Mimořádný summit EU o víceletém unijním rozpočtu skončil bez dohody, členské země čeká další vyjednávání. Absurdní roli v něm sehrává premiér Babiš v čítankovém střetu zájmů. Bojuje za větší příjmy z dotací a vedle toho hájí zájmy Agrofertu. Paradoxně i za cenu zvýšení plateb Česka do evropského rozpočtu.

Dále čtěte

Neexistuje právo na dotace, píše Ústavní soud. Jeho verdikt je prohrou nejen bloku Babiš-Zeman, ale i Benešové

Rozhodnutí Ústavního soudu, který odmítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců ANO na zrušení novely zákona o střetu zájmů nazývané „lex…

Názorová pružnost Andreje Babiše je pověstná nejen u nás, ale i za hranicemi. Totéž platí pro vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027. Zatímco ještě nedávno český premiér horoval za posílení evropských výdajů na boj s nelegální migrací a zajištění bezpečnosti, dnes obrátil a tvrdě hájí jiné priority: Dotace, dotace, dotace – chtělo by se parafrázovat jedno z předvolebních hesel ANO o dálnicích.

Dotace, dotace, dotace

Babiš je nespokojený hlavně s ořezáním dotací pro zemědělství a kohezní politiku, jejímž cílem je snižování rozdílů v rozvoji ekonomicky méně vyspělých zemí a regionů. Návrh rozpočtu České republice přisuzuje na kohezi 17,8 miliardy eur (445 miliard korun), což je o čtvrtinu méně než v končícím sedmiletém období. Do zemědělství by k nám mělo přitéct 6,8 miliardy eur (170 miliard korun), což je o 38 miliard korun méně.

V boji o podobu unijního rozpočtu se pokaždé promítají protichůdné zájmy a není snadné najít kompromis. Navíc je nově poznamenán odchodem Velké Británie, která byla čistým plátcem a do společné kasy každoročně posílala 300 miliard korun (12 procent příjmů rozpočtu). Tvářit se, že tento výpadek nic neznamená a pojede se dál ve starých kolejích, by bylo lhaním do vlastní kapsy.

Stejně tak je pochopitelné, že současní čistí plátci, kteří do evropské pokladny podstatně více posílají, než z ní zpětně dostávají, nemají zájem vyrovnávat tento výpadek ze svého. Tlak na úspornější rozpočet je tedy rozumný a odráží ekonomickou realitu.

Nakonec však na summitu neprošel ani kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle kterého by příjmy rozpočtu dosahovaly 1,069 procenta celkového ekonomického výkonu EU. Nelíbil se ani čistým plátcům, kteří chtějí více šetřit, ani čistým příjemcům v čele s Českou republikou. Ti naopak požadují víc. Strategie vlády však není jasná, takže zůstává otázkou, co nakonec hodlá v rámci jednomyslného hlasování podpořit.

Babiš: Klidně zaplatíme víc

Je mimořádně pokrytecké, pokud premiér Babiš hází vinu za nedohodu na ty, kdo do rozpočtu proporčně přispívají nejvíce. „Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil po jednání. Přitom sám přiznal, že ani on Michelův návrh nepodpořil.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Vyčítat čistým plátcům neférové požadavky zní z úst premiéra, jehož střet zájmů kvůli vyplácení dotací je prověřován na evropské úrovni, je nestydatostí nejhrubšího zrna. Jako by vůbec nevnímal, že už v březnu bude jeho problém znovu projednávat Evropský parlament.

Babiš nově připustil, že by šel v boji za zachování dosavadní výše evropských dotací ještě dál. Nebránil by se navýšení finančního příspěvku České republiky do unijního rozpočtu, pokud by to znamenalo udržení dotačních penězovodů na současné úrovni. „My jsme flexibilní, co se týká plateb do rozpočtu, tak tam jsme schopni dělat kompromisy. Nejsme připraveni dělat ústupky v příjmech,“ řekl České televizi.

Znamená to, že by tyto dotační „kompromisy“ zaplatili čeští daňoví poplatníci. Reálně rovněž hrozí, že snaha udržet stejné rozpočtové výdaje vyvolá protitlak na nové příjmy EU v podobě zvyšování daňové zátěže. To se může promítnout do zavedení uhlíkové daně, daně z finančních transakcí nebo dalšího navýšení příjmů z emisních povolenek s odpovídajícími dopady v cenách služeb a energií.

Zájmy Agrofertu především

Na tento rozpor poukazuje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Zároveň upozorňuje na Babišovu rozpolcenost, pokud navíc požaduje, aby vlády členských zemí ve větší míře samy rozhodovaly o tom, jak s evropskými dotacemi naloží.

„Pan premiér je v obrovském konfliktu zájmů, je největším příjemcem dotací. Jestliže tento člověk vyjednává evropský rozpočet a říká, posílejte nám víc peněz a nestarejte se o to, jak je budeme rozdělovat, zní to velmi nedůvěryhodně,“ řekla deníku FORUM 24 s tím, že europoslanci kvůli tomu musí čelit řadě nepříjemných dotazů.

Dále čtěte

Babišův střet zájmů nevyřeší slepý svěřenský fond. Srovnání s expremiérkou Mayovou nedává smysl

Premiér Babiš zpochybňuje, že by vložení Agrofertu do slepého svěřenského fondu vyřešilo jeho problém se střetem zájmů, který nadále odmítá.

Ultimativní požadavky premiéra Babiše nelze oddělit od konkrétních dopadů na jeho podnikání. Pokud odmítá snížení zemědělských dotací, a to zejména jejich zastropování v neprospěch obřích agrokoncernů, tak aby byl navrácen jejich původní smysl podpořit malé farmáře, čouhá z toho jak sláma z bot zájem Agrofertu.

S kohezními fondy je to podobné. Nedůvěru vzbuzuje zejména netransparentní přístup státní správy pod kontrolou hnutí ANO, rozhodující o dotacích z těchto fondů. To se projevuje v přístupu k evropským auditům i k mnoha projektům Agrofertu. Opravdu je prioritou České republiky například stomilionová dotace pro (pseudo)inovativní toustovou linku Penamu, konkurenčně znevýhodňující ostatní pekaře?

Špičkou ledovce nehorázného plýtvání penězi daňových poplatníků je luxusní hacienda Čapí hnízdo pro multimiliardáře, podezřelého z organizování dotačního podvodu.

Ostudná žaloba

Aby trapností nebylo málo, český premiér křičí a natahuje ruku pro další peníze a současně podal žalobu na Evropskou komisi, která prošetřuje jeho konflikt zájmů. Argumentace, že šel za dveře, když o žalobě rozhodovala vláda na „návrh právníků“, protože podle Ministerstva zemědělství „jde o princip“, je jen nedůstojným divadélkem.

„Od srpna 2018 nejpozději je český premiér ve střetu zájmů. Bez jakékoli diskuze. Je to ostuda mezinárodního rozměru a Česká republika místo toho, aby ji vyřešila, tak vede nesmyslné právní spory, mlží a klame veřejnost,“ komentoval tuto aktivitu předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Pokud to shrneme, český premiér a současně majitel zadluženého dotačního impéria peskuje bohatší země, aby fakticky i jemu přispěly ještě víc na dotace, kvůli kterým je vyšetřován. Pokud pravidla summitů neumožňují, aby byl obrazně řečeno „vykázán za dveře“, slušel by mu spíše pokornější přístup, než hlasitá kritika ostatních. Jenže co čekat od nestandardního politika s hypertrofovanou hroší kůží?