Prezident Miloš Zeman vyplísnil Jana Hamáčka, že nepochopil jeho společný návrh s premiérem Babišem na zrušení superhrubé mzdy. Podle šéfa ČSSD je padlý na hlavu. V tom není daleko od pravdy, ale absurdní je už samotný fakt, že prezident zasahuje do daňových zákonů a premiér to podporuje.
Vláda počítá se zrušením superhrubé mzdy v programovém prohlášení. Podle původní koaliční dohody ji měla nahradit hrubá mzda se základní daňovou sazbou 19 procent a druhou sazbou 23 procent. Premiér Babiš dnes prohlašuje, že superhrubá mzda je podvod na voličích, přitom jako Sobotkův ministr financí asistoval jejímu zachování, když měla být v lednu 2015 zrušena rozhodnutím předchozího pravicového kabinetu.
Vládám ANO a ČSSD „podvod“ nevadil
Vládám ANO a ČSSD tento „podvod“ pět let vyhovoval, jelikož se mohly chlubit o to větším výběrem daní v řádu desítek miliard korun ročně. Loni v lednu premiér odmítl návrh ODS na zavedení patnáctiprocentní zdanění hrubé mzdy se zdůvodněním, že by to zničilo ekonomiku, ohrozilo veřejné rozpočty a výplaty důchodů, „Česká republika by šla do kopru,“ reagoval.
To se odehrálo ještě v době hospodářského růstu. Dnes se Babiš k návrhu hrubé mzdy se sazbou 15 procent přihlásil v situaci, kdy jde Česká republika vlivem nezodpovědné rozpočtové politiky jeho vlády skutečně do kopru. Netrápí ho, jak nahradit výpadek 90 miliard korun příjmů, který tato transakce vyvolá.
Chiméra vyšší spotřeby
Úvahy ministryně financí Aleny Schillerové, že se vrátí 15 miliard korun na DPH vyšší spotřebou domácností, považují nevládní ekonomové za zcela liché. Připojil se k nim nečekaně i jindy zdrženlivý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
„Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ uvedl Rusnok v České televizi a shoduje se s dalšími experty. Tendence šetřit jsou už v dnešní době patrné a umocňují je nejasné vyhlídky po selhání vlády v přípravě na druhou vlnu koronaviru.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varuje před hazardní kombinací bezuzdného zvyšování vládních výdajů a snižování daní bez odpovídající kompenzace. Podle ní tento mix ohrožuje střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Zamrazilová navíc upozorňuje, že zrušení superhrubé mzdy v této podobě připraví obce, města a kraje o 30 miliard korun daňových příjmů. V rámci sdílených daní totiž třetina z nich putuje samosprávám.
Mimo expertní tým Hradu
K dalšímu posunu došlo po jednání ministryně Schillerové s prezidentem Zemanem, který předtím vyslovil o zrušení superhrubé mzdy pochybnosti. „Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky a kompenzovalo ho výrazné snížení daňových výjimek,“ zveřejnil po schůzce stanovisko Hradu mluvčí Jiří Ovčáček.
Následně však toto vyjádření zpochybnili někteří účastníci jednání z prezidentova týmu poradců. „My jsme s ničím takovým nepřišli. To zaznělo v diskusi nejprve od pana premiéra jako jakýsi nápad,“ distancoval se od slov Ovčáčka guvernér ČNB Jiří Rusnok v Hospodářských novinách.
Stejně reagoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „K této myšlence expertní tým nedospěl, takže nikdo z nás nemůže být považován za spoluautora,“ uvedl a potvrdil, že možnost snížení daní na dva roky zmínil premiér při debatě s prezidentem.
Tato kuriózní etuda je mimochodem dalším dokladem, nakolik brát vážně jakákoli stanoviska Jiřího Ovčáčka, u něhož není nikdy jisté, zda prezentuje prezidentovy nebo svoje vlastní názory, často posunuté v realitě.
Ať už s návrhem na dvouleté snížení daní z příjmu přišel kdokoli, nakonec se s ním ztotožnili oba hlavní aktéři. „Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda,“ řekl premiér Babiš a naznačil, že příští kabinet bude moci naložit s touto úpravou po svém.
Hamáček to nepochopil
Prezident Zeman se zase vymezil vůči slovům Jana Hamáčka v Otázkách Václava Moravce, který oznámil, že nepodpoří zrušení superhrubé mzdy na dva roky. Je to podle něj „padlé na hlavu“. Podpoří jen dočasné snížení daně z hrubé mzdy na 15 procent, která by se po dvou letech vrátila na 19 procent.
„Obávám se, že Jan Hamáček nepochopil, o čem v tom společném návrhu premiéra Babiše a mě jde. To je totiž přesně to, co navrhuje i on,“ usměrnil šéfa ČSSD Zeman, a potvrdil tak ústavně velmi nestandardní situaci.
Hlava státu nemá podle české ústavy zákonodárnou iniciativu, a pokud Zeman s Babišem hovoří o společném návrhu upečenému za zády vládního partnera, jedná se o další neformální pokus vychýlit ústavní pořádek směrem k prezidentskému systému.
Hrad součástí vládní koalice
Ruku v ruce se na tomto rozkladu ústavních pravidel podílejí prezident i premiér, který si nechal jmenováním ministra zdravotnictví Romana Prymuly instalovat do vlády už čtvrtého Zemanova ministra (po Tomanovi, Metnarovi a Benešové). Prakticky to vypadá, že vládne trojkoalice ANO, Hrad a ČSSD s tolerancí KSČM.
„Hradní strana“ má přitom nulový mandát z voleb do poslanecké sněmovny. To je zarážející už jen z toho důvodu, jak často se Hrad ohání výsledky demokratických voleb. Tím se jen potvrzuje pokračující mocenské souručenství premiéra Babiše a prezidenta Zemana se zcela okrajovou rolí Hamáčkovy sociální demokracie.
Ze samotného návrhu na dvouleté snížení daně z příjmu čouhá na sto honů předvolební kalkul. Babiš už zaplňuje sociální sítě propočty, kolik zaměstnanci ušetří, aby se mohl chlubit, že jim před volbami v příštím roce snížil daně. Výpadek příjmů kompenzovat nehodlá, protože se obloukem vyhýbá všem nepopulárním krokům. A ještě má tu drzost, že napadá pravicové vlády, že v krizových časech na rozdíl od něj šetřily.
Nekoncepční rozvrtávání daní
Už dnes je tento návrh kritizován nevládními ekonomy. Dočasné snížení daní přinese do daňového systému nepředvídatelnost, nejistotu a nestabilitu, která se mine účinkem s vládními předpoklady, že se zvýší spotřeba domácností a tím bude podpořena ekonomika.
„V čase nejistoty to je dost slabý argument, nicméně při ,dočasném‘ snížení daní může vláda na zvýšení spotřeby zapomenout už úplně. Kdo bude víc utrácet, když se za čas daně zvýší?“ oponuje ekonom Filip Pertold z institutu IDEA.
„Je to nekoncepční rozvrtávání zastaralého daňového systému, které nepomůže těm, co to nejvíce potřebují,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity a členka poradního uskupení KoroNERV-20 Danuše Nerudová. Naráží na skutečnost, že se nejméně nebo vůbec zvýší čisté mzdy nízkopříjmových zaměstnanců.
Babišův a Zemanův návrh není jen nesystémovým nesmyslem, ale je i projevem určitého „vychcánkovství“ (jinak to nazvat nelze), jelikož přehazují horký brambor s daněmi na příští vládu, kterou tak dostávají do pasti.
Buď nový kabinet dopustí zvýšení daní, což nebude z pohledu zaměstnanců příliš populární. Nebo daňovou sazbu 15 procent změnou zákona ponechá, a pokud se bude chtít chovat odpovědně, o to hlubší a nepopulárnější ho čekají zářezy do státních výdajů.
