Premiér Babiš prohlásil, že pokud se bude Česku dařit, je určitě možné snižovat věk odchodu do důchodu. Slibuje a nedbá na demografické trendy, patrné v celé Evropě. Po slevách jízdného se jen znovu populisticky podbízí voličským skupinám hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš vystoupil na pražské Mezinárodní konferenci Rady seniorů ČR. Kromě už tradiční sebechvalné statistiky úspěchů vlády překvapil poznámkou k budoucnosti důchodového systému. Dostal se do rozporu se závěry komise ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, doporučením všech zahraničních institucí, s vlastní ministryní financí Alenou Schillerovou, ale i sám se sebou, protože o ničem takovém nikdy nehovořil.
Babišova Rada seniorů
Pro zarámování situace je potřeba připomenout, že Rada seniorů ČR je jednou ze zájmových organizací, která má velmi blízko k vládě ANO. Čelila i vnitřní kritice, že se v poslední době stala poloodborářskou organizací nemající téměř žádnou členskou základnu. Je však partnerem pro jednání s vládou, kterou předseda rady Zdeněk Pernes vehementně obhajuje v médiích.
„Rada seniorů České republiky za panem premiérem Babišem stojí a jeho aktivity podporuje,“ reagoval Pernes v červnu na první velkou demonstraci na Letné. Nepochopil, proč se svolává, a odsoudil ji jako „nástroj opozičních stran, které ve volbách prohrály a snaží se rozdělit společnost“.
O zaměření této organizace nejlépe svědčí kim-ir-senovské přivítání Andreje Babiše na konferenci. „Vážíme si, pane premiére, vaší přítomnosti, která je projevem nadlidské píle, a vážíme si, že na úkor svého zdraví napravujete různé nespravedlnosti, které zavedly předchozí garnitury našeho kapitalistického řádu,“ uvedl servilní moderátor.
Není divu, že se premiér Babiš v této společnosti cítil jako ryba ve vodě a dobře věděl, že jeho slova padnou na úrodnou půdu. Ostatně většina voličů z řad seniorů, které přetáhl ČSSD a KSČM, dnes tvoří hlavní voličskou základnou hnutí ANO.
Snížit důchodový věk
„My jsme také zastropovali důchodový věk na 65 letech a nepočítáme s jeho zvýšením. Naopak. Pokud se nám bude dobře dařit, tak je tam určitě potenciál, abychom ho spíš snižovali,“ sdělil účastníkům konference Babiš.
Tento nápad je zarážející, protože se vymyká dosavadní už tak velmi mělké diskuzi o důchodové reformě, kterou si vláda vlastně ani nepřeje. Má premiér promyšleno, jak by tento nápad financoval, nebo ho jen tak vystřelil od boku? Platí spíš druhá varianta.
Dnes u nás oficiální věk odchodu do důchodu přesahuje 63 let a každý rok se postupně prodlužuje. Hranice 65 let dosáhne v roce 2030 v době, kdy se podíl seniorů na celkové populaci významně zvýší.
Do penze budou nastupovat silné populační ročníky sedmdesátých let, zatímco stále klesá podíl ekonomicky aktivních lidí. Díky lepší zdravotní péči a životnímu stylu se prodlužuje střední délka života, přičemž toto tempo u nás chvályhodně patří k nejrychlejším v Evropě. Tento vývoj ovšem vyžaduje podstatně vyšší výdaje na zajištění penzí.
Trendy v celé Evropě
S obdobnými demografickými trendy se dnes vyrovnávají všechny evropské země. V EU je už dnes nejběžnější věková hranice odchodu do důchodu 65 let. Někde je vyšší (Dánsko, Nizozemí, Portugalsko, Řecko…) a řada zemí ji prodlužuje – v nejbližším desetiletí například Španělsko, Německo a Francie na 67 let, Británie a Irsko na 68 let.
Neudržitelnost důchodového systému konstatuje i Zpráva o důchodech komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako jedno z řešení doporučuje pokračovat po roce 2030 v postupném prodlužování důchodového věku, nebo výrazně zvýšit sociální odvody, které u nás už dnes patří mezi nejvyšší v Evropě.
V září se však vláda shodla na tom, že se s důchodovým věkem hýbat nebude. Dnes to říct může, jelikož se s jejím dědictvím budou potýkat jiné vlády. Také je už jasné, že promarnila výhodný čas ekonomického růstu, žádnou reformu důchodového systému nepřipraví a pouze do budoucna zhorší jeho parametry.
Pokud se Babišův kabinet na nějakých změnách shodne, budou jen kosmetické. Veškeré jeho úsilí bude spočívat v hledání dalších zdrojů na populární zvyšování důchodů nad povinnou valorizaci, bez ohledu na stabilitu systému. Už za několik let přitom může dojít k propadu důchodového účtu, což vyvolá tlaky na zvýšení daní nebo nebezpečný růst zadlužení.
Neudržitelný stav
Neblahé vyhlídky financování penzí a nečinnost vlády kritizují i nezávislí experti. „Udržení stávajícího stropu pro věk odchodu do důchodu na 65 letech by v příštích čtyřech dekádách znamenalo postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně,“ tvrdí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, což v současné době obnáší zhruba 160 miliard korun.
Podle Zamrazilové je důchodový systém do budoucna největším rizikem pro udržitelnost českých veřejných financí, zvláště když vláda nezodpovědně utratila všechny rezervy. Aby se systém dostal do rovnováhy, musela by sazba pojistného vzrůst ze současných 28 procent až na téměř 40 procent, což by domácí ekonomika neutáhla.
V této situaci vystoupí premiér Babiš s populistickým prohlášením, že by věk odchodu do důchodu naopak snižoval. To si dnes netroufají nahlas vyslovit ani komunisté. Diametrálně se odlišuje i od názoru ministryně financí Aleny Schillerové, která naopak připustila zvyšování hranice důchodového věku.
Ohrožení budoucích penzí
Je to něco podobného, jako když šéf ANO ve své marketingové brožuře O čem sním, když náhodou spím slibuje průměrné důchody ve výši 70 procent průměrné mzdy. Jaká je skutečnost? Zatímco se v letech 2008 až 2013 v době ekonomické krize podařilo udržet poměr důchodu a průměrné mzdy kolem 43 procent, nyní poklesl na 38 procent. Většinu tolik opěvované valorizace spotřebují stoupající životní náklady.
Udržitelnost důchodového systému je zásadní téma, na jehož řešení vláda rezignuje a do budoucna ohrožuje výplaty penzí mladších generací. Babišovi je jedno, co bude za deset let a kdo na jeho politiku „pyramidové hry letadlo“ doplatí. On už u toho nebude. Dnes mu jde jen o to dobývat laciné body u těch voličů, kteří podobným chimérám rádi uvěří.