Problémy kolem Babišova auditu se stupňují. Pokud předpokládal, že jím svůj problém s nezdaněnými korunovými dluhopisy a původem peněz na jejich nákup vyřeší, velmi se přepočítal. Naopak odkryl řadu nových skutečností, z nichž některé se dostávají do hledáčku policie. Vyvolal podezření z úmyslného krácení daní a „tunelování“ vlastní firmy. Vrší se i otázky, kde vzal peníze na Agrofert a údajný „investiční fond“ Hartenberg, který ve skutečnosti žádným fondem není.

„Sorry jako“ stačit nebude 

Alarmující je už relativně „nejmenší“ prohřešek, který odkryly Babišovy auditorní zprávy, totiž závažné chyby v majetkovém přiznání. Je vůbec myslitelné, aby se vysoký ústavní činitel dopustil takového „přehmatu“, že se v majetkovém přiznání za rok 2014 „sekne“ o 26 milionů korun, o které navýšil své příjmy?

Jen na okraj. Například premiér Stanislav Gross odešel z politiky, když nebyl schopen přesvědčivě doložit 1,2 milionu korun na nákup svého bytu. Ministr kultury Jiří Besser (STAN) zase odstoupil kvůli tomu, že v majetkovém přiznání neuvedl členství ve společnosti Comoros Group vlastnící byt na Floridě v řádu několika milionů korun.

[ctete]106890[/ctete]

„Je to chyba účetní, majetkové přiznání dělala poprvé,“ reagoval Andrej Babiš a na dotaz, zda se neobává sankcí ze strany úřadů, odvětil: „Proč jako? Každý dělá chyby.“ Ví vůbec o tom, že jeho finanční správa až likvidačně pokutuje malé obchodníky za každý prohřešek při zavádění EET? Jak může být důvěryhodný jako ministr financí, když takto porušuje zákon a celou svou politickou kariéru staví na boji proti daňovým únikům a transparentnosti podnikání?

Za chyby v majetkovém přiznání ovšem podle zákona musí následovat sankce až do výše 50 tisíc korun. To jsou sice pro oligarchu drobné, ale podstatné je, není známo, že by se jakýkoli ústavní činitel v tomto oficiálním dokumentu dopustil takové blamáže.

Podezřele nevýhodné nákupy Agrofertu 

Jak zjistil web Neovlivni.cz, policisté zkoumající kauzu korunových dluhopisů rozšířili své vyšetřování i o finanční operace uvedené v Babišově auditu. Jedná se o prodej tří firem Profrost, Afeed Slovakia a Afeed CZ Agrofertu, nápadně nevýhodný pro oligarchův holding. Babiš získal 748 milionů korun, čímž měl vedle zisků z Agrofertu doložit dostatek soukromých peněz pro nákup korunových dluhopisů.

„Policie vyšetřuje všechny okolnosti, které by s jeho nákupem dluhopisů mohly souviset. A nevýhodný nákup takřka bezcenných společností se v této souvislosti jeví jako krajně podezřelý, proto je policie začala zkoumat,“ uvedl zdroj Neovlivní, obeznámený s průběhem vyšetřování. Policisté zjišťují, jestli v rámci těchto transakcí šlo o zákonnou daňovou optimalizaci, nebo zda už šlo o krácení daní, tedy o úmyslné snížení daňového základu.

Firmu Profrost Babiš založil v roce 2006, když do základního kapitálu vložil 1,6 milionu. O čtyři roky později ji prodal za 527 milionů korun, tedy za 330násobek, aniž by tato částka zdaleka odpovídala výši jejích aktiv. Společnost Afeed CZ zase prodal za 59 milionů korun, tedy za třicetinásobek základního jmění.

Druhé Oleo, nebo dvojí metr?

Policisté údajně nevyšetřují samotný Babišův prodej podivných firem Agrofertu, kdy vyváděl z holdingu stovky milionů korun, a podle všeho minimálně nepostupoval s péčí řádného hospodáře.

V této souvislosti je však nutné připomenout, že v trestní kauze Oleo Chemical, na které měl eminentní zájem právě ministr financí Andrej Babiš, padly zatím nepravomocně tresty odnětí svobody majitelů této továrny na biopaliva kvůli tomu, že „tunelovali“ vlastní firmu. Tím, že objednali konzultační práce za „pouhých“ 20 milionů u společnosti Cokeville Assets, které údajně nedokázali věrohodně vykázat.

Kauza Oleo je v rukou pražského vrchního státního zastupitelství Lenky Bradáčové a detektivů bývalého ÚOOZ Roberta Šlachty. Jak by se asi zachoval Šlachta, který mezitím s řadou svých spolupracovníků zaparkoval v Babišově resortu? Dočkali bychom se další efektní razie na ministerstvu financí v záři televizních reflektorů a za podpory spřízněných novinářů? Asi těžko.

Rozpadne se koalice?

Přitom situace je velmi vážná. O její mimořádnosti svědčí fakt, že poslanecká sněmovna na návrh Miroslava Kalouska většinově schválila zařazení mimořádného bodu s názvem „Daňové podvody ministra financí“. Znalci nepamatují, že by někdy v polistopadové historii prošel bod s podobným názvem, přímo evokující podvodné jednání významného člena vlády. Navíc díky koaličním hlasům sedmnácti sociálních demokratů a sedmi lidovců.

Taková míra nedůvěry vůči chování člena vlády by dříve sama o sobě stačila k vyvolání vážné koaliční krize, která by musela vyústit v rozpad koalice. Otázkou ovšem zůstává, co se ještě odehraje. Hlasování se neúčastnilo vedení ČSSD v čele s premiérem Sobotkou, a nepodpořili jej ani členové vlády za KDU-ČSL Bělobrádek, Jurečka a Herman. Takže po zkušenostech vzniká otázka, zda bude tento bod skutečně projednáván nebo bude po nějakých „nočních jednáních“ odsunut do neznáma.

Závěry auditu vyvolaly další závažné otázky. Jeho zásadní problém spočívá v tom, že se zaměřil pouze na Babišovy příjmy za dvacetileté období. Z výdajů zmínil pouze inkriminované korunové dluhopisy za 1,5 miliardy korun, přičemž mu mělo zbýt 900 milionů korun. Nikde ani řádka, že by investoval někde jinde. I proto je audit, o jehož validitě dokonce pochybují samotní Babišem prověření auditoři, sám o sobě bezcenný.

Nejasné investice do Agrofertu a „fondu“ Hartenberg

Jednou z hlavních otázek, která se nabízí, je, kde vzal peníze na samotný Agrofert. Ještě v roce 2000 vlastnil 35 procent holdingu, který byl o rok později s téměř třiceti miliardami korun tržeb a dvouapůlmiliardovým ziskem osmý v žebříčku největších českých podniků. Babiš podle otevřených zdrojů v holdingu navyšoval svoji účast a jeho jediným vlastníkem se stal v roce 2003, kdy jej opustila netransparentní švýcarská společnost Ameropa.

Andrej Babiš na tuto transakci reagoval v Mladé frontě DNES (15. 1. 2004). „Ameropa prodala své akcie. Je na nich, aby se k tomu vyjádřili,“ uvedl. Cenu, kterou do akcií Agrofertu investoval, nechtěl komentovat. Zbývá tedy „detail“: Kolik za celkem 65 procent tehdy už miliardového kolosu zaplatil a kde tyto peníze vzal?

Podobný problém nastává u společnosti Hartenberg, mylně Babišem vydávané za investiční fond, investující miliardy do zdravotnického byznysu. Jejím „loutkovým“ šéfem je bývalý manažer Penty Josef Janov, který v květnu 2013 veřejně prohlašoval: „Máme kapitál 200 milionů eur, tedy asi pět miliard korun. Z velké části jde o peníze Andreje Babiše, z malé také o moje.“

[ctete]103878[/ctete]

Znovu se nabízí otázka, jak financování této společnosti probíhá. Nehledě na to, že Česká národní banka potvrdila, že Hartenberg není na Babišovi „nezávislý“ investiční fond, jak jím bylo původně deklarováno, když tvrdil, že ve zdravotnictví nepodniká. Je dceřinou firmou koncernu SynBiol, stoprocentně v oligarchově vlastnictví.

Audit ukázal mnohem víc, než předseda hnutí ANO chtěl. Nyní už jen záleží na orgánech činných v trestním řízení a politické reprezentaci, jak si s jeho závěry poradí.