Dnes začne Městský soud v Praze projednávat případ firmy Oleo Chemical, vyrábějící biopaliva. Pozornost si tato kauza zasluhuje zejména proto, že existují závažné indicie, podle kterých může z problémů této společnosti těžit ministr financí Andrej Babiš. Jaké jsou důvody k těmto pochybnostem?

1) Agrofert podniká v biopalivech

Babišův Agrofert vyrábí biopaliva první generace (z řepky olejné). Zvýhodnění biopaliv si Babiš ve Sněmovně prolobboval už v roce 2010, kdy se klientelistickými vazbami na poslance vůbec netajil. Tehdy mu významně pomohl zejména současný premiér Bohuslav Sobotka, který zařídil projednávání této normy den před parlamentními volbami. Prodloužení státní podpory si Babiš zajistil přes ministra zemědělství Jurečku, což mu vynese další miliardy.

2) Babiš měl o Oleo Chemical zájem

Oleo Chemical je konkurentem Agrofertu na trhu s biopalivy. Zaměřuje se na produkci biopaliv druhé generace (ze živočišných tuků), kterou Agrofert nevlastní. Jelikož koncem roku 2017 skončí masivní podpora biopaliv první generace, Babiš podobný provoz potřebuje. Proto projevil zájem o Oleo Chemical už v roce 2011. Neúspěšně. Tehdy majitelům firmy vzkazoval, že „do konce roku 2016 bude stejně Oleo v Agrofertu“. Od té doby se datují problémy Olea.

3) Tlak policie a finančních úřadů

Oleo se dostalo do střetu s majiteli společnosti Ravak Jindřichem Vařekou a Jiřím Kreysou, kteří mu půjčili peníze a později vstoupili do jeho vedení. S majiteli Olea Kamilem Jirounkem a Michalem Urbánkem vedou několik soudních sporů o stamilionové částky. Oleo se dostalo pod tlak nejen vyšetřovatelů, ale i celní správy a finančního úřadu, spadajících pod ministerstvo financí. Jeho majitelé jsou přesvědčeni, že Vařeka s Kreysou s těmito institucemi úzce kooperují. Podle nich přitom došlo při mnoha úkonech ke zneužití pravomoci úřední osoby.

4) Fond Karla Janečka podporoval hnutí ANO

Prvopočátek kauzy Oleo Chemical spadá do období, kdy se Nadační fond proti korupci Karla Janečka profiloval jako bojovník proti „kmotrům“. Janečkův fond už tehdy patřil mezi čelné podporovatele Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Podporoval šíření informací o tzv. korupčních kauzách, které připravovaly půdu pro Babišův nástup k moci a navíc škodily jeho konkurentům. Janečkovo očišťovací angažmá ve shodě se zájmy Andreje Babiše je dosud nezpracovanou kapitolou naší nedávné historie.

5) Angažmá Karla Randáka

Kauzu mediálně otevřel v prosinci 2011 člen správní rady Janečkova fondu a bývalý rozvědčík Karel Randák, který v té době s Babišem úzce spolupracoval a byl jím placen. Randák byl najat jako konzultant majiteli Ravaku, kteří se v té době dostali k některým dokumentům z Olea. Randák firmu obvinil, že tuneluje pražský Dopravní podnik, kterému dodávala pohonné hmoty údajně přes firmu Cokeville Assets lobbisty Ivo Rittiga.

Později vyšlo najevo, že šlo o nepodložené nařčení. Dodávky bionafty byly řádně vysoutěženy, Oleo nabídlo Dopravnímu podniku nejvýhodnější cenu. Proto bylo vzneseno náhradní obvinění, že Oleo mělo nelegálně vyvádět peníze firmě Cokeville Assets (20 milionů korun). Není jasné, proč by majitelé Olea měli tunelovat svou vlastní firmu. Jasné naopak je, že se v celé spletité hře jedná jen o okrajovou záležitost, které má v kauze Oleo dodat mediální náboj osoba Ivo Rittiga.

6) Jindřich Vařeka starostou za ANO

Jeden z majitelů Ravaku, Jindřich Vařeka mladší, je dnes starostou Příbrami za ANO. Nezastírá, že se už dříve s Andrejem Babišem o Oleu bavili. Cílem Ravaku bylo dostat Oleo do insolvence a firmu převzít. Insolvenční návrh byl však soudem zamítnut. Pokud by tento záměr vyšel, nabízí se samozřejmě východisko, že by poté do hry vstoupil Agrofert. Firma zmítaná soudy a finančními kontrolami by se mu velmi hodila. A mohl by ji dostat za babku.

[ctete]12180[/ctete]

7) Masivní kampaň v Lidových novinách

Skandální, ale už nepřekvapivý je přístup Babišova tisku, který kauze Oleo věnuje mimořádnou pozornost. Ke zřetelnému zlomu došlo v červenci 2014, odkdy se dá hovořit o cílené a soustředěné kampani zejména Lidových novin a serveru Lidovky.cz, za pomoci exkluzivních úniků z vyšetřovacích spisů v desítkách případů. Kauza je prezentována jako jasný kriminální případ. Stranám sporu není dáván stejný prostor, majitelé Olea jsou vykreslování jako mafiáni uzurpující nešťastníky z Ravaku. Je jasné, kde se nachází „zlo“ a kde „dobro“.

8) Součinnost Šlachty a Bradáčové

Pozornost zasluhuje i angažmá protimafiánského útvaru (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Kauzu Oleo vyšetřuje Marek Foglar, pod kterého spadá i vyšetřování kauz kolem Jany Nečasové, které po dvou a půl letech vyvrcholilo obviněním z krácení darovací daně. Foglar i Šlachta měli k Babišovi blízko už před razií na úřadu vlády. Se Šlachtou na případu pracuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Není ovšem jasné, proč vrchní státní zastupitelství, které se má zabývat škodami nad 150 milionů, dozoruje případ, kde se jedná o údajný daňový únik ve výši „jen“ 3,7 milionu korun.

9) Ovlivnění komunálních a senátních voleb

Vážné pochybnosti o účelovém postupu Šlachtova útvaru vzbuzuje načasování policejní monstrakce dva týdny před komunálními a senátními volbami v roce 2014. V té době došlo k rozsáhlému zatýkání deseti osob včetně Ivo Rittiga, který byl vzápětí propuštěn na svobodu. Nelze se zbavit podezření, že orgány činné v trestním řízení chtěly ovlivnit výsledek voleb, jelikož teatrální a médii masivně podpořená akce přišla poté, co vyšetřování kauzy Oleo trvalo už téměř tři roky. V tomto období byly zveřejněny více než tři stovky mediálních výstupů. Nikdo soudný nemůže uvěřit, že by šlo o náhodu.

10) Oleo Chemical není první s podobnými problémy

Celá kauza nápadně připomíná jiné podobné případy, kdy Andrej Babiš dostal pod tlak vedení firem, o které měl zájem, aby dosáhl za každou cenu svého. Něco podobného se v minulosti stalo například manažerům Kosteleckých uzenin nebo Agropolu. Nebylo by to poprvé, kdy by Agrofert mohl mít profit z práce orgánů činných v trestním řízení.

Zkouška ohněm pro nezávislý soud

Vše nasvědčuje tomu, že kauza Oleo Chemical není běžný kriminální případ. Nese rysy účelového chování ze strany orgánů činných v trestním řízení a úřadů spadajících pod ministerstvo financí. To vše podpořeno tiskem úzce spolupracujícím se „zdroji blízkými vyšetřování“ a vlastněným oligarchou, který v této věci projevil svůj obchodní zájem. V této kauze se promítá celá řada zájmů a ambicí hlavních aktérů, přičemž v obchodním sporu Oleo – Ravak je Rittigova role zcela epizodní.

Na případ, jakkoli nelze pominout možnou trestněprávní rovinu, je proto nutné nahlížet i jinou optikou. Zda skutečně nejde o cílenou akci, která v konečném důsledku vyhovuje nejsilnějšímu hráči na trhu s biopalivy.

O to větší odpovědnost bude mít soud. Ačkoli nelze předjímat výsledek soudního řízení ani jeho délku, už nyní je pochybností kolem případu Olea tolik, že nabádají k velké obezřetnosti. A pro nezávislý soud to bude skutečně zkouška ohněm.

[ctete]12183[/ctete]

.