to tedy pro Agrofert stěžejní byznys, nás táhnou chemičky v Německu a na Slovensku,“ řekl po hlasování mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Jak sdělil, na investičních dotacích Agrofert za rok 2015 získal půl miliardy korun.
Podle zákona by Agrofert by přišel o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Zákon rovněž dává hranice majitelům médií. Ministři, poslanci, senátoři a další lidé nebudou moci být majiteli novin, rádií a televizi. To se Babiše pochopitelně taky týká. Agrofert má servery iDnes.cz, Lidovky.cz, deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a televizi Óčko. Agrofert také financoval Babišovu volební kampaň v řádu desítek milionů korun.
Je jasné, že ve skutečnosti jde o hodně. Bez peněz do politiky nelez, vlastních nebo cizích, co se dá dělat. Pro mnoho lidí by „chudý“ Babiš ztratil kouzlo a znamenal nejspíš ztrátu jejich elánu pro práci pro vlast a deklarovaný boj proti korupci.
Na svém FB po hlasování ve Sněmovně Andrej Babiš napsal: „‘Lex Babiš?‘ Nepřekvapuje mě to. Pan premiér a všichni kolem něj mi lhali. Mluvili o tom, že změna pravidel bude platit pro novou vládu a nakonec schválili zákon který mění pravidla uprostřed hry. Trochu se mi chce říct, že to byl podraz. Koukali jste na to dneska? Kluci jasně a veřejně zformovali koalici, která sahá od Kalouska přes premiéra Sobotku až po komunisty. Ale fakt nemá smysl nad tím plakat. Jen se potvrdilo, že Babiš všem leží v žaludku.
(Babiš tu o sobě mluví ve třetí osobě. Tak to dělával třeba papež Jan Pavel II. Tím se totiž majestát dotyčné osoby jaksi posiluje.)“
Pak pokračuje ve svém rozhořčení a mluví o nejčistších úmyslech.
„Nejedu s nimi v těch jejich kšeftech, bojuji proti korupci a to se nehodí nikomu, hlavně ne těm jejich kmotrům v pozadí. Moji právníci to teď řeší. Ale ze všech stran už dlouho slyším, že Lex Babiš je protiústavní. Šitý na míru jedné osobě. Navíc právní paskvil. To, že ho poslanci i přesto schválili s tím, že ho někdy novelizují, jenom ukazuje, jak moc spěchali, aby mi mohli otrávit a znechutit politiku. Pro mě je to signál že jestli v téhle zemi chce hnutí ANO něco změnit a konečně tyhle zasloužilé politiky dostat od válu, bude muset v příštích volbách vyhrát drtivě. Při jakémkoliv slabším vítězství nás tahle „Antibabiš koalice“ pošle do opozice a všechno se dostane do starých kolejí.“
Jeho fanoušci už to pochopili a jeden z nich, Jirka Š., napsal: „Pan Babiš si svým přístupem k lidem křeslo premiéra plně zaslouží. Ještě by to chtělo, aby jeho hnutí získalo v parlamentu většinu, a on si mohl o všem rozhodovat sám.“
To je přesně to, co nikdo normální nechce. Aby si Babiš se „svým“ parlamentem o všem rozhodoval sám. Staré koleje přece představuje především sám Babiš. Bývalý nomenklaturní komunistický kádr, který je přisátý na státní dotace (tedy na peníze občanů, kteří z toho celkem nic nemají) a pomocí svých peněz ovlivňuje politiku. Kdo má hlavní zisk z podpory biopaliv první generace v míře, kterou po nás nechce ani evropská unie?
Kde jsou tedy Babišovy koleje nové aspoň v délce jednoho metru? Snad jen v obrovském rozsahu jeho angažmá.
Česká politika prošla třemi fázemi. Nejdříve se mocní podnikatelé a kšeftaři z „nové ekonomické elity“ (často svým původem dost staré) lísali do přízně mocných. Pak se pokusili politiky řídit. Dnes jsme ve třetí fázi, kdy do politiky vstupují magnáti přímo a zbytečný mezičlánek vypouštějí. Zatím to k dokonalosti dovádí jen Babiš, ti ostatní se inspirovali aspoň v tom, že si taky nakupují média, „aby se o nich psala pravda“, nebo aby se o nich aspoň nepsalo nic, což je taky dost dobré.
Co teď ale Babiš udělá se svou firmou, respektive firmami? Mohl by je svěřit nějakému fondu. Jeho nápad použít investiční fond Hartenberg ale nejspíš nepřipadá v úvahu. Jak píše server neovlivni.cz: „Z detailního rozboru výročních zpráv a vztahových zpráv Babišova impéria přitom jasně plyne, že Hartenberg Holding je jen dcerou koncernu SynBiolu, který ministr financí ze sta procent vlastní. Může založit skutečný regulovaný investiční fond, který by podléhal dohledu centrální banky. V takovém případě by se ale faktického vlivu na investice fondu musel vzdát.“
Předat firmu fondu, který sám zcela vlastní, by skutečně byla dost průhledná finta. Mohl by také převést majetek na svěřenský fond, jenže tam jde o novinku a není jasné, jestli by to nedopadlo stejně. Jak napsalo Echo24: „K fungování svěřenských fondů chybí vykonávací předpis. Podle některých odborníků je navíc možné, že by se Babiš mohl stát současně i jedním ze správců fondu, což by v tomto případě popíralo původní záměr.“
Správce totiž podle zákona nemusí být na zakladateli úplně nezávislá osoba a nejsou žádné sankce za případné nepřiměřené ovlivňování. Babiš by si tak klidně mohl všechno řídit sám.
Teď je to pro něj skutečně dilema. Představa Babiše o žebrácké holi nejspíš nehrozí. Ke svému podniku má ale jistě nějaký vztah a vzdát se chtít nebude. Sledovat jeho manévry bude zajímavé.
Nemusíme si dělat velké iluze o antibabišovském obrození v politických stranách. Jednak se Babiše pochopitelně všichni bojí, protože by je mohl odstavit do historie, jednak je třeba vyslat signál i spolustraníkům, že vedení stran má ještě nějaké svaly a vůli k odporu. To se týká hlavně premiéra Sobotky. Na podstatě věci to ale nic nemění. Komu by prospělo, kdyby byl v politice člověk, který si může potenciálně koupit skoro všechno a všechny? Právě jen jemu. A kdo ho pak bude kontrolovat? Oligarchova většina v parlamentu, která bude mít všechno pod palcem a bude na jeho výplatní pásce?
