O zálibě Andreje Babiše budovat kolem sebe síť bývalých zaměstnanců bezpečnostních složek se ví dlouhodobě. Řádově čítá desítky lidí. Patří mezi ně nejen ti, kteří jsou přímo zaměstnáni v oligarchově holdingu či ve státní správě, ale mnozí s ním spolupracují externě. Mezi ně lze řadit i dnes jednoho z nejznámějších komunistických poslanců Zdeňka Ondráčka.
Andrej Babiš čelí podezření, že bezpečnostní divize Agrofertu neslouží jen k ochraně majetku, ale i jeho politických a byznysových zájmů. Potřebuje kolem sebe koncentrovat bývalé policisty či zpravodajce s kvalitními informacemi a kontakty. Nutnost vybudovat kolem sebe ochranný štít zesílila poté, co se rozhodl vstoupit do politiky. Vzhledem ke své pestré klientelistické minulosti potřebuje tyto kontakty co nejširší a s přesahem do policejního či zpravodajského aparátu. Některá jména jsou překvapivá.
[ctete]20542[/ctete]
Společný projekt s Jiřím Veselým
Jak zjistil deník Neovlivní.cz, do této skupiny patří i bývalý vyšetřovatel z protikorupční policie Zdeněk Ondráček, dnes poslanec za KSČM. Babiš jej kontaktoval krátce před svým nástupem do politiky, datovaným založením hnutí ANO v roce 2011. Radil se s ním tehdy o bezpečnostních otázkách. Mimo jiné spolu měli řešit bezpečnostní divizi Agrofertu, kterou jeho majitel v té době zakládal.
Ondráček byl s Babišem v kontaktu společně se svým nadřízeným z protikorupční policie Jiřím Veselým, který v době odchodu do civilu na podzim roku 2011 působil jako náměstek ředitele tohoto elitního útvaru. Tehdy majiteli Agrofertu nabízeli posílení bezpečnosti holdingových firem vytvořením fízlovací sítě nastrčených figurantů, kteří by dohlíželi na to, jestli zaměstnanci nekradou.
Tento projekt se nakonec neuskutečnil. Veselý však do Agrofertu nastoupil jako ředitel Divize interní bezpečnosti. Traduje se o něm, že právě on je hlavou bezpečnostního aparátu, který kolem Babiše soustřeďuje z bývalých zaměstnanců vnitra a policie. Mimo jiné doporučil na klíčový post ředitele Finančního a analytického útvaru (FAÚ) při Ministerstvu financí Libora Kazdu, který předtím rovněž působil v protikorupční policii.
Ondráček si přímé angažmá nakonec rozmyslel z osobních důvodů. Přiznal však, že jej po odchodu z policie oslovili lidé z Babišova holdingu. „Bavili jsme se o bezpečnostních analýzách, což byla moje specializace,“ uvedl, aniž by spolupráci konkretizoval.
Bezpečnostní expert České pozice
Je skutečností, že Ondráček začal krátce nato spolupracovat s portálem Česká pozice, kde v období od prosince 2011 do února 2014 zveřejnil zhruba sedmdesát komentářů. Web dotoval desítkami miliónů korun Andrej Babiš a jeho tehdejší šéfredaktor Ištván Léko Ondráčka charakterizoval jako „bezpečnostního experta České pozice“.
Ondráček coby důsledný opoziční kritik tepal „neutěšené“ poměry v policii, vnitru, justici a vězeňství a věnoval se kauzám spojovaným s vládnoucí garniturou. Psal na Českou pozici ještě několik měsíců poté, co na podzim 2013 úspěšně kandidoval v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v komunistickém dresu. Po vzniku Sobotkovy vlády přešel ke konkurenci a začal publikovat v Haló novinách. Česká pozice byla společně s jejím šéfredaktorem „vsunuta“ do Babišových Lidových novin.
Působení Zdeňka Ondráčka, kontroverzního bývalého příslušníka Pohotovostního pluku SNB, který veřejně obhajoval policejní zásahy proti „pankáčům“ při protikomunistických demonstracích v roce 1989, je pozoruhodné i v jiných směrech.
Dělná spolupráce KSČM s ANO
V „nových poměrech“ se uchytil velmi slibně. Stal se předsedou parlamentního Podvýboru pro policii, obecní policie a soukromé bezpečnostní agentury. Pokud na policii dohlíží bývalý účastník brutálních zásahů proti demonstrantům, působí to opravdu jak rána obuškem do hlavy. Ale těm, co ho do funkce zvolili, tyto dějinné paradoxy zjevně potíže nečiní.
Tehdy se sněmovnou šířily kuloárové zprávy, že Ondráčkova volba byla vykšeftována. Na předsedu podvýboru byl navržen hnutím ANO, ačkoli podle koaliční dohody se jím měl stát jeho nominant Bronislav Schwarz, rovněž dlouholetý zaměstnanec policie. Ten však více stál o předsednictví tehdy zřízené vyšetřovací komise k prověření kauzy Opencard, kde vyšachoval předjednaného předsedu komise Jana Chvojku (ČSSD).
Tento podivný manévr o lecčems svědčí. Spolupráce mezi hnutím ANO a komunisty, která je stále patrnější, se rozvíjela už od samého počátku. Ostatně Jakešovi pohrobci mají s Babišem podobné kořeny v totalitních strukturách i nihilistický pohled na polistopadový vývoj.
Ondráček ve Schwarzově komisi působil rovněž, i když se dostal do konfliktu zájmů. Byl to právě on, kdo měl v době svého působení v policii vyšetřování kauzy Opencard na starosti. Jediným výsledkem je zatím odsouzení několika bývalých úředníků včetně Jiřího Chytila, který se stal z Ondráčkova spolupracujícího svědka obžalovaným. Poté přestal policii důvěřovat.
Faltýnkův přímluvce
Dalo by se očekávat, že nesmlouvavý kritik bude v roli opozičního poslance vyžadovat presumpci viny u každého podezření z nekalostí, a to zejména u politiků. To je však hluboký omyl.
Když se loni v srpnu otevřela kauza Babišovy firmy Agrotec, jehož manažeři jsou podezřelí z manipulací s tendry České pošty, žádali zástupci opoziční pravice vyvození politické odpovědnosti, rezignaci majitele Agrofertu a především jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka, který působil jako předseda představenstva Agrotecu.
Ondráček však byl jiného názoru, zcela v protikladu s tím, jak se choval dřív. „Vzhledem k tomu, že pan Faltýnek nebyl policií obviněn ani vyšetřován, není ani důvod pro to, aby se nyní, po ukončení vyšetřování a podání návrhu na obžalobu, vzdával svého mandátu,“ mínil smířlivě.
Dříve radikální kritik „korupčních“ poměrů mlčel i v situaci, kdy kulminovala kauza Čapí hnízdo. Ani pochybnosti kolem dotačního podvodu bývalému elitnímu detektivovi nestály za komentář. I proto lze Zdeňka Ondráčka zařadit mezi Babišovy spojence v komunistické straně. Zatím byl vždy na jeho straně a zřejmě dobře ví, proč.
[ctete]53298[/ctete]
