Premiér Babiš slibuje bilionové investiční plány, ale nemá na ně peníze. Podle něj by se na nich měla podílet Česká národní banka, která se proti tomu ohradila. Politici ji nemohou úkolovat a řídit jako firmu, byla by tak narušena její nezávislost. Šéf ANO to neví, nebo jen vytváří mlhu?
Obnova poškozené ekonomiky si vyžádá stovky miliard korun. Dopady koronakrize a vládních restrikcí mají svou setrvačnost, a to nejtěžší teprve přijde. Celkový rozsah škod zatím nelze vyčíslit a až následně se ukážou schopnosti vlád, jak rychle a úspěšně dokážou z této svízelné situace vymanévrovat.
Vstříc státnímu paternalismu
Andrej Babiš už ani neskrývá představu dlouhodobého a masivního zadlužování. Hovoří o obrovských částkách nalévaných do ekonomiky, které však nemá k dispozici. Současně nehodlá příliš šetřit na rozbujelých provozních a mandatorních výdajích státu, naopak je chce nadále zvyšovat. Ministryně financí Alena Schillerová prosazuje sedmileté změkčení rozpočtových pravidel, což považuje za nehorázný bianco šek i expertní Národní rozpočtová rada.
Šéf hnutí ANO potřebuje obsloužit svoje voličské skupiny vyznávající poručnictví státního paternalismu, které mu dnes nekriticky tleskají. Nevadí jim zavřené hranice ani nezřídka nevysvětlitelné plošné zákazy. Nemálo z nich nostalgicky vzpomíná na předlistopadovou dobu, kdy toto byla norma.
Vláda fakticky odepsala celá odvětví malých a středních podnikatelů a živnostníků, kteří se budou muset spolehnout především na svoje síly. Babiš si jistě uvědomuje, že mu to nezapomenou. Naplno se projeví morální hazard, kdy vlády ANO a ČSSD v lepších časech prošustrovaly finanční rezervy a nevyužily šanci k reformám veřejných financí.
Vojtěch ani Schillerová o tom nevědí
Marketingový tým stáhl Babiše z vládních tiskových konferencí, které nezvládal, a nyní ho převtělil do podoby „posla dobrých zpráv“. Pokud je však konfrontován s dotazy jako v případě Událostí, komentářů (15. 4. 2020), vrací se znovu jeho zmatečnost, improvizace a odtržení od reality.
Premiér umí překvapit nejen koaliční ČSSD, ale i svoje podřízené z hnutí ANO, když veřejně oznamuje něco, co nebylo dojednáno. To je případ posílení financování zdravotnictví, kterému vzhledem k poklesu ekonomiky a výběru zdravotního pojištění hrozí velké výpadky.
V České televizi oznámil, že dospěl k návrhu, o kterém neví ani ministr zdravotnictví Vojtěch, ani ministryně financí Schillerová. Hodlá letos a příští rok navýšit platbu za státní pojištěnce o celkových 53 miliard korun.
To je obrovský skok, pokud se tyto platby ze státního rozpočtu dosud zvyšovaly v řádu jednotek miliard. Bylo by efektivnější navyšovat platby za státní pojištěnce nadále postupně a současnou mimořádnou situaci řešit jednorázovými injekcemi podle potřeby.
Oprášen Národní investiční plán
Premiér v této souvislosti oprášil svůj Národní investiční plán do roku 2050, a to nejen kvůli investicím do zdravotnictví. Vidí v něm cestu z krize, ačkoli byl už od počátku považován za nereálnou marketingovou vizi. „Tady je osm tisíc miliard investic. Toto je naše budoucnost. My musíme znovu začít masivně investovat,“ trvá na svém.
Kde na to vláda vezme peníze? Zvýšením zadlužení, přičemž Babiš nastínil další zdroj krytí mimořádných rozpočtových výdajů. Měla by se na nich podílet i Česká národní banka. „Má obrovské rezervy, tak by se s námi měla trochu podělit o zisk, jak navrhuje pan Michl. A mohla by ještě více snížit základní úrokovou sazbu,“ uvedl.
To je problém hned ze dvou důvodů. Česká národní banka následně vydala prohlášení, kde se proti premiérově představě ohradila a zdůraznila klíčovou roli své nezávislosti.
„ČNB, bankovní rada ani žádný její člen ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, parlamentu nebo jiných subjektů,“ uvádí centrální banka. Všechna její rozhodnutí podléhají uvážení bankovní rady a není možné do nich politicky zasahovat.
Centrální banka ani netuší, jaký zisk má premiér Babiš na mysli. Loňský zisk 57,9 miliardy korun má převážně účetní charakter a bude podle zákona využit na úhradu části účetní ztráty minulých let.
Naslouchá svému exporadci?
Druhým problémem je premiérův odkaz na návrh Aleše Michla, jednoho ze sedmi členů bankovní rady. Michl působil do svého přechodu do ČNB v prosinci 2018 několik let jako Babišův ekonomický poradce. Znamená to snad, že svoje postoje v bankovní radě konzultuje s premiérem, jenž je jako v tomto případě veřejně prosazuje?
Navenek to působí jako další nepřijatelný střet zájmů a prorůstání mocenského konglomerátu ANO i do těch institucí, které si mají udržet nezávislost. Tentokrát záměr úkolovat centrální banku nevyjde, jelikož byl už patrně příliš i na jinak vůči vládě vstřícného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Ale že budou podobné nestandardní pokusy ve finanční nouzi narůstat, o tom nelze pochybovat.