Šéfredaktoři Mladé fronty DNES a Lidových novin Jaroslav Plesl a Ištván Léko před volbami vysílají svébytné poselství veřejnosti. Šermování „ohrožením demokracií“ je legrační. „Systém“ se chce Andreje Babiše zbavit, protože do něj nezapadl a chce pokračovat v boji proti matrixu.

Šéfové redakcí obou Babišových deníků dělají svou práci dobře a zaslouží si prémie. Tváří se přitom, že jejich zaměstnavatel nemá žádný osobní problém. Navozují atmosféru, že volby nejsou nijak mimořádné, a pokud něco stojí za řeč, tak pokračování oligarchova boje s „korupční hydrou“, jak sám říká.

Oběť systému

Ištván Léko v Lidových novinách (20. 10. 2017, „Volby a český deep state“) vykresluje Andreje Babiše jako ostouzeného bojovníka proti matrixu, kterého politici a jejich mocenské struktury uzurpují. Staví ho do role oběti systému, který mu brání zatočit s podvodníky. Jinými slovy mnohem důsledněji obsadit strategické posty ve státní správě vlastními lidmi.

[ctete]161222[/ctete]

Hnutí ANO podle něj bylo „systematicky vyšachovávané ze všech pozic“. Ale když už Babišovo impérium pozice obsadilo, počínalo si velmi efektivně. Finanční správa umí „kleknout“ na nepohodlné firmy, ale i na stovky tisíc malých podnikatelů. Její úředníci jsou odměňováni podle výše vyměřených sankcí. Obsazení státního podniku Čepro exponenty z Agrofertu znamená jistotu navýšení odběru bionafty z holdingu.

Daří se i dalším podnikům impéria v lesnictví, zemědělství, potravinářství… Léko se tedy nemusí obávat, že holding skutečně důležité pozice neobsadil a jeho firmy budou strádat. Opravdu nestrádají. Samotný Babiš dokázal svůj osobní majetek za čtyři roky ve vládě zdvojnásobit. Jistě, může být ještě líp.

Babiš narazil

Léko obviňuje sociální demokracii a lidovce jako handlíře, kteří chtěli Babiše začlenit do „týmu“ matrixu, aby byli všichni spokojeni, jenže se přepočítali. Narazili na zásadového rytíře, který jejich korupční vábení odmítl. Proto prý narazil.

„Brzy si uvědomili, že miliardář šmelit nechce (peněz má dost), proto se rozhodlo, že se ho musí zbavit, takže přišel na řadu klasický recept na zničení politického protivníka: zesměšňovat, skandalizovat a nakonec kriminalizovat. Výsledek známe,“ vyvozuje Léko.

Někdo by mohl namítnout, že vůdce hnutí ANO neměl do politiky lézt pod praporem bojovníka proti Palermu, když má sám ve skříních naskládanou pěknou sbírku kostlivců.

Je opravdu nehorázné, když šéfredaktor Lidových novin a jeho tým svými četnými kauzami a organizovanými kampaněmi s výpomocí „zdrojů blízkých vyšetřování“ skandalizují Babišovy oponenty, a pokud je skandalizován jejich majitel, je to „klasický recept zničení politického protivníka“.

Pokud Léko píše, že „politici v tomto systému hrají jen podřadnou funkci ministrantů, kteří plní rozkazy,“ má svým způsobem pravdu. Přesně tak si počínal jeden z hlavních průkopníků tuzemského klientelismu, Andrej Babiš, při obsazování strategických podniků za vlád sociální demokracie, ať už za Miloše Zemana nebo Stanislava Grosse.

Prý jde o zachování demokracie

Jiným úhlem pohledu hodnotil ve svém komentáři předvolební situaci Jaroslav Plesl v Mladé frontě DNES (20. 10. 2017, „Volby a úpadek demokracie“). „Předáci politických stran se vždy snaží vnutit občanům pocit, že volby jsou pro vývoj společnosti zásadním momentem. Tentokrát jde prý o zachování demokracie. Opravdu?“ ptá se sugestivně.

Plesl poté vyjmenovává současné „kandidáty X“, označované „řadou intelektuálů a pseudointelektuálních snobů“ za tragédii pro demokratický vývoj: Miloše Zemana, jakéhokoli předsedu KSČM, Tomia Okamuru či Andreje Babiše.

„Šermování termínem ,ohrožení demokracie´je v poslední době tak oblíbeným sportem, že ho jistá část společnosti začala brát vážně. Je to však stejně legrační jako věřit tomu, že českou hranici začnou proti muslimským nájezdníkům od příštího týdne hlídat tanky,“ posmívá se Plesl.

„Démonizované prezidentství Miloše Zemana nemá žádný negativní dopad na fungování českého státu nebo na naši pověst ve světě. A pokud to někdo hlásá, dělá to jen proto, že by si přál na Hradě vidět někoho jiného než Zemana,“ dodává.

Asi si nevšiml ani posledního mezinárodního Zemanova lapsu v Radě Evropy, kdy bez vědomí vlády, odpovědné za zahraniční politiku, poradil Ukrajincům, ať se smíří s nezákonnou anexí Krymu a nechají se Ruskem vyplatit. Nemluvě o nejen optickém posunu země na východ v posledních několika letech, s prezidentovým přičiněním.

Plesl se ovšem chová racionálně. Babiš Zemana potřebuje v povolebním vyjednávání, aby mu následně pomohl na Hrad. Proto si může dovolit pod tímto zorným úhlem pohledu napsat cokoli. Že už ale bagatelizuje i problém nereformovaných komunistů a Okamury, to je v orientaci deníků Mafra překročení další mety.

Šéfredaktor Mladé fronty DNES dává dostatečně výmluvně najevo své pohrdání těmi, kdo nechápou dějinný vývoj, a Pleslovu bohorovnost nesdílejí. Přitom ještě nedávno psal jinak.

Na popravu jde dobrovolně

Krátce poté, co majitel Agrofertu oznámil vznik protestního hnutí ANO 2011, zveřejnil Plesl v Hospodářských novinách článek „Andrej Babiš není žádný spasitel“ (29. 11. 2011). „Na jedné straně říká, že si je vědom rizika, které podstupuje,“ píše a dodává, že na druhou stranu se „na popravu“ vydává dobrovolně.

[ctete]161441[/ctete]

„Jeho kroky by dávaly smysl jen v případě, že sází na hlubokou hospodářskou krizi a následný totální rozpad českého politického establishmentu. Při svém politickém tažení si navíc počíná velmi destruktivně. Když se k němu někdo odmítne přidat, označí ho za součást českého Palerma. Ale ne každý, kdo Babiše odmítne podpořit, zároveň souhlasí s korupcí,“ pokračuje Plesl vizionářsky.

„Babiš není rytíř na bílém koni. Ten se totiž zatím nikde neobjevil. Ale až se ukáže, určitě se Babiše začne ptát na jeho čilé styky se Stanislavem Grossem. Tím Stanislavem Grossem, který je dnes ikonou české korupce,“ uzavírá.

Jaroslav Plesl (ale ani jeho kolega Ištván Léko) se dnes svého současného zaměstnavatele na čilé styky s ikonou české korupce neptá. Naopak mu věrně slouží a povýšeně mistruje ty, kdo uvažují podobně jako on sám ještě před několika lety.

Poselství obou deníků tak lze brát pouze jako předvolební propagandu hnutí ANO.