Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu probíral v pondělí se zástupci Evropské komise, kam dospěly audity o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a jaká pravidla EK při těchto auditech uplatňuje. Audity komise zahájila v lednu 2019 a první auditní zpráva již definitivně konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. O jednání informovala Evropská lidová strana.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), koordinátor poslanců Evropské lidové strany v tomto výboru, po jednání uvedl: „Přestože nemohu veřejně komentovat probíhající audity komise, po dnešním jednání nemám pochyb, že výklad Státního zemědělského intervenčního fondu o tom, že ani unijní, ani česká právní úprava střetu zájmů se na něj (na Babiše) nevztahuje, je chybný. Napříč politickým spektrem jsme proto vyzvali na dnešním jednání Evropskou komisi, aby se tímto klamným výkladem zabývala v rámci kontroly nakládání se zemědělskými dotacemi v České republice.“
Poslanci se zaměřili také na největší zdroj veřejných financí pro holding Agrofert, přímé zemědělské platby. „Vyžádali jsme si právní stanovisko komise k uplatnění českého zákona o střetu zájmů na vyplácení přímých plateb. Ten totiž, na rozdíl od unijních pravidel, nestanoví, že Andrej Babiš musí mít na udělení dotací pro Agrofert vliv. Jako premiér zkrátka na dotace nemá nárok, a to včetně těch automaticky udělovaných Agrofertu na základě obhospodařované zemědělské plochy. Očekávám, že právní stanovisko komise budeme mít k dispozici v následujících dnech,“ dodal Zdechovský.
Babiš v roce 2017 vložil holding Agrofert do svěřenských fondů, podle zjištění auditorů EK na něj však má stále vliv, a je proto ve střetu zájmů. Komise do Česka poslala definitivní verzi auditu, na jehož základě patrně neproplatí firmám z Agrofertu dotace od léta 2018, kdy vstoupila v platnost zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů. Čeká se na oficiální český překlad. Česko by tak mohlo vracet do unijního rozpočtu až kolem 450 milionů korun.
Před rokem do České republiky přijela kontrolní mise europoslanců, která ostře kritizovala mechanismy, které by v Česku měly střetu zájmů bránit. V červnu 2020 přijal Evropský parlament padesátibodové usnesení, v němž se poslanci vyjádřili nejen k tomuto problému, ale také ke stále omezenější svobodě médií v Česku.