Rozpor mezi oficiálním českým pohledem na vyšetřování konfliktu zájmů premiéra Andreje Babiše na jedné straně a pohledem rozhodujících evropských činitelů na druhé straně je stále hlubší.
Andrej Babiš opakuje, že „nic vracet nebudeme“, „konflikt zájmů nemám“, „EU nám nebude vykládat naše zákony“. Jeho ministři a úředníci se snaží celou věc bagatelizovat. Ministři Havlíček a Dostálová lžou české veřejnosti, že vyšetřování Babišova konfliktu zájmů je „nedokončený proces“ a Česká republika bude mít možnost obrany.
Evropský pohled, jaký reprezentuje zejména šéfka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, je mimořádně striktní: „Peníze vyplacené neoprávněným, nebo dokonce podvodným příjemcům musí být vráceny v plné výši… a to bez diskuze.“ Vyšetřování konfliktu zájmů považuje přitom Hohlmeierová za ukončené. Evropští auditoři jasně shledali, že se český premiér nachází v závažném konfliktu zájmů. Mluvčí Evropské komise již v prosinci sdělil, že fakta jsou na stole a nyní jde o to, jak se k nim česká vláda postaví. Nejde tudíž o to, že by česká vláda mohla změnit zjištěná fakta. V tom je rozdíl české a evropské interpretace. Je to rozdíl principiální.
Na Babišových úřednících včetně ministrů je přitom nehorázné, jak slouží zájmům soukromé osoby Andreje Babiše a nikoli zájmům českého státu. Věc se totiž nemá tak, že by se měla Česká republika bránit před Evropskou unií. Česká republika se musí bránit před svým vlastním premiérem Babišem. Evropská unie je v této obraně před Babišem naším spojencem díky tomu, že brání svá vlastní pravidla, jež jsou zároveň pravidly civilizovaných států založených na právním řádu a rovnosti občanů před zákonem.
Hohlmeierová vyjádřila ve stanovisku pro deník FORUM 24 základní evropské hledisko, s nímž se musí identifikovat i každá členská země: „Je jasné a nesporné, že ten, kdo těží z politického rozhodnutí, nemůže být tím, kdo má tato rozhodnutí činit. Princip oddělení pravomocí je základním demokratickým principem a životně důležitým základem pro kontroly a vyváženost, aby se zabránilo kumulaci hospodářské a politické moci.“
Dovedeno do důsledků: Jestliže je tento jednoduchý princip pro českou vládu nepřijatelný, pak je v sázce samotná otázka našeho členství v Unii. EU nemůže být spolkem, který toleruje barbarské manýry, ačkoli se všichni členové přihlásili k principům demokracie a právního státu.
Andrej Babiš se svým chováním dotkl podstaty. Převrací to, co je pro Evropskou unii zásadní. Provádí naším jménem destrukci toho, co je samotným smyslem EU.
V Evropě neustále narůstá znechucení Andrejem Babišem. Babiš by si měl konečně uvědomit, že toto znechucení se týká prakticky celé německé politické scény, která je obzvláště háklivá na zneužívání evropských peněz. Proti Babišovi stále častěji vystupují europoslanci z Belgie a Nizozemska, jejichž země jsou rovněž čistými dárci do evropského rozpočtu. Je tu přirozeně i řada netečných europoslanců, kteří řeší jinou agendu a jiné problémy, ale když dojde na lámání chleba, jako se to stalo u rezoluce ohledně dotací pro Agrofert z prosince 2018, tak je většinový názor evropské reprezentace jasný. Žádné peníze pro Agrofert.
Další kolo jednání Evropy o Babišovi začíná. Bude to pro nás opět velice trapné. Může za to Babiš a jeho mocenská garnitura.
