Je tu druhý čtvrtek v měsíci a s ním spojené vydání dalšího čísla měsíčníku FORUM 24+. Opět pro vás máme spoustu informací, komentářů, analýz, ale i rozhovorů a dalších neméně zajímavých textů. Nechybí samozřejmě ani největší křížovka v Česku.

Na politické scéně se pořád něco děje, ale tento měsíc byl obzvláště výživný i díky volbám, které se konaly. A tentokráte byl celý vývoj ještě akcelerován událostmi okolo odvolání Ivana Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj.

Johana Hovorková se v titulním textu zamýšlí, zda nás za rok opravdu čeká Babišův Mordor, z něhož nám budou vládnout populista Babiš spolu s komunistkou Konečnou a nahnědlým Okamurou, případně ještě někým dalším. Nebo zda jde jen o předčasné obavy na základě výsledků právě skončivších voleb do zastupitelstev obcí a do části senátu. Máme opravdu našlápnuto směrem ke Slovensku? Nebo se s tím dá ještě něco dělat, když do parlamentních voleb zbývá necelý rok?

K sněmovním volbám směřuje i dnešní anketa. Čtrnáct osobností odpovídá na otázku, co je potřeba udělat, aby se k moci populisté a extrémisté nedostali. Můžete si přečíst, co si o tom myslí Dana Drábová. Ivan Pilip, Jiří Pehe, Dagmar Pecková, Daniel Kroupa, Ondřej Vetchý, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Petr Pithart, Vladimír Just, Bohumil Doležal, Alexandra Alvarová, Karel Dolejší či Václav Marhoul.

O bližších volbách, které se sice neuskuteční u nás, ale na naši politiku bezpochyby vliv mít budou, píše Jiří Pondělíček, který se podrobně věnuje souboji Donalda Trumpa s Kamalou Harrisovou o křeslo v Bílém domě. A Trumpovi se věnuje i Tomáš Klvaňa, jehož text o Trumpovi a covidu je ukázkou z knihy Svět podle Trumpa, která vychází v Nakladatelství Bourdon.

O Herbertu Kicklovi, šéfovi rakouských Svobodných, který svoji stranu dovedl k historickému triumfu, píše v rubrice „O kom se mluví“ František Kalenda. Přesto, že zvítězil, kancléřem v Rakousku se patrně nestane.

Ve velkém rozhovoru odpovídá na otázky, které pokládala Dominika Machová, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Věnujte mu pozornost, opravdu stojí za přečtení.

Dan Hrubý se vrací k bezprecedentnímu útoku teroristů Hamásu na Izrael, od něhož uplynulo 7. října již dvanáct měsíců. Co se za tu dobu změnilo? Do popředí vybublalo hnusné bahno antisemitismu, které se projevuje v západních zemích, kde probíhají demonstrace na podporu teroristů z Hamásu a žádají faktickou likvidaci Izraele. A bohužel se jim dostává sluchu i z řad veřejnosti.

Jiří X. Doležal uskutečnil sondu do naší společnosti. Co podle něj ukázala ničivá povodňová vlna? Proč mají na sociálních sítích vliv ti, kteří jsou vždycky proti všem a proti všemu?

„Kulturní rozhovor“ vedla Jana Podskalská s českou herečkou Elizavetou Maximovou, která se narodila v ruské Kazani. Dámy se nebavily pouze o herectví či natáčení erotických scén, ale i o síle sociálních sítí. A stranou nemohla zůstat ani politika.

Matěj Bartošek ve svém textu píše o Nicku Caveovi, který bude mít příští týden (17. 10.) v Praze koncert. Lze očekávat, že to bude opět výrazný zážitek.

O dokumentárním filmu Janžurka, který o své matce Ivě Janžurové natočila Theodora Remundová, hovořil s režisérkou Milan Tesař. Je to o filmu, o životě i o vztahu dcery a matky.

Jan Lukeš sepsal Portrét Pavla Landovského, nezapomenutelného majora Terazkyho či třeba trpícího mladého Boháčka. Od smrti populárního herce totiž uplynulo již deset let. Jaký vlastně Pavel Landovský byl?

Petr Hlaváček v textu s trochu provokativním titulkem „Fanatický padouch, nebo národní hrdina?“ mapuje vztah české veřejnosti k Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety. Skvělý text končí poměrně jasně: „Rozhodně to nebyl český nacionalista a „němcožrout“ ani předchůdce českých komunistů, natož Slovan a odpůrce Evropy, jak si jej občas malují dnešní národovci klanící se směrem ke genocidnímu a fašistickému Rusku“.

A historie ještě jednou, tentokráte od Pavla Šmejkala. Podíval se na událost starou přesně 80 let. Tehdy se poprvé českoslovenští vojáci probojovali na Dukle na původní území bývalé republiky. Že za to zbytečně zaplatili vysokou cenu, nebyla jejich chyba, ale chyba sovětského velení, které vyznávalo jedinou taktiku – útok, útok a zase útok. Počty mrtvých jasně ukazují, že to nebyla taktika nejlepší. K textu jsou připojeny i stručné medailonky tří československých generálů, kteří na Dukle bojovali a jejichž osudy byly naprosto rozdílné.

Na návštěvu Moldavska vás pozve text, který na základě vlastní zkušenosti napsala Markéta Mitrofanovová. A jak poznamenává, „exotika východní Evropy nemusí sednout každému, ale za poznání stojí“.

Výročí úmrtí do třetice. Karolína Němcová sepsala životní příběh geniálního spisovatele Jacka Kerouaca, který byl psaním přímo posedlý, ale před 55 lety se upil k smrti. Za den zvládl vypít i litr whisky…

Tradiční ping-pong si s námi zahrála herečka Jitka Ježková a samozřejmě nechybí ani největší křížovka v České republice.