Pavel Telička, lídr hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu, lobbuje za vyšší zisky Agrofertu z evropských zemědělských dotací. Jak uvedl týdeník Dotyk, dlouholetý bruselský lobbista pomohl odstřelit chystané zastropování přímých plateb a jejich výrazné krácení pro velké podniky. Prokazuje tak, proč je pro Babiše důležitý.
Když na jaře 2014 začala Sobotkova vláda hledat nového evropského komisaře, patřil Telička k hlavním favoritům hnutí ANO. Narazil však na odpor koaličních partnerů kvůli své lobbistické minulosti. Připojila se i odborná veřejnost.
[ctete]62752[/ctete]
Teličkovo riziko střetu zájmů
„Jestli se Telička stane evropským komisařem, poškodí to reputaci této instituce. Navíc kodex chování komisařů požaduje úplnou nezávislost a absenci rizika střetu zájmů, což znamená, že by Teličkova kandidatura měla být ihned zamítnuta,“ uvedla tehdy organizace Corporate Europe Observatory, která se zabývá lobbingem v EU. Telička skutečně ze hry brzy vypadl.
V čem byl problém? Krátce poté, co nedobrovolně opustil post eurokomisaře, aby uvolnil místo expremiérovi Vladimíru Špidlovi, spoluzaložil a vedl lobbistickou firmu BXL Consulting v Bruselu, která se zabývala strategickým poradenstvím. Její činnost ukončil až v souvislosti s kandidaturou do Evropského parlamentu. Podle svých slov proto, aby byl „čistý a jasný řez mezi podnikáním a zahájením politických aktivit“.
Toto předsevzetí mu však dlouho nevydrželo. Jak zjistil Dotyk (3. 7. 2016, „Dotační elita. Babišovo Agro a jiné megaferty“), lobbistická minulost v Bruselu se Teličkovi hodí i v současnosti. Využil svých kontaktů k tomu, aby pomohl prosazovat ekonomické zájmy velkých tuzemských agrárních společností v čele s Agrofertem.
Eurodotace hlavně pro rodinné farmy
Andrej Babiš se často brání, že bere zemědělské dotace stejné jako ostatní čeští zemědělci. Jak je ale už jeho zvykem, neříká celou pravdu. Evropská unie vnímá jako problém, pokud nejvyšší stomilionové dotace dostávají mamutí firmy. To je markantní zejména v České republice, kde mají silné zemědělské skupiny miliardářů a bývalých kádrů JZD dominantní postavení.
Původním smyslem evropských zemědělských dotací je podpora zejména menších rodinných farem. Česká republika je v tomto směru anomálií, protože s přispěním evropských peněz u nás vyrůstá z velkoagrárníků dotační honorace.
O megalomanských poměrech tuzemského zemědělství nejlépe hovoří statistika. Průměrná výměra zemědělské farmy v Evropské unii dosahuje 16 hektarů. Například v Polsku obhospodařuje farma v průměru 10 hektarů, v Rakousku 16 hektarů a v Německu 59 hektarů. V České republice 133 hektarů, což v unijní konkurenci představuje nechvalné prvenství.
Bruselský lobbista úřaduje
Unijní úřady se snažily agrobaronům z evropských dotací výrazně ubrat a zastropovat přímé platby. Agrofert a další agrární bossové se s tím ovšem nehodlali smířit. Založili konsorcium a najali protřelého lobbistu Teličku, který napomohl tyto návrhy potopit.
Následně se konsorcium přeměnilo v lobbistické sdružení Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, a jeho zakladatelé patří k největším odběratelům unijních dotací. Agrofert je v ní suverénně nejsilnějším hráčem. V tomto spolku, kterému jde zejména o navýšení dotací ze státního rozpočtu, Babiše zastupuje místopředseda iniciativy Jindřich Macháček, ředitel zemědělské divize Agrofertu.
788 milionů zemědělských dotací pro Agrofert
Výsledky se záhy dostavily. Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu inkasovaly loni Babišovy zemědělské podniky, které hospodaří na rekordních 103 tisících hektarech, celkem 788 milionů korun dotací. To znamená zmnohonásobení těchto příjmů proti době, kdy majitel Agrofertu nebyl ve vládě.
S velkým odstupem následuje realitní magnát a třetí nejbohatší Čech Radovan Vítek, který hospodaří na 20 tisíci hektarech, a ve stejném roce pro svoje zemědělské farmy z dotací vyčerpal 274 milionů korun. Jejich třetím největším příjemcem je Agro Měřín, které obdrželo 209 milionů.
Údaje zahrnují agrární dotace hrazené převážně z evropských fondů včetně českého spolufinancování. Především díky Teličkovi zůstanou penězovody v nejbližší budoucnosti zachovány. To jistě ocení především šéf hnutí ANO, kterému se angažmá bruselského lobbisty začíná vyplácet.
Stát jde na ruku velkým podnikům
Tyto údaje nezahrnují podporu z rezortu zemědělství, kde se činí další Babišův emisar Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten je farmáři kritizován, že straní velkým koncernům. Česká republika za jeho ministrování nevyužila možnost přilepšit malým farmářům na úkor velkých. Tuto cestu zvolili třeba v sousedním Německu či Polsku.
„Malým by to hodně pomohlo a velcí by o mnoho nepřišli,“ tvrdí respektovaný zemědělský ekonom Tomáš Doucha a dodává: „Společná unijní pravidla dokážeme využít tak, že jdou na ruku velkým podnikům.“
Asociace soukromého zemědělství, sdružující menší farmáře, si letos v březnu postěžovala, že dotace Programu rozvoje venkova stále neslouží svému účelu. Podle ní je podíl velkých projektů podporujících zejména průmyslové zemědělství výrazně vyšší, než v letech 2007 – 2014.
Desetinásobný nárůst dotací Agrofertu
„Umožnil to zvýšený limit veřejné podpory pro realizace až 150milionových projektů, což je historicky nejvyšší možná velikost projektu, proti předchozímu období pětinásobná. Zarážející je i výrazný nárůst skupiny Agrofert, a to až desetinásobný,“ uvádí asociace.
Zároveň soukromí zemědělci kritizují byrokracii a zbytečné překážky, které v konečném důsledku omezují počet zrealizovaných malých projektů do jednoho až pěti milionů korun. „Výsledkem pak není potřebná plošná pomoc venkovu většímu množství na venkově žijících subjektů, ale podpora megalomanským projektům pro úzký okruh velkých firem, což naopak často představuje spíše než přínos větší zátěž pro dané území, ať už z hlediska zásahu do životního prostředí či do stávající infrastruktury,“ zdůrazňuje Asociace soukromého zemědělství.
Babišův matrix
Příběh zemědělských dotací je jen dalším dějstvím neblahého vývoje, kdy vláda privileguje velké firmy na úkor malých podnikatelů. Znovu je to v jejich zájmu, jako v případě EET, nebo vyšetřovaného lobbingu za zvýšení evropských dotací pro velké chemické podniky v čele s Agrofertem. Také je vidět, že Babišova kritika bruselských struktur je licoměrná. Na jedné straně pranýřuje jejich nefunkčnost a plýtvání, na druhé straně jeho lidé pracují na tom, aby z nich vytěžili maximum. Rozhodně nebude stát v čele těch, kteří prosazují reformu nákladné společné zemědělské politiky v neprospěch jeho byznysu.
Šéf hnutí ANO neustále odvádí pozornost od exponenciálně rostoucího střetu zájmů, vedoucího k posilování penězovodů z veřejných peněz, ať už domácích či evropských, pro jeho firmy. Proto potřebuje rozvíjet svůj „matrix“ a najímat dobře placené lobbisty typu Teličky, kteří budou vždy ochotni jeho impérium rozšiřovat, zatímco usměvavý Babiš na billboardech „bojuje proti korupci“.
[ctete]40823[/ctete]