NÁZOR / Po oznámení oficiálních výsledků takzvaných prezidentských voleb zaslal maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek dopis Vladimiru Putinovi. V něm mu blahopřál „ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace“.
Orbánův jazyk připomíná styl telegramů, které údajně z letadel posílali nejvyšší papaláši zemí socialistického tábora, když přelétali nad územím dalších sovětských gubernií svým spolusoudruhům. Orbán kremelskému diktátorovi sdělil, jak ho těší, že „spolupráce mezi Maďarskem a Ruskem je založena na vzájemném respektu, což umožňuje diskutovat o důležitých otázkách i v současné velmi složité geopolitické situaci“.
Udržování dialogu je nezbytnou podmínkou pro brzké nastolení míru, míní maďarský autokrat. Orbán „ujistil ruského prezidenta“, že Maďarsko je připraveno „zintenzivnit spolupráci“ mezi jejich zeměmi „v oblastech, které nejsou omezeny mezinárodním právem“.
Orbán je zjevně dezorientovaný. Normální člověk by nemohl někomu blahopřát k něčemu, co se nestalo. V Rusku neproběhlo nic, co by někdo soudný označil za volby. Potěmkinovský rituál s předem připraveným výsledkem a zlikvidovanými skutečnými protikandidáty není volbami a car není prezident. To by příště mohl Jindřich Rajchl blahopřát Janě Zwyrtek Hamplové k olympijské medaili ve skoku do výšky, zatímco ona by ve skutečnosti jen vyjela výtahem do supermarketu. Ke skutečnému dění by to mělo stejně blízko.
Orbán, přítel „našeho“ Andreje Babiše, prostě lže, což jejich hluboké vzájemné přátelství zjevně nijak nenarušuje.
Zmíněný vzájemný respekt mezi Ruskem a Maďarskem se projevuje v praxi tak, že ministr zahraničí Peter Szijjarto si od Sergeje Lavrova, pravé ruky (aspoň formálně) Vladimira Putina v roce 2021 převzal Řád přátelství. Szijjarto si medaili převzal v době, kdy věděl, že ruské tajné služby měly „prakticky neomezený přístup do informačních systémů (maďarského) ministerstva zahraničí“. Povedené přátelství a respekt. Jen to působí trochu jednostranně. Vyrovnat by se to mohlo, kdyby se Maďaři napíchli na počítače Lavrovova úřadu a Szijjarto by pak dal nějaký řád Lavrovovi.
Maďaři ať si dělají, co chtějí. Nás jen zajímá, jaký to má dopad na Česko. Celkem přesně situaci s dopisem popsal Ivan Pilip.
„Další důkaz, že V4 se přežila – nejen proto, jaká je v Budapešti teď vláda. Vznikla pro koordinaci úsilí středoevropských ex-socialistických států o vstup do EU. Tam už jsme a jinak nás k Maďarsku nic neváže – jazyk, historie (vždycky to bylo Zalitavsko), nic. Náš zájem je na Západě,“ napsal Pilip na sociální síti X.
Andrej Babiš a Tomio Okamura ale v Orbánovi vidí svůj vzor. Šéf SPD by rád, abychom to „dělali jako Maďarsko“, a nabízel se, že jen co by vláda Petra Fialy přestala překážet, osobně by zařídil přímé dodávky ruského plynu. Od té doby se ukázalo, že se bez ruského plynu obejdeme a Maďarsko na svých plynových smlouvách s Ruskem oproti jiným zemím EU prodělalo stamiliony eur. Kolaborace nejen nebyla morální, ona ani nebyla výhodná. To už je umění.
Řekni mi, kdo jsou tvoji přátelé, a já ti řeknu, kdo jsi, říká české přísloví. Přáteli Andreje Babiše jsou Robert Fico a Viktor Orbán. Na zbytek úvahy stačí logika na úrovni středoškolské učebnice. Jistě, pro někoho to bude složité.