Policie vyšetřuje, jestli se někdo neoprávněně naboural do e-mailové schránky ministra financí Andreje Babiše. Samotný šéf ANO potvrdil, že jakýsi anonym nabídl jeho mailovou poštu deníku Blesk. Celá kauza působí tak neuvěřitelně, že se nelze ubránit dojmu, že jde o účelově vypuštěnou fámu a provokaci.

[ctete]44162[/ctete]

Kde jsou ukradené e-maily?

Vicepremiér Babiš tvrdí, že se o údajném hackerském útoku na jeho e-mailovou schránku dozvěděl před několika dny přímo od policie. Od koho jiného, než od protimafiánského útvaru Roberta Šlachty, který dnes vyšetřuje téměř každou citlivou kauzu objevující se v médiích. Mimochodem, aniž by zatím doložil dotažení jediné z nich do konce.

Především je velmi podivné, že se dosud neví, zda někdo Babišův účet vůbec prolomil. Není známo, zda se jedná o jeho soukromou či služební poštu, nebo o podvrh. Nikdo ji neviděl a nezná její obsah. Jen se o tom prý mluví v zákulisí. Přesto je zbrusu nová kauza masivně medializována, což je zjevně hlavní účel.

Šéf ANO působí vzhledem k tomu, že bylo zásadním způsobem ohroženo jeho soukromí, neobvykle klidně. Situaci zlehčuje a nevěří tomu, že jeho poštu někdo ukradl. Na druhé straně prý ví o nabídce neznámého pachatele deníku Blesk. „Mluvil o blbostech a chtěl za to sto tisíc. To jsem se urazil, protože pro oligarchy mají moje maily větší hodnotu,“ žertuje oligarcha, sedící přímo ve vládě.

„Blesk informaci o údajně hacknutých e-mailech získal už začátkem února. S ohledem na probíhající policejní vyšetřování se ji ale rozhodl nezveřejňovat,“ uvedl pouze šéfredaktor Radek Lain.

Už nepotvrdil výši požadované částky a nesdělil, jestli nějakou konkrétní poštu redakce viděla. Pokud jí leželo na srdci vyšetření této krádeže, bylo by logické, kdyby se s tajemným překupníkem přímo spojila a za policejní asistence zločince přistihla při činu. Takhle to ovšem z vnějšího pohledu nevypadá. Naopak se celá věc – z hlediska vyšetřování skandálně – provalila do médií.

Vyvolání domnění, že nejen Sobotka má problémy

V jednu chvíli trefil hřebíček na hlavičku samotný Andrej Babiš. Pro iDNES.cz spekuluje, že podle něj „chce někdo vyvolat domnění, že nejen premiér Sobotka, ale i ostatní mají problémy“. To má logiku. Ovšem jediný, kdo by mohl mít zájem na vyvolání tohoto domnění, je samotný Babiš. Proč?

Jak známo, případ údajně zcizené korespondence předsedy hnutí ANO není jediný. Začátkem ledna zveřejnil web White Media desítky e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky stažené z jeho soukromé adresy, na což jako první upozornily Babišovy Lidovky.cz. Stalo se tak bezprostředně poté, co vyšlo najevo, že evropské orgány vyšetřují střet zájmů manažerů Agrofertu při získávání evropských dotací.

Babišova média se uniklým e-mailům věnovala s takovou vehemencí, že okamžitě vzniklo podezření, že tato krádež slouží především zájmům jejich majitele.

Snad ani malé dítě nemůže uvěřit tomu, že by nějací nedohledatelní neonacisté měli zájem na destabilizaci výběrového řízení nového generálního ředitele Českého rozhlasu. Právě to se však stalo. Uniklá korespondence bývalého předsedy Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka premiérovi Sobotkovi se stala záminkou pro Babišova mediálního koryfeje Martina Komárka, aby výběr nového ředitele napadl a zpochybnil ve snaze dosadit do vedení rozhlasu kandidáta co nejbližšího představám ANO. To je také zatím jediný výsledek této e-mailové aféry.

Profesionálové versus hazardér

Sobotkova aféra však nese rysy profesionální práce. Pečlivě vyselektované e-maily nejen premiéra, ale i dalších činitelů z okruhu ČSSD, byly zveřejněny na pro policii nedosažitelném webu, a Babišova média s nimi dále mohla efektivně pracovat. Posloužily k politickému boji, protože jiný smysl podobná aktivita nemá. V zásobě je navíc několik tisíc dalších e-mailů a nikdo neví, zda nebudou v budoucnu použity.

Krátce poté, kdy si nejpozději po Sobotkově zkušenosti jistě každý člen vlády ověřil důkladné zabezpečení mailové pošty, stojí proti této sofistikované operaci dechberoucí hazardér. Jen naprostý blázen by se v takovém klimatu pustil do takto riskantního podniku, navíc do krádeže pošty člena vlády, která musí být i vzhledem k rozsáhlému bezpečnostnímu aparátu Agrofertu mimořádně dobře zajištěna.

Dokonce ji prý nabízí za peníze – i podle „okradeného“ oligarchy velmi malé – a to vydavatelství, které je s Babišovým impériem velmi dobře spřízněno. Pokud stále budeme kalkulovat s tím, že někdo skutečně cosi Blesku nabídl, nabízejí se jen dvě varianty.

Estébácká provokace…

Buď se jedná o sehranou a svojí povahou estébáckou provokaci, která může a nemusí mít další dějství, s cílem odvést pozornost směrem, který se hodí zejména Andreji Babišovi. Důvodů zastíracího manévru může být několik:

Za prvé je Babiš mediálně stavěn do role oběti, na kterou stále útočí jeho nepřátelé. A je úplně jedno, že důkazy o tomto útoku v podobě konkrétních publikovaných e-mailů nejsou k mání.

Za druhé se překryje ostudná a diskutabilní role jeho ministrů Stropnického a Pelikána při nevydání teroristů Fajáda a Marabiho americké straně. V krajně podezřelé kauze, která stále nevychladla, a navíc existují vážné indicie, že proběhla nezákonně.

Za třetí se kdosi skutečně snaží vyvolat dojem, že premiér Sobotka není ve svém maléru sám. A vypouštěním mlhy se snaží rozptýlit spekulace, že nikdo z Babišova okolí nemá s premiérovými ukradenými e-maily nic společného. Může to i znamenat předzvěst, že další várka Sobotkovy korespondence bude dříve či později na cestě.

…nebo případ pro psychiatra?

Nebo toto nebylo anonymovým cílem, a potom platí druhá varianta. To by však už nebyl případ pro policii, ale především pro psychiatra. Tato varianta se však jeví jako krajně nepravděpodobná.

V každém případě bylo cíle dosaženo. Kauza údajně ukradených Babišových e-mailů, které nikdo neviděl, v médiích žije svým životem. Že už na první pohled působí krajně nedůvěryhodně, její strůjce nijak netrápí.

[ctete]46775[/ctete]