Parlamentní bitva o Babišova „velkého bratra“, tedy elektronickou evidenci tržeb (EET), pokračuje. Ministr financí argumentuje především snížením podílu šedé ekonomiky a nastavením rovných podmínek pro všechny. Zkušenosti ze zahraničí však ukazují, že šedá ekonomika se nesníží. O rovných podmínkách se dá také mluvit jen stěží. Těžit budou jen někteří a zejména ti silnější.
Velká koalice oligarchického kapitálu a sociální demokracie označila za největší škůdce státu a podvodníky nejmenší podnikatele, kteří se na šedé ekonomice podílejí pouhými sedmi procenty. Přitom je zjevné, že největší daňové úniky spadají do sféry černého pracovního trhu a daňové optimalizace velkých firem.
Pokřivené tržní prostředí
Například je pozoruhodné, že mezi největšími plátci daně z příjmu právnických osob chybí Agrofert, třetí největší společnost v zemi. Za loňský rok dosáhly jeho tržby 166,8 miliardy korun. Konglomerát 250 firem tvořících Agrofert přitom platil daň 743 milionů korun, což je jen o něco více než Plzeňský Prazdroj, který má patnáctkrát méně zaměstnanců. Česká republika se přitom stává evropskou anomálií, pokud obří firmu vlastněnou ministrem financí kontroluje daňová správa, která je mu přímo podřízena. Troufne si jít skutečně do hloubky?
Agrofert zároveň ročně dostává dotace, veřejné zakázky, daňové úlevy a investiční pobídky v miliardových hodnotách. Přitom právě tyto transakce se státem zakládají nerovné prostředí v podnikání a pokřivují tržní prostředí. O nich se může malým podnikatelům jen zdát.
Slabé výsledky v Chorvatsku, fiasko v Portugalsku
Jak to s podobnými nápady snižovat šedou ekonomiku dopadá, svědčí výsledky nejen v Chorvatsku, jehož extrémně specifický on-line model Česká republika přebírá. Po zavedení EET tu šedá ekonomika zůstává zhruba na stejné úrovni a stále je dvakrát vyšší než u nás. Navíc vychází najevo, že i tento „sofistikovaný“ a komplikovaný systém, na kterém vydělal jeden chorvatský oligarcha, lze poměrně snadno obejít. Lze tu levně sehnat software, který umí systém vyřadit. Účtenka vyjede, data však do centrály nedorazí. Nepoctivci si cestu najdou vždycky.
Fiasko znamenalo zavedení podobných kroků, jaké chystá česká vláda, v Portugalsku. Firmy musí od roku 2013 posílat kontrolní hlášení DPH finančním úřadům. Místní podnikatelé to považují za šikanu. Vláda současně zavedla v malých obchodech a kavárnách registrační pokladny s fiskální pamětí. Výsledek se dostavil. Řada podnikatelů skončila a neplatí daně vůbec. Počet živnostníků klesl o desítky tisíc, šedá ekonomika spíše posílila. A vláda, která tyto změny zavedla, v nedávných volbách citelně oslabila.
[ctete]13280[/ctete]
Nahrávka korupčnímu jednání
O tom, že nefunguje přímá úměra mezi zavedením různých forem registračních pokladen a EET a šedou ekonomikou, svědčí další fakta. V porovnání 31 evropských zemí dosahuje průměr šedé ekonomiky 18,5 procenta HDP (ve východní Evropě dokonce 24,4 procenta).
Česká republika patří s 15,1 procenta pod tento evropský průměr a od roku 2009 u nás objem šedé ekonomiky poklesl o dvě procenta. Patnáct zemí má šedou ekonomiku nad průměrem Evropské unie, deset z nich používá některý z těchto nástrojů. Sem patří i Chorvatsko, které je třetí nejhorší. Ze zbývajících šestnácti zemí, které jsou pod evropským průměrem, používají registrační pokladny pouhé tři. Nemělo by to být právě naopak?
Tento systém nenarovnává podnikatelské prostředí. Naopak tím, jak je nastavený, nahrává korupčnímu jednání. Připouští totiž celou řadu výjimek a přitom dnes není jasné, koho se budou týkat. Původně měl platit pro všechny. Vychází však najevo, že mnoho profesí do něj bude zapojováno postupně, a zákon připouští, že řada činností bude osvobozena. A to je závislé na libovůli těch, kteří budou rozhodovat.
EET stěží splní očekávání
Existuje řada dalších důvodů domnívat se, že EET nemůže splnit ambiciózní očekávání, předkládaná veřejnosti. Na jedné straně ministerstvo financí předpokládá zvýšení výběru daní o 10 – 12 miliard korun ročně, což vzápětí zpochybňují výroky samotného Andreje Babiše, že o lepší výběr daní v první řadě nejde. Otázka spíše zní, jestli stát nebude na zavedení systému tratit, a to nejen tím, že desítky tisíc drobných podnikatelů a firem skončí. Zvláště pokud zároveň snižuje DPH pro restaurační služby, a zároveň zvyšuje provozní náklady státu o stovky milionů korun ročně, mimo jiné na platy sedmi set nových daňových úředníků.
Stát má v současné době dostatek možností postihovat nepoctivé podnikatele. Proto je zjevné, že navrhované kroky citelně dopadnou na většinu těch poctivých, na které stát bere bič. Důsledky zákona navíc dříve či později pocítí i běžní zákazníci. Podobné regulace většinou končí tak, že se zvýší ceny služeb a zboží.
[ctete]26547[/ctete]
Sílí represe, chybí pozitivní motivace
Elektronická evidence tržeb je jen populistickým tahem. I proto, že se snaží odvést pozornost od neschopnosti ministra financí plnit sliby vybírat daně podstatně lépe než v minulosti, a dokonce v souladu s hospodářským růstem.
Vzhledem k tomu, že EET znamená největší zpracování osobních údajů podnikatelů v historii České republiky, hrozí nebezpečí jejich zneužití. Drakonicky se zvyšují sankce a zavádějí se nové kontroly. Zákony, které by vytvářely pozitivní stimul pro ekonomiku, které by podnikatelům usnadňovaly život a zjednodušovaly podnikání, jsou v nedohlednu. A tyto změny jsou o to problematičtější, že je zavádí majitel jedné z největších firem v zemi, která zasahuje do řady podnikatelských sektorů.
[ctete]23244[/ctete]
