Andrej Babiš nám chtěl předvést, jak umí úplně sám řešit problémy v místě vzniku, jak se tomu říká. To je formulace, kterou se jen jiným způsobem říká, že se pro uprchlíky v Evropě nic dělat nemá. Jenže Babišův plán na zřízení sirotčince v Sýrii ztroskotal na tamních poměrech. Jenže to jsou právě ty „problémy v místě vzniku“, před kterými lidé utíkají stejně jako před válkou.
Že se ukázková akce se sirotčincem nepovedla, zveřejnil teď týdeník Respekt. Babišova akce, která vešla ve známost minulý rok na podzim, byla reakcí na kritiku evropských institucí. Těm se nelíbilo, že země V 4 se nechtějí podílet kvótách rozdělování uprchlíků. Především to ale získalo osobní rozměr, protože Babiš reagoval na návrh europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), že by ČR mohla vzít padesát syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů. Babiš chtěl ukázat, jak se dá všechno „zjednodušit a zrychlit“. Na syrské straně spolupracovala humanitární organizace Syrský arabský červený půlměsíc (SARC).
Respekt.cz píše: „Je to však několik týdnů, co sirotčinec ztroskotal. ‚Zhruba před dvěma měsíci jsem mluvil s premiérem, bylo mi řečeno, že projekt byl zastaven,‘ řekl Respektu šéf české firmy Cubespace a projektant stavby Martin Kokta. Tento fakt Respektu potvrdil i Andrej Babiš. Důvodem byly podle něj nároky Syřanů na stavbu. ‚Syrská strana nám řekla, že nechce, abychom to dělali my, že předloží vlastní návrh. Ten byl ale zhruba šestkrát dražší než ten náš, který byl velmi racionální. Nedomluvili jsme se, takže to nepokračuje‘.“
Podle Martina Kokty z Cubespace návrh na školu, školku, jídelnu a pokoje pro děti splňoval syrskou legislativu. Není tedy jasné, proč si Syřané nechtějí nechat něco postavit.
Tady právě vidíme meze oné mantry „řešit problémy na místě vzniku“. Problémem Sýrie je tamní diktátorský a zkorumpovaný režim. Protože se po vypuknutí protestů proti němu držel vůdce Bašár al-Asad zuby nehty u moci, vypukla válka, před kterou miliony lidí utekly za hranice. Většina do okolních zemí, menší část do Evropy. Teď se diktátorovi povedlo za pomocí Rusů obsadit zpět většinu země. O zbytek se postará turecký autokrat Erdoğan.
Syřané ale neutíkali jen před válkou, nýbrž také před krvavou diktaturou. Ta je ten místní problém a ten se v dohledné době vyřeší sotva. Pokud si Babiš myslel, že může někde jen tak nezávisle provozovat dobročinnost a ostatním ukázat, že to jde, když se chce, tak teď snad zjistil, že to nejde, ani když se chce. Syrští sirotci tedy nadále sedí v nějakém uprchlickém lágru v Řecku a v Sýrii nebude nic.
Celé to bylo postavené na hlavu od začátku. Problémy se mají řešit tam, kde jsou, ne tam, kde vznikly. Uprchlíci už v Evropě jsou, a proto je musíme řešit tady. Na neochotě přijmout byť jen jednoho jediného uprchlíka se tu shodnou skoro všechny politické strany. Všichni politici mají hrůzu, že by upadli v nemilost u voličů, které mezitím duševně zpracovali Zeman, Tomio Okamura, Klaus mladší, Konvička, Naštvané matky, kardinál Duka a probošt Piťha. Sociální demokracie se taky moc nevyznamenala nějakou sociálností.
Mantru „řešit problémy v místě vzniku“ si ale budeme pamatovat. Použijeme ji na naše vlastní problémy, které tady máme, a netýká se to zrovna uprchlíků.
