„On si vás už možná někdo nahrává. On to možná už brzo, až se mu to také bude hodit, někdo do světa pustí,“ věštil Robert Pelikán, když sněmovnu varoval před schválením pořadu schůze ke zneužívání moci Andrejem Babišem. Ministr spravedlnosti vyhrožuje, navíc jako by nebral na vědomí, že toto se už dávno děje. Především v denících vydavatelství Mafra, jako součásti matrixu jeho šéfa.
Hnutí ANO v izolaci
Sněmovna konstatovala, že Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů. Zároveň vyzvala prezidenta Miloše Zemana, aby důsledně a bez zbytečného odkladu dodržoval ústavu. Jasnou většinou vyjádřila nespokojenost nejen s nepřijatelným a nekončícím střetem zájmů místopředsedy vlády, ale i s počínáním prezidenta, který opět deformuje ústavní pořádky podle svého, a nadřazuje koaliční smlouvu nad ústavu.
[ctete]124066[/ctete]
Novým prvkem v současném turbulentním vývoji je skutečnost, že nemalé části veřejnosti už dochází trpělivost natolik, že to ventiluje i veřejně. Demonstrace, jichž se na různých místech země zúčastnily celkem desítky tisíc lidí, jsou zatím nejvýznamnějším projevem nesouhlasu s mocenským dvojblokem oligarchy Babiše a pražského Hradu. Pokud je zaplněna polovina Václavského náměstí, zkrátka se už něco děje.
Usnesení sněmovny má sice proklamativní charakter, nicméně je významným a opakovaným signálem zejména do budoucna. Hnutí ANO se znovu octlo v izolaci, když se proti němu spojily zbývající parlamentní kluby – s výjimkou zbytků populistického Úsvitu, jehož lídr Marek Černoch hodlá kandidovat za ANO ve volbách. I proto si však nelze příliš představit, jak chce současná koalice v tomto složení dovládnout do voleb.
Novodobý matrix
Novou dynamikou procházejí vztahy mezi sociální demokracií a hnutím ANO. „Tak dlouho jste nám tvrdil, že chcete bojovat s matrixem, až jste ukázal, že jste vlastně jeho původcem, protože v tom, co vytváříte, je systém. Vy nejste nějaké vybočení. To není nějaký náhodný zákon o střetu zájmů. To, co se ukazuje v posledních dnech, znamená, že vy tady jakýsi matrix přímo budujete,“ vytkl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Babišovi, který jej s prezidentem Zemanem preferoval na post nového premiéra.
Má pravdu. Škoda jen, že si to sociální demokracie neuvědomila dřív. Oligarchův matrix už zapustil pevné kořeny do těla státních institucí. Matrix mimořádně nebezpečný, protože disponuje bezprecedentní mediální a ekonomickou mocí.
Obrana zjevně rozčíleného Andreje Babiše už nepřekvapí. Pořád to samé. Já nelžu, nekradu, politickou moc nezneužívám. Nikomu nevyhrožuji. Moje podnikání je křišťálově čisté. Lžou a kradou ti ostatní. Všechno jsou to jen kampaně a útoky kmotrů s cílem dostat mě z politiky.
Není to trochu jinak? Neuvědomuje si konečně stále početnější součást politické scény, že s Babišem už nikdy? Že jeho matrix skutečně ohrožuje demokracii, protože je postavený na slepé obraně svého dona a na bezskrupulózní dehonestaci, zastrašování a likvidaci konkurence? A že k tomu využívá nejen vlastní média, ale i stále vlivné spojence v policii a zejména ve státním zastupitelství?
Potom je ovšem jasné, že matrix Agrofertu bude expandovat tak dlouho, dokud bude mít reálnou moc. Proto se najednou ministr financí drží svého křesla zuby nehty, ačkoli každý předchůdce v jeho kůži i s mnohem menšími problémy by už dávno rezignoval.
Advokát zájmů Agrofertu
Nejhorší dojem ovšem vyvolal ministr spravedlnosti za hnutí ANO Robert Pelikán. Jak pravil v České televizi, kolem Andreje Babiše žádné problémy nevidí. Poznámky směrem k redaktorovi Mladé fronty DNES Přibilovi prý nemyslel vážně. Nahrávky jsou sestříhané, nic podle něj neprokazují, zatím se prý nic nestalo. No jistě, když špína měla vyplavat až před volbami.
Jak si tím může být tak jistý? Každý si může poslechnout a sám posoudit, co a jak Andrej Babiš na nahrávkách říká, a policejní vyšetřování se teprve rozbíhá. Pelikán tak působí nikoli jako ústavní činitel, který má dbát na dodržování zákonnosti „padni komu padni“, ale spíš jako advokát zájmů Agrofertu.
Jeho temná poznámka, že odposloucháván může být kdokoli a kdykoli to může být použito proti němu, signalizuje pohnutí mysli v duchu „podle sebe soudím tebe.“ Tím hůře, že tato varující slova s kadencí výhrůžky pronesl ministr spravedlnosti, který má být garantem dodržování principů právního státu. Správné jsou proto námitky, co proti tomuto neblahému jevu ve své funkci učinil?
Pokud se ministr Pelikán náhle ohání porušováním Listiny základních práv a svobod, jelikož každý má právo na soukromí, proč takto nevystoupil v desítkách či stovkách jiných případů, kdy zejména Babišův tisk zveřejňoval obsáhlé pasáže ze živých policejních svazků, odposlechů a tajných nahrávek? Kdy je zveřejňoval proto, aby poškodil politickou i obchodní konkurenci svého majitele? Ohradil se ministr spravedlnosti, když unikaly do médií například soukromé hovory bývalého premiéra, které nesignalizovaly žádnou trestnou činnost?
Dvojí metr
Aktivista Libor Michálek si potají nahrál svého nadřízeného ministra Pavla Drobila, který druhého dne odstoupil. Zákon přitom neporušil, zatímco oslavovaný Michálek obdržel cenu Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Hnutí ANO se už tehdy podobné kauzy hodily do krámu. Jestliže však dnes něco podobného ohrožuje jeho šéfa, má Pelikán starost o demokracii a lidská práva. Nyní jen prostě vyhřezlo na povrch, že Andrej Babiš vůbec nebyl překvapen počínáním svého redaktora, který mu donášel kompromitující materiály, ale naopak s ním aktivně domlouval další postup.
Bagatelizace podezření, že měl ministr financí v ruce živý policejní spis, je ze strany ministra spravedlnosti neuvěřitelná. On sám by měl vyzvat k důslednému vyšetření nejen okolností, jak byly nahrávky pořízeny, ale zejména tohoto skutku, který patří v policejní branži k největším zločinům. S Babišem propojení policisté z bývalého Šlachtova ÚOOZ je rádi v jiných případech stíhají. Jaký je rozdíl mezi lobbistou Ivo Rittigem, který měl údajně informace ze živého svazku BIS, a Andrejem Babišem, který u toho byl (na rozdíl od Rittiga) dokonce osobně nahrán? Budeme tedy stále měřit dvojím metrem?
Ministr Pelikán neprojevil svou neobjektivitu poprvé. Odmítl se zabývat předchozí výzvou sněmovny, aby vyvodil personální odpovědnost u olomouckých vrchních žalobců, kteří v boji o policejní reorganizaci porušovali zákonná pravidla a vynášeli vyšetřovací spisy. Nehodlá měnit legislativu posilující nezávislost vyšetřování trestné činnosti státních zástupců, protože by tak oslabil vliv spojenců hnutí ANO.
[ctete]121499[/ctete]
Policejní vyšetřování se rozbíhá, ale k žádnému mediálně efektnímu zatýkání, jako v řadě jiných případů týkajících se „tradičních“ stran, zatím nedochází. Co je však mnohem závažnější, jestliže z justičních kruhů prosakují informace, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), nemůže podobné úniky z policejních zdrojů pořádně vyšetřit, protože jim je nemá kdo objektivně dozorovat. Státní zástupci postupují ve vzácné jednotě. Nabízí se otázka, kolik těchto úniků mají díky svým kontaktům na vybrané novináře na svědomí právě oni. Teprve se ukáže, jak dopadne i tento případ.
V této souvislosti je znepokojující, že vyšetřování kauz spojených s Andrejem Babišem se zatím nehýbe z místa, což především závisí na přístupu státních zástupců. V nejbližších měsících se ukáže, jak hluboko novodobý matrix zakořenil. Kdo všechno se v něm octl a kdo jej udržuje při životě.
