NÁZOR / Opoziční poslanci už obvinili současnou vládu z téměř každé pohromy, která se v poslední době objevila. Je jim přitom úplně jedno, jestli je mezi vládnutím Petra Fialy a nějakými událostmi příčinná souvislost. Hlavní je, aby se probudil hněv lidu a nabídla údajná záchrana.
Teď se do honu na vládu zapojil poslanec ANO MUDr. Kamal Farhan. Jeho terčem se staly věty ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
„Vnímám kritiku, které naše vláda čelí, a vnímám jako vicepremiér i svojí spoluzodpovědnost za naši vládu. Prosím ale – buďme spravedliví a berme při kritice v potaz fakt, že naše vláda čelila a čelí kombinaci faktorů, které nikdy dříve nepřišly v jednom období najednou, jako tomu bylo u nás – covid, válka na Ukrajině se statisíci uprchlíků, a předsednictví EU,“ napsal na síti X Válek.
Doktora Farhana to rozčílilo.
„Že radši nemlčíte. Místo, abyste se lidem omluvil za svou neschopnost, tak se tady vymlouváte na okolnosti a chlubíte se něčím, co není. Doteď nejsou k sehnání antibiotika a dalších základní léky. Vaše novela nic neřeší. A protest lékařů proti vám za vás hasil premiér Petr Fiala,“ píše na X Farhan.
Doktor Farhan by měl vědět, že konstatovat problémy s dodávkami léků a jejich příčiny, které jsou celosvětové a dlouhodobé, nejsou „výmluvy na okolnosti“, ale popis reality. S realitou mají činovníci ANO i voliči tohoto útvaru setrvalý problém a nejspíš by Babišovi uvěřili i to, že je schopen změnit přírodní zákony.
Babišův oddaný agitátor by ale měl jako lékař některé věci vědět. Na osvětu není nikdy pozdě, takže to můžeme zkusit.
„Zásobování léky po celém světě často závisí na chemickém kouzlu, vzácných materiálech a velmi spletitých dodavatelských řetězcích,“ píše web think-tanku ING. Pak uvádí jeden zdánlivě bizarní příklad, který by ale mohl pochopit i nějaký poslanec za ANO, protože se to ilustruje na zvířátcích. Existuje jakýsi podkovovitý krab z Jižní Karolíny (Ostrorep americký), o kterém jsme dosud nejspíš nikdo neslyšel. Vědí o něm ale ve farmaceutickém průmyslu, kde jeho krev používají k zajištění bezpečnosti všech druhů léků, od vakcín po inzulín.
„Ale pak přišel covid. Poptávka po vakcínách prudce vzrostla, stejně jako potřeba většího množství krabí krve, a nebylo možné kraby chovat dostatečně rychle. Počet krabů dramaticky klesl a zejména americký biomedicínský sektor se stále potýká s chronickým nedostatkem. A tady je důvod, proč je to důležité a proč je tento korýš symbolem mnohem širšího problému globálního farmaceutického průmyslu. Více než polovina injekčních léků a implantovaných přístrojů se testuje s použitím krve tohoto kraba. A zoufalý nedostatek nám ukazuje, jak křehké jsou dodavatelské řetězce v tomto odvětví,“ uvádí článek.
Tato křehkost spolu s rostoucí celosvětovou poptávkou a nižšími cenami v Evropě než v USA vysvětluje přetrvávající nedostatek léků v Evropě. Příkladem může být Nizozemsko, kde se nedostatek léků v posledních letech neustále zvyšuje a v dohledné budoucnosti se bude zvyšovat, dodávají autoři.
Jaké jsou možnosti řešení? Jako střednědobá možnost se nabízí přesun výroby, ale to bude vyžadovat další investice, možná i na úkor efektivity. Pak je tu další věc, co lidé netuší. Průměrný lék dvakrát obletí svět, než se dostane na pulty místních lékáren, což je vlastnost složitých dodavatelských řetězců. „Materiály se shánějí ze všech koutů světa, distribuce probíhá často „just in time“, aby byly náklady co nejnižší, a výroba probíhá v několika vysoce specializovaných továrnách. Stojí za to zdůraznit, že existují pouze čtyři celosvětoví dodavatelé antibiotika benzathin penicilin G a opakovaně dochází k jeho nedostatku.“
Zásoby léků bývají nízké nebo neexistují vůbec, protože výrobci, vlády a poskytovatelé zdravotní péče nejsou ochotni platit náklady na dodatečné zásoby. Jakýkoli chybný krok v procesu výroby a distribuce okamžitě vede k celosvětovému nedostatku některých léků. PodlemING distribuce a výroba dohromady vysvětlují 65 procent nedostatku léků. Kromě toho jsou tu i další faktory. Poptávka po lécích se zvýšila kvůli stárnutí populace a nárůstu chronických onemocnění ve vyspělých zemích. Projevuje se i lepší přístup ke zdravotní péči v rozvojových zemích.
Může ministr Válek za nedostatek krabů, covid, válku na Ukrajině, složitost mezinárodních řetězců a stárnutí populace? Prostším lidem by to možná Babiš s Tomiem Okamurou byli schopni namluvit a ještě by na Petra Fialu svalili vyhynutí dinosaurů. Politicky prostších lidí u nás budou nejméně dva miliony, jak je zjevné z volebních preferencí ANO, SPD a dalších útvarů.
Když nám opozice slibuje svou „lepší vládu“, kde to prý bude samý odborník, vybaví se nám doktor Farhan, který zřejmě není informován, co se v jeho oboru děje. Ti s lepší pamětí si vzpomenou, jak nás ANO obdařilo za covidu během jednoho roku pěti ministry zdravotnictví, přičemž ten pátý byl tentýž jako ten první. Bilancí Babišova geniálního manažerství bylo 40 tisíc mrtvých.
Loajálním služebníkům politických šéfů, pro které je stranická linie víc než pravda, by bylo lepší nic nesvěřovat.