Do ideové sebeobhajoby novinářských protagonistů „Nových pořádků“ se koncem minulého týdne v Lidových novinách zapojil Babišův šéfkomentátor Petr Kamberský. Hájí Andreje Babiše před oligarchou Soukupem, který vlastní zároveň reklamní agenturu, komunikační agenturu a zpravodajskou televizi, která o panu Babišovi referuje jen a jen negativně, zkrátka exemplární případ oligarchy! A vytýká panu Babišovi jen to, že útočil „i na novináře ostatních médií, která o něm referují stejně jako o komkoli jiném“ (příklad: „protikorupční“ aktivista Nikola Hořejš, zjevně představitel těch, co se „snaží o objektivitu“). Pro pořádek podotýkám, že na ně neútočil v nějakém médiu, tedy ani v žádném ze svých médií, ale na schůzi Poslanecké sněmovny.

Referovat o panu Babišovi jako o komkoli jiném je ovšem nemravnost, protože pan Babiš není ani náhodou „jako kdokoli jiný“: Kdokoli jiný nemá k dispozici obří koncern s ročním obratem rovnajícím se téměř sedmině rozpočtových příjmů České republiky, ministerstvo financí, jednu z dominantních politických stran a mediální impérium. Pan Babiš jako politický fenomén (jako lidský fenomén mne nezajímá, to neřeším) je z hlediska demokracie obrovitá anomálie, protože představuje nebývalou a nepřípustnou kumulaci moci. Oligarchie je tohle, žádný Soukup!

Babišův šéfkomentátor mluví dále o „nevybíravých útocích na média, ať už kritikům nadává Zeman, Kalousek, či Babiš“. Aktuální ovšem zrovna byla jednoapůlhodinová nenávistná árie pana Babiše, vicepremiéra, ministra financí, předsedy jedné ze dvou dominantních stran, velkopodnikatele a mediálního magnáta – srovnávat tento kalibr například s Miroslavem Kalouskem je směšné.

Pan Kamberský svůj list (pardon, list pana Babiše) chválí: V Hospodářských novinách údajně „celkem logicky nenajdete zuřivou kritiku majitele Zdeňka Bakaly za jeho byznys story jménem OKD; zprávy přebírají z ČTK a majitele nijak nehájí. HN si nedovolí to, co si mohou troufnout třeba Lidové noviny: hájit Zdeňka Bakalu.“ Jistě, nenajdete ani kritiku, ani obhajobu, protože simulují „objektivitu“ ve světě, kde je zapotřebí se taky občas, a řekl bych především, někoho úplně „neobjektivně“ a tvrdě zastat a někoho „neobjektivně“ a tvrdě kritizovat podle příkazu „vaše řeč budiž ano ano, ne ne“. Simulují objektivitu mezi oligarchou Babišem a demokracií a výsledný dojem je, že se mj. chovají jako srabi a nedokážou se zastat ani člověka, který jim byl v minulosti dlouhá léta dobrý jako chlebodárce – právě ve jménu této pseudoobjektivity.

Pan Kamberský Hospodářské noviny – samozřejmě kromě Lidových novin – chválí neprávem a zároveň je strká s LN do jednoho pytle. To ovšem zcela právem: patří tam, spolu s Aktuálně.cz, Respektem a dalšími, jako ti, kteří „Novým pořádkům“ dodávají nimbus jakési svobody projevu – můžeme si dokonce dovolit být neutrální!.

„Ne, v žádném případě nechceme naznačovat, že by HN byly k AB vlídné či vstřícné, kritiky je významně více než zdrženlivých pochval. Ale chceme dokázat jedno: žádné velké a jakž takž korektní médium neprosazuje linii, v níž by hájilo či kritizovalo politika či majitele a priori, bez ohledu na konkrétní skutek, plán či výrok. Tu linii, kterou by tak rádi rozjeli někteří politici tím, že by všechny kritické hlasy označili a priori za nevěrohodné. Výjimku tvoří krom Soukupova impéria (TV Barrandov etc.) jen malé propagandistické weby, které však svou jednostrannost nijak neskrývají (…) Jen se snažíme ukázat, že navzdory snaze některých politiků se zatím nepodařilo rozparcelovat mediální prostor na separátní světy, které hlásají jen jednu jedinou pravdu svého vůdce, majitele či sponzora,“ píše pan Kamberský.

Jistě, já například svou jednostrannost nijak neskrývám. Nikdy jsem to nedělal, jsem jednostranným přívržencem toho, co považuji za pravdivé a správné, a odpůrcem toho, co považuji za lež. Ti, co vyvažují mezi pravdou a lží a předstírají v tomto konfliktu objektivitu, jsou mi odporní.

Jenže pan Kamberský, to je ještě docela jiný případ. Za svůj závěr – „Útoky Zemana, Babiše i Kalouska na kritizující média jsou pak přesně těmi šrapnely, které razí cestu na počátku zmíněné „berlusconizaci“ – by si zasloužil medaili Josefa Goebbelse. Ani Zeman, ani Kalousek nevlastní žádné mediální impérium. Ani Zeman, ani Kalousek nejsou miliardáři. Tohle psaní je sice důmyslnější a méně bezelstné než to, co napsal minulou středu rovněž v Babišových Lidových novinách Přemysl Houda, ale má stejně krátké nohy. Pomocník berlusconizátora bojuje proti berlusconizaci!

To vše má ovšem jednu dobrou stránku: Je pozitivní, že novináři Babišových médií cítí, že mají problém. A vymýšlejí si proto různé nejapné ideologie.

[ctete]53682[/ctete]

Glosa vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.