S velkou slávou zveřejnil Andrej Babiš svůj bilionový plán pro Českou republiku. Jakýsi seznam vysněných projektů ze všech koutů republiky. Co by si asi tak kdo přál. Takových přáníček má být v dokumentu podle premiéra dvacet tisíc. A že prý dokument dávali dohromady ix měsíců. Ve skutečnosti jde o naprosto nedůležitý svazek, který nikoho k ničemu nezavazuje, nic neznamená. A už vůbec nic neznamená pro zadavatele, Andreje Babiše, který v roce 2050 už u vlády snad nebude.

Zajímavé je, že dokument zveřejňuje v době, kdy je na tom skutečně zle. V Evropě se o něm baví jako o podvodníkovi, po celé republice proti němu demonstrují lidé, zřejmě půjde před soud, u kterého mu hrozí deset let vězení, a jeho firma přijde o dotace, na kterých je závislá. A najednou se vytasí s tak skvělým dokumentem!

Při bližším pohledu je ale zjevné, že onen „skvělý“ dokument je práce pro jednu asistentku na pár dní. Obvolat poslance a oblastní manažery ANO, vyřídit jim zadání od majitele, aby obratem poslali seznam potřebných projektů v jejich regionu. Poté to asistentka přepošle někomu typu Prchal a jeho tým, který vše upraví do patřičné podoby a odešle do tiskárny. Hotovo.

Zadavatel se nechá PR týmem naučit několik nejzajímavějších nápadů, které bude potom stále dokola opakovat všude, kam přijde. A je vyhráno.

Jenže je konec roku 2019 a Babiš podobné veselé kusy předvádí sedmým rokem. Teď už mu na to jen tak někdo neskočí. Vyhráno snad mít nebude.