Kampaň před říjnovými volbami se rozbíhá na plné obrátky. Podle očekávání se do ní zapojuje Babišův tisk, i když v intenzitě, která se vymyká běžnému standardu. Bylo jasné, že si odchodem Šlachty hnutí ANO nenechá líbit oslabení svých pozic v policii, a vrátí protiúder. Jak jinak, než přes mediální divizi Agrofertu, tentokrát i za výpomoci Tomáše Halíka.
Propojení bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a jeho lidí s Andrejem Babišem, dříve zmiňované jen v kuloárech, markantně vyplavalo na povrch manipulativní kampaní na jeho obranu v Lidových novinách, následně i v Mladé frontě DNES.
Šlachta si tento Babišův polibek smrti zřejmě neuvědomuje, a nadále se veze na marketingovém obrázku jediného poctivého policisty, kterého semlelo nepřátelské prostředí. Není si ani vědom, že svými hysterickými a ublíženeckými reakcemi ztratí přízeň i části těch, kterým se reorganizace v režii policejního prezidia příliš nezamlouvá.
[ctete]67013[/ctete]
Šlachtovo PR oddělení
Megakampaň Babišových novinářů, kteří vystupují jako Šlachtovo PR oddělení, nabývá monumentálních rozměrů. Stačí jen zmínit, že v období od 2. června do 23. července v obou denících vyšlo celkem 124 článků týkajících se Šlachtagate, z toho 77 v Lidových novinách a 47 v Mladé frontě DNES.
Kampaň provází řada dezinformací a polopravd. Redaktor Ondřej Koutník v jednom ze svých článků (21. 7. 2016, „Citlivý případ Beretta v ohrožení“) dramaticky oznamuje, že jednu ze živých kauz nebude moci nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu vyšetřovat. Jedná se o tzv. kauzu Beretta, ve které jde o údajné vynášení informací z trestních spisů za úplatu. Figurují v ní důstojník protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník Celní správy Pavel Šíma a bývalý policista Igor Gáborik.
Je to případ rozehraný ÚOOZ, který Robert Šlachta a Andrej Babiš považují za důvod policejní reorganizace. Taktně a pravidelně se už přitom mlčí, že policejní razie, která zasáhla tyto obviněné, byla spuštěna krátce poté, co vyšlo najevo odposlouchávání vyšetřovatelů Čapího hnízda. V podezření, kdo odposlechy instaloval, je právě ÚOOZ.
Lidové noviny okamžitě zprostředkovaly reakci Roberta Šlachty: „Od začátku nám lhali. Připomínali jsme vedení policie, že právě tato kauza bude ohrožena. Proklamace, že se žádný případ nezpomalí ani neutlumí, neplatí.“
Koutníkův článek doprovodilo foto billboardu s Andrejem Babišem „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“. Kdysi nezávislé noviny se tak definitivně zařadily mezi nástroje předvolební kampaně hnutí ANO. To pochopitelně žádný zákon o financování kampaní, prosazovaný protikorupčními aktivisty, nezahrnuje.
I v tomto případě šíří Lidové noviny virtuální realitu. Nebabišovská média ke kauze Beretta, dozorované pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, přinesla jiné vysvětlení. Mezi policisty a státními zástupci se na tom, kdo ji bude vyšetřovat, rýsuje dohoda, a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman k tomu poznamenal, „vypadá to dobře“.
Odveta Šlachtovým odpůrcům
Bylo by však omylem domnívat se, že se bude vydavatelství Mafra setrvale zabývat jen Šlachtovým příběhem. Je záhodno pomstít se těm, kdo se opovážili vystoupit proti jejich chráněnci, z jehož kauz jim plynule proudily exkluzívní informace ze živých spisů. Nyní nejde o hodnocení věcné podstaty těchto textů, obhájit se musí dotčení, ale o styl práce médií vlastněných Agrofertem, který je až příliš prvoplánový.
Netrvalo dlouho, a pod tlak se dostal ministr vnitra Milan Chovanec, který se postavil za policejního prezidenta Tomáše Tuhého, a reorganizaci navzdory vyhrožování hnutí ANO podepsal. Mladá fronta DNES otevřela kauzu ministrova bytu (15. 7. 2016), získaného za údajně podezřele nízkou cenu. Naznačovala, že od manželů Dajbychových, zřejmě za protislužbu. Ti to sice odmítají, přesto deník kauze věnoval už tři vydání, aniž by pozměnil původní směr útoku.
Ištvan v ohrožení
Téhož dne vyšel ve stejném deníku rozhovor s poradkyní prezidenta Miloše Zemana pro oblast justice Marií Benešovou (15. 7. 2016, „ČSSD rozbila policii, na řadě je Ištvan“). Je dnes nejvýraznější kritičkou změn v policii z řad ČSSD a jedině proto dostává velký prostor v Babišově tisku.
Vzhledem k vazbám Benešové na Hrad se dá dovozovat, že si prezident Zeman, který sice Šlachtu (potažmo Babiše) v této věci nepodpořil, nechává otevřená vrátka, a vedení ČSSD okopává zprostředkovaně. Ostatně jak sama přiznala, prezidenta se svými výhradami detailně seznámila.
Benešová si v rozhovoru postěžovala na ministra Chovance, že s ní nekomunikuje, na rozdíl od rezortů ANO. „Ministr financí Babiš za mnou poslal svého kolegu, který mi přivezl materiály týkající se výhrad jejich resortu. A jde-li o šéfa spravedlnosti Roberta Pelikána, vše mi osobně přeposlal do počítače. Takže zde problém nebyl.“ Vyslovila současně obavy, že je v ohrožení Ivo Ištvan, jemuž „naprosto důvěřuje“.
Lidové noviny si k Chovancovi přisadily zprávou (20. 7. 2016, „Vnitro dá zakázku své agentuře“), že státní podnik NAKIT spadající pod rezort vnitra, by měl vybudovat Dohledové centrum eGovernmentu, tedy elektronického výkonu státní správy. Kontrakt za bezmála 300 milionů korun mu prý ministerstvo přihraje bez výběrového řízení.
To samozřejmě vyvolává otazníky, které by měly být zodpovězeny. Ovšem nelze zapomenout, že ministr dopravy Dan Ťok chce bez výběrového řízení přihrát 6 miliard soukromé firmě Kapsch na prodloužení výběru mýta, protože ANO nebylo schopno za dva a půl roku vypsat řádný tendr.
Sobotkova pavučina
Vrcholný majstrštyk demagogie předvedly Lidové noviny (22. 7. 2016, „Sobotkova pavučina moci“), když vykreslují, jaké pozice ve státní správě obsadila ČSSD, a to zejména v bezpečnostní oblasti. ANO je zde prý v pozici statistů. Tím jen dokazuje dlouhodobou snahu hnutí obsadit svými lidmi důležité posty v této sféře, která mu podle rozdělení rezortů nenáleží. Mluvil někdo z koaličních partnerů hnutí ANO do jmenování ředitele Finančního analytického útvaru nebo Vojenského zpravodajství?
Lidové noviny naopak v tomto směru organizovaly dehonestační kampaně, čímž se vymykají ze současného mediálního niveau. Za účasti šéfredaktora Ištvána Léko ostřelovaly nejvyšší představitele institucí, o které měl Babiš zájem (Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřad na ochranu hospodářské soutěže), nebo kteří mu přitom překáželi (policejní prezidium).
V kritice Sobotkovy „pavučiny moci“ se snaží odvést pozornost od expanze svého majitele do státní správy, která náhle narazila na udržení Šlachty v čele ÚOOZ a na jmenování ředitele BIS, které je ovšem v kompetenci předsedy vlády. Pokud v hnutí ANO nejsou jako politici, proč ten špatně skrývaný vztek?
Policejní Jan Hus
Nejkurióznějším příspěvkem prošlachtovského odboje v Babišových médiích je tzv. Halíkův dotazník (22. 7. 2016, „Vzkazů jsem už zanechal dost“). Vyšel v pátečním Magazínu Lidových novin, jehož je Tomáš Halík pravidelným přispěvatelem. Čtenář se z Halíkovy zpovědi Roberta Šlachty dozví, co mu působí největší radost nebo starost, jakých lidských vlastností si nejvíc váží, kým by chtěl být, kdyby mohl být nějakým tvorem z živočišné říše („Psem u hodných lidí.“), atd.
Na dotaz, kdyby se mohl vtělit do nějaké osobnosti dějin a žít její život, koho by si zvolil, Šlachta odvětil: „Jana Husa. Za pravdu je nutné bojovat, i když vím, že mohu být v této době naivní.“ Dokonalé PR, které vhodně doplňuje mravenčí práci Ondřeje Koutníka a Martina Shabu.
V této souvislosti stojí za pozornost, že u Tomáše Halíka, který je částí intelektuálních kruhů považován za nejvyšší etalon morálky, nenajdeme jediné kritické slovo k působení oligarchy Babiše v politice. Ačkoli se rád vyjadřuje například k působení Miloše Zemana a společenským tématům, která hýbou veřejností, tento výrazný prvek současných politických poměrů nechává bez povšimnutí.
Plná bojová pohotovost
Ukazuje se, že pro Babišův tisk žádná okurková sezóna neexistuje. Přechází do plné bojové pohotovosti a jeho aktivity budou s blížícím se termínem voleb narůstat. Už je také jasné, co je schopen nabízet a dále cizelovat. Směsici agresivity a nevěrohodného populistického kýče, která ovšem může u části veřejnosti zabodovat.
Zbývá jen spekulovat, zda šéfredaktoři Lidových novin a Mladé fronty DNES, nebo jejich zástupci, docházejí do volebního štábu ANO přímo, nebo jsou s ním pouze v ideovém souznění. Ono to vyjde nastejno.
[ctete]68227[/ctete]