Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta je v ohrožení. O tom svědčí nejen množství problémů, které kolem fungování jeho útvaru vyplouvá na povrch, ale i chování Babišova tisku, ve kterém má v poslední době největší oporu. Není divu, když nad ním drží ochrannou ruku samotný majitel Agrofertu a hnutí ANO.
[ctete]35308[/ctete]
Obyčejný policajt versus lovec kmotrů
O tom, že je situace vážná, svědčí reakce vydavatelství Mafra na jmenování nového ředitele Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) Michala Murína, jehož výběr neproběhl podle Babišových not. Dlouhodobý tlak šéfa ANO na výměnu předchozího ředitele inspekce Ivana Bílka, s kampaňovitým přispěním Lidových novin, byl zjevně veden snahou obsadit tento post vlastním člověkem. Teď už je jasné, proč. Oligarcha Babišova formátu chce mít vše pod kontrolou a Generální inspekce disponuje ve vztahu k ostatním policistům mimořádnými pravomocemi.
Mladá fronta DNES V článku „Obyčejný policajt versus lovec kmotrů“ (5. 12. 2015) naznačuje, že na nového ředitele GIBS čeká případ, který může ukončit kariéru Roberta Šlachty. Nepřekvapivě přitom mlžila a snažila se odvést pozornost především do řad inspekce, která prý nekonala v olomoucké kauze. To vzápětí rozporovali členové parlamentní komise pro kontrolu GIBS, kteří poukazují na to, že Generální inspekce v šetření stále pokračuje, a bývalý ředitel odstoupil zejména proto, že se dostal pod mediální tlak.
Zároveň Mladá fronta DNES uvedla, že se nový ředitel bude muset vyrovnat s kauzou ÚOOZ. „Jen pár dní po zmíněné operaci Vidkun, při které se Šlachtovi detektivové zaměřili i na lidi z GIBS, se role obrátily a „gibboni“, jak se inspektorům mezi policisty přezdívá, si ze sídla útvaru na pražské Zbraslavi odvedli Luďka Vokála, vysoce postaveného detektiva z odboru násilí. Podezírají ho, že prodával citlivé informace brněnskému podnikateli Albinu Arifovičovi.“
Odvádění pozornosti od problémů ÚOOZ
Postupně vyplouvá na povrch, že karty byly rozdány obráceně. Kuloárové zprávy hovoří o tom, že olomoucká akce Vidkun byla poněkud improvizovaně spuštěna několik týdnů poté, co se Šlachta dozvěděl, že jsou v hledáčku Generální inspekce jeho lidé. Zřejmě se řídil heslem, že nejlepší obrana je útok, a proto se snažil za pomoci teatrální akce rozehrát velkou partii, která by paralyzovala GIBS a odvedla pozornost od problémů vlastního útvaru. Proto jej zajímaly databáze GIBS, ze kterých měli údajně jeho lidé neoprávněně stahovat citlivé údaje o tom, na kterých kauzách pracují.
Už samotný fakt, že olomouckou kauzu, ve které jsou zapletení dva policisté, vyšetřuje ÚOOZ, stojí za důkladné prošetření. Činnost policie podle zákona vyšetřuje Generální inspekce ozbrojených sborů, a jakékoli ohýbání zákona tak působí podezřele. Navíc pokud je v režii proslulého Ištvana, jehož právní konstrukce z jiných jím vedených kauz se hroutí jedna za druhou.
Pokud se prokážou nezákonné vazby Šlachtova dlouholetého souputníka Vokála na policejního konfidenta a jednu z hlav albánské drogové mafie Arifoviče, u kterého se našlo množství policejních spisů zejména z ÚOOZ, byla by Šlachtova pozice skutečně ohrožena. Arifovič byl v minulosti v úzkém kontaktu i se Šlachtou už v době, kdy ještě pracoval jako kriminalista v Národní protidrogové centrále v Brně. Podle zasvěcenců si tykali. Tyto brněnské vazby jsou dnes inspekcí rozkrývány.
Šlachtův konfident spojkou k Janouškovi
Šlachtova image „lovce kmotrů“ poněkud bledne v souvislosti s aktuálními informacemi z prostorových odposlechů, že jeho přímý podřízený Vokál poslal letos na jaře přes svoji spojku Arifoviče vzkaz lobbistovi Romanovi Janouškovi, že může být klidný, jelikož policisté ukončili prověřování jeho osoby a už po něm nejdou. Šlachta přitom obvinil několik lidí z podobné trestné činnosti nejen v olomoucké kauze, ale i v tzv. Ištvangate vedoucí k pádu vlády, kde se měly blíže neurčené informace z BIS údajně dostat k dalšímu lobbistovi Rittigovi. Zatím bez výsledku.
Šlachta se brání, že na něj narůstá tlak, a stěžuje si na úniky o činnosti ÚOOZ do médií. Jako by to nebyl především jeho útvar, který masivně využívá média k popularizaci vlastní osoby jako „jediného poctivého policisty“. Jako by nebyly policejní spisy včetně výslechů svědků z kauz vyšetřovaných Šlachtovými detektivy v řadě případů citovány spřízněnými novináři, především v Lidových novinách, Mladé frontě DNES a Jiřím Hynkem z České televize.
Babišův hlavní personalista Ištván Léko
Především šéfredaktor Lidových novin Ištván Léko se pasuje do role hlavního personalisty Andreje Babiše a využívá svůj vliv k rozehrávání „kauz Lidových novin“, bezvýhradně v souladu se zájmy svého šéfa. Snaží se tak ovlivňovat veřejné mínění nejen v případech, které mohou Babišovi pomoci v rozšiřování jeho vlivu, ale i při řešení vnitrostranických problémů, jako v případě nedůstojné mediální popravy exministryně spravedlnosti Heleny Válkové.
Jen v aktuálním soudním případu firmy Oleo Chemical unikly exkluzivní informace od „zdrojů blízkých vyšetřování“ ze spisů vedených ÚOOZ do více než čtyřiceti článků Babišovy mediální divize, zejména do Lidových novin. Proto vyznívají Šlachtovy stížnosti, že po něm někdo jde, velmi farizejsky. Masivní nelegální úniky do deníků Mafra, které zasluhují samostatné šetření, svým rozsahem prokazují nikoli ojedinělé excesy, ale vážnou systémovou vadu.
Mimochodem i v kauze Oleo vyplavaly na povrch neskutečné praktiky Šlachtových detektivů, kteří chtěli uplácet jednu z obžalovaných Janu Šádkovou, pokud potvrdí jejich vyšetřovací verzi. Jak neprodleně poté avizovaly Lidové noviny, dá se očekávat, že státní zastupitelství tento pokus o „finanční motivaci“ přikryje. Problém by to byl ovšem i v případě, kdyby v té době Šádková ještě nebyla obviněna, což by bylo v rozporu se zákonem. Zdá se až neuvěřitelné, že by chtěla policie pod dozorem vrchního státního zastupitelství učinit jednu z osob, které hrozilo obvinění, placeného konfidenta. A je velmi sporné, zda by taková výpověď měla nějakou právní váhu.
O bizarnosti současných poměrů ostatně svědčí samotné angažmá pražského vrchního státního zastupitelství v kauze Oleo. Nedávno se Lenka Bradáčová odmítla zabývat trestním oznámením kvůli údajnému podvodu při čerpání eurodotací na Babišovo Čapí hnízdo. Se zdůvodněním, že jde o předpokládanou škodu 50 milionů a vrchní státní zastupitelství se má zabývat škodami nad 150 milionů, proto ji postoupí na jiné státní zastupitelství. V kauze Oleo jde o předpokládanou škodu 20 milionů, takže důvod angažmá VSZ zůstává nezodpovězen.
Účel světí prostředky
Ředitel ÚOOZ se jistě nevzdá. Spolehnout se přitom bude moci stabilně na Babišův tisk. Příkladem je jedna z mnohých mediálně prezentovaných „razií“ Šlachtova útvaru ve dvou dceřiných společnostech ČEZ kvůli podezření z nezákonné činnosti dvou bývalých manažerů.
Nejdramatičtěji ji pojaly Lidové noviny v článku „Poslední lov solárních důkazů“ (4. 12. 2015), jako obvykle s využitím exkluzivních informací. LN doslova uvádějí: „Poslední krok k zajištění důkazů, než zaklapnou pomyslná pouta, udělali včera policisté protimafiánského útvaru v kauze solární elektrárny Ševětín. Nikoho včera nezatkli ani neobvinili. To bude na pořadu podle informací LN jindy – konkrétně začátkem příštího roku.“ Jakkoli žádné podezření z trestné činnosti nelze bagatelizovat, další vývoj ukáže důkazní podloženost zpráv Lékových informátorů z ÚOOZ.
To nic nemění na tom, že pokud se potvrdí znepokojivé zprávy, že Šlachtovi lidé porušovali zákon, a mimo jiné také volně manipulovali se živými policejními spisy, mělo by to pro ředitele ÚOOZ fatální důsledky. Nelze bojovat proti nešvarům stylem „účel světí prostředky“ a povoleno je přitom úplně vše. S pofiderní jistotou, že i zjevně nezákonné praktiky podrží spřízněná média a někteří politici v pozadí.
[ctete]31243[/ctete]
