Ministr financí Andrej Babiš dával okázale za vzor chorvatský model elektronické evidence tržeb. Zatajil ovšem, že v reálném životě hrál do karet především velkým firmám v čele s Agrokorem, vlastněným jeho dobrým známým a nejbohatším oligarchou v zemi Nikolou Todoričem.
Dnes chorvatskou ekonomiku ohrožuje krach tohoto největšího potravinářského a maloobchodního gigantu v zemi. Zadlužený koncern není schopen plnit svoje závazky vůči investorům a jeho situací se zabývá i vláda, jelikož jsou ohroženy desítky tisíc pracovních míst.
Tahoun propagace EET
Ivica Todorič buduje Agrokor, největší společnost na celém Balkáně, už čtyřicet let. Byl jedním z hlavních propagátorů zavedení EET, v Chorvatsku nazývaného fiskalizace. Nejvíce na něm vydělal právě jeho moloch, který jako jediný posílil pozici. Podařilo se mu ovládnout polovinu maloobchodního trhu převzetím řetězce KONZUM, když fiskalizace zlikvidovala desítky tisíc drobných prodejců. Obří řetězec, čítající 700 poboček po celé zemi, se stal jeho vlajkovou lodí.
[ctete]87297[/ctete]
Jistá obdoba predátorského přístupu oligarchů Babiše a Todoriče, dokonce i názvů jejich firem, se promítá i ve snaze využít každou cestičku k daňové optimalizaci. Ministr financí, který dočasně zaparkoval svůj Agrofert pod dohled svých nejbližších spolupracovníků a příbuzných, často rád káže vodu a pije víno. Jeho daňové manévry připravují stát minimálně o desítky milionů korun ročně, a teď jde jen o to, zda pokaždé v souladu se zákonem.
Ivica Todorič nezůstával pozadu. Jeho maloobchodní řetězec KONZUM se dokázal přísnému daňovému dohledu zavedené fiskalizace vyhnout. Například vydával dárkové poukázky, které podle místních médií rozdělovaly svým zaměstnancům státní podniky a které se na on-line pokladnách neúčtovaly.
Nelze se proto divit, že „jugoslávský král“, jak chorvatského oligarchu s výbornými vazbami na členy vlády nazývá místní tisk, podporoval rozšíření on-line pokladen i ve Slovinsku, Bosně a Srbsku, kam rovněž expandoval.
S odstupem několika let se však ukazuje, že Agrokor během této expanze navršil obrovské dluhy, které není schopen zvládat, a dnes bojuje o přežití. Dluh koncernu podle vlastních údajů z loňského září dosáhl 45 miliard kun (164 miliard korun), což téměř odpovídá jeho celoročním tržbám. Už počátkem příštího roku musí splatit 500 milionů eur (13,5 miliardy korun) a jeho vlastní kapitál činí jen asi 7,5 miliardy kun (27 miliard korun).
Příliš rychlá expanze
Právě rychlá expanze tohoto otesánka, který stále neměl dost, mu přivodila vážné problémy. Vykopal jámu, do které nakonec sám spadl. Jak uvádějí Hospodářské noviny, zlom přišel v roce 2014, kdy Agrokor po několika letech úsilí za 1,3 miliardy eur převzal nepříliš prosperující slovinský maloobchodní řetězec Mercator. Ten však nepřinesl očekávaný zisk.
Problém spočívá v tom, že Todorič podobně jako v minulosti financoval tuto expanzi úvěry, často i za cenu vyššího úroku. Dnes je Agrokor pod tlakem investorů a vlády, aby kriticky vysokou zadluženost řešil. Chaos, který by nastal v případě pádu Agrokoru, by tvrdě dopadl nejen na 60 tisíc jeho zaměstnanců, ale i na stovky dodavatelů, především potravinářského zboží.
Tato situace zneklidňuje zejména hlavní věřitele, státní ruské banky Sberbank a VTB, které po Agrokoru požadují, aby Todorič odešel z jeho vedení. Ten to odmítá. Kritický stav zneklidňuje i chorvatskou vládu, která dokonce uvažuje o přijetí speciálního zákona, který by chránil pracovní místa a dodavatele spojené s Agrokorem.
Podobnosti Babiše a Todoriče
Existují další podobnosti mezi Andrejem Babišem a Nikolou Todoričem a jejich firmami Agrofert a Agrokor? Nepochybně ve způsobu, jakým rozšiřovali svoje impérium. Oba oligarchové velmi těžili z klientelistických vazeb na vládní struktury, které jim pomáhaly v ekonomickém rozmachu.
Oba ke svému ekonomickému rozvoji hojně využívali úvěry, což není bez rizika. Setkala se s ním ostatně i Zemanova vláda, která privatizovala Unipetrol za nevýhodných podmínek za 12 miliard korun Agrofertu. Babiš tehdy tvrdil, že má zajištěný úvěr, což se nepotvrdilo. Nakonec musel firmu po necelém roce vrátit bez zaplacení.
I v současné době je hlavním problémem Agrofertu zadluženost, i když nedosahuje tak extrémních poloh jako u Agrokoru. Podle účetní uzávěrky za rok 2015 dosahuje celková výše bankovních úvěrů a finanční výpomoci 24 miliard korun, z toho krátkodobých úvěrů 21 miliard. Při jeho nástupu se přitom spekulovalo o špatné ekonomické situaci jeho holdingu.
Hlavně se splácením krátkodobých úvěrů může být problém. Tady se ovšem dostáváme k další Pandořině skříňce konfliktu zájmů Andreje Babiše, který nemohl vyřešit ani převod jeho firem do svěřenských fondů. V případě jeho desetimiliardových dluhů je možné jednat o možných posunech splátkového kalendáře či úrokových sazeb.
Banky si jen těžko vyšlápnou na jednoho z nejmocnějších a nejzáludnějších politiků v zemi, shodou okolností ministra financí, který může ovlivnit například výši daní či provádění hloubkových kontrol. Navíc ve vřavě kolem korunových dluhopisů a pochybných „karuselových“ obchodů Babiše s Agrofertem zaniklo vyšetřování jiného problému.
[ctete]104821[/ctete]
Loni v květnu bylo podáno trestní oznámení přímo na ministra financí, který údajně manipuloval státními penězi ve prospěch soukromých bank, aby od nich získal lepší podmínky pro Agrofert. Ministerstvo financí od jeho nástupu do čela resortu investovalo část státních peněz uložených na účtech České národní banky prostřednictvím vybraných komerčních bank na peněžním trhu. Díky tomu stát vydělal desítky milionů korun, a nejspíš neprodělal ani Agrofert. Podle trestního oznámení si díky tomu u bank vyjednal výhodnější úvěry.
Výsledky vyšetřování zatím nejsou známy. Je ale jisté, že už jen kvůli úvěrové situaci se Agrofertu hodí každý vstřícný krok bank a každá miliarda státních dotací a daňových úlev. Proto o ně Andrej Babiš nechtěl za žádnou cenu přijít. Udělá vše pro to, aby nedopadl jako jeho chorvatský vzor do všech důsledků. Ale jak se ukazuje, žádný strom neroste do nebe.
