Kdo s čím zachází, tím také schází. Tak dlouho žil Andrej Babiš v konspirační síti výroby složek a kauz na oponenty, odposlechů a zpravodajských her, až v ní uvízl sám. Každá ze tří zveřejněných nahrávek, pokud se prokáže jejich autenticita, stačí k jeho odchodu z politiky. Jako celek ovšem tvoří skandál první kategorie. Pokud měl k dispozici živý spis kauzy Beretta Roberta Šlachty, která hrála klíčovou roli v boji o policejní reformu, může nést i trestněprávní důsledky.

Co odhalily nahrávky

Tři krátké nahrávky odhalily mnohé, co bylo už dříve zjevné a co zatím zůstávalo skryto pod povrchem. Nyní realita vyplouvá na povrch v nejsyrovější podobě, překonávající místy očekávání. Odkrývá nebezpečný svět propojení světa politiky, médií a části bezpečnostních složek, podporujících zájmy oligarchy, aby tím prospěly i svým zájmům. O to varovnější, pokud tyto děje probíhají pod marketingově líbivým sloganem boje proti „Palermu“. Co zatím nahrávky odhalily?

[ctete]123858[/ctete]

To nejmenší je vulgární vyjadřování ministra financí o kolezích z vlády, včetně premiéra. A jeho pohrdání svými zaměstnanci, kterým to nevadí. Vulgarita je zkrátka integrální součástí osobnostní výbavy tohoto politika, nad kterou ani nemá smysl se pozastavovat. Ostatně něco podobného dnes vane z Hradu.

O něco závažnější je projev Babišovy nelibosti, že prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nezařídil odvolání advokáta Radka Pokorného z předsednictva Rozhodčího soudu u Hospodářské a Agrární komory. Slíbil mu to Dlouhý, nebo ne?

Z podobného soudku pramení Babišova nespokojenost, že jeho kauzu Čapí hnízdo by měla mít na starosti pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová, které se z různých důvodů obává. Nemá ji pod kontrolou. Co kdyby zjistila pravdu? Máchová „shodou okolností“ později uvízla v kauze Beretta a všechny případy jí byly odebrány.

Velmi závažné je porušení Babišova opakovaného slibu, že nebude zasahovat do dění v redakcích svých deníků. Nyní tato lež vyplula na povrch v té nepokleslejší podobě, jelikož úkoluje své redaktory, kdy mají jednotlivé kauzy proti konkurenci načasovat.

Ale vůbec nejzávažnější je zjištění, pokud měl Babiš k dispozici živý policejní spis Beretta. Novinář Přibil mu jej dává k nahlédnutí, chlubí se, že sehnal výslechy a prozrazuje své zdroje z bývalého ÚOOZ. Věc je o to vážnější, že Robert Šlachta tuto kauzu prezentoval jako spouštěč policejní reorganizace, což ovšem nebyl schopen věrohodně doložit. V každém případě se potvrzuje vážné podezření, že ze Šlachtova okolí nezákonně unikaly informace do Babišových médií, a jejich majitel tyto nezákonnosti neoznámil policii. Naopak jich hodlal využít.

Nastrčený agent z vlastní redakce?

Andrej Babiš se brání tím, že šlo o provokaci nastrčeného agenta, možná napojeného na kmotry. Tím hůř. Přiznal by jen, že členové redakce Mladé fronty DNES jsou v kontaktu s podsvětím, ale pravděpodobně to jsou jen jeho fabulace.

Už nyní je dostatek důvodů, aby zasáhla policie a státní zastupitelství. Robert Šlachta to tentokrát nebude, protože policii opustil a ministr financí jej instaloval jako náměstka ředitele Celní správy. Zároveň vyšlo najevo, že Šlachta od Babiše očekává dosazení na post policejního prezidenta. Za věrné služby.

Prstem nehne ani další Babišův neformální spojenec Ivo Ištvan, který se aktivně účastnil střetu o policejní reformu na straně jejích odpůrců v čele s hnutím ANO. Přitom jeho novátorské konstrukce o „trafikách“ a „zločinných spolčeních“ by mohly konečně padnout na úrodnou půdu zejména v tomto případě.

Více nelze zřejmě očekávat ani od pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která naopak rozehrála kauzu s dotacemi pro sport, na kterou Andrej Babiš neustále a až podezřele usilovně odkazuje. Ukáže se až časem, jestli nešlo jen o vhodně načasované mediální divadlo typu jiné Šlachtovy kauzy Vidkun, bezvýsledně se vlekoucí rok a půl.

Beretta s řadou otazníků

Vraťme se ke kauze Beretta, která sama o sobě vyvolává řadu otazníků, nehledě na její možnou trestněprávní rovinu. Akci loni v květnu spustil Šlachtův protimafiánský útvar společně s dozorující žalobkyní Lenkou Bradáčovou. Kvůli podezření z údajného vynášení informací ze spisů byli obviněni tři muži: důstojník protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník Celní správy Pavel Šíma a soukromý detektiv Igor Gáborík. Později byla z téhož důvodu obviněna i pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová.

Pomiňme, že nyní jsou ze stejného zločinu vynášení informací ze živých spisů podezřelé Přibilovy zdroje, zatím anonymní bývalí Šlachtovi detektivové. Zarážející je už načasování této akce. Policejní razie proběhla jen několik dní poté, co deník Právo zveřejnil výbušnou zprávu, že byli odposloucháváni vyšetřovatelé dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Sledování údajné rozvětvené „chobotnice“ mezi policisty a žalobci probíhá od října 2013. Je tedy trochu zvláštní, že mediálně efektní zatýkání přišlo zrovna v tuto dobu, dva a půl roku poté.

Mediálně nafouknutá operace tak spíše působila dojmem odvést pozornost od provalu odposlechů. Už v té době existovaly pochybnosti, že existuje silný zájem kauzu Čapí hnízdo zamést pod koberec. Ostatně ani rok od spuštění Beretty ji státní zástupci nepustili dál.

Některé původní zprávy dokonce hovořily o zadržení samotných vyšetřovatelů Čapího hnízda. V každém případě celá akce působila jako demonstrace síly a doprovázela ji masivní kampaň Babišova tisku, který měl už tehdy přístup k exkluzivním informacím.

Beretta v Babišových médiích

O napojení médií vlastněných Agrofertem na policejní zdroje, dodávající jim exkluzivní informace z kauzy Beretta, svědčí její medializace loni v říjnu v Lidových novinách, které citovaly obsáhlé pasáže ze spisu. Osvědčená dvojice investigativců Shabu−Koutník zveřejnila analýzu „Justiční chobotnice v roce 2016“ (26. 10. 2016), jednostranně vycházející z konstrukcí vyšetřovatelů.

[ctete]122560[/ctete]

Podle nich někteří policisté a žalobci vytvořili systém na vynášení informací a výrobu kompra. Jako příklad uvedli zhotovení falešného dokumentu o vyšetřování advokáta Karla Muzikáře staršího, napojeného dnes na okruh ANO. Do případu údajných úniků z vyšetřování Lidové noviny zapletly i podnikatele Františka Savova, který se před několika lety dostal do obchodního sporu s Andrejem  Babišem.

Nejčerstvější a nejobsáhlejší únik ze živého spisu v kauze Beretta ovšem předvedl redaktor webu iRozhlas.cz Ondřej Golis (20. 4. 2017), který loni do Českého rozhlasu přešel spolu s dalšími kolegy v čele s Radkem Kedroněm z Babišova serveru Lidovky.cz. Přibilovy zdroje tedy zjevně měly i jiné odběratele.

Už nyní je nepochybné, že se veřejně provalil zájmový konglomerát oligarchy, jeho médií a jemu nakloněných policistů a státních zástupců. Je nejvyšší čas se k této situaci postavit čelem a vyvodit z ní odpovědnost na všech úrovních, jelikož představuje významné bezpečnostní riziko pro celou zemi.