Podcast o Evropské unii s Ondřejem Krutílkem a Michalem Chládkem je tu. V této epizodě se věnujeme tomu, proč mají Číňané levné elektromobily, recenzujeme projev předsedkyně EK o stavu unie a bavíme se také o Češích v institucích EU. Nezapomněli jsme ale ani na tradiční témata, kterými jsou energetika a norma EURO 7.
Michal: Zazněl projev předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, kde hodnotila uplynulý rok. Co na něj říkáš a ztotožnil by ses s ním?
Ondřej: K tomu asi několik poznámek. Zaprvé to nebylo jen hodnocení uplynulého roku. State of the Union, jak se tomu říká, neboli stav unie je projev, který přednáší předseda Evropské komise vždycky na prvním plénu Evropského parlamentu v září každého roku. Podle takové té americké tradice.
Tady bych řekl, že to opravdu byla záležitost, kdy ona se vypořádávala s tím, co všechno se událo od roku 2019, kdy se stala šéfkou Evropské komise. Ona se snažila ukázat na to, co se jí povedlo, a v případě, že se jí něco nepovedlo, tak jak to posunout dopředu. Z tohoto úhlu pohledu to byl asi standardní projev, kterému by ti, kteří se na to běžně dívají, zřejmě po formální stránce nic nevytkli.
Co se týče obsahu, tak tam už bych byl asi kritičtější, protože si myslím, že v řadě případů si předsedkyně komise ani nebyla vědoma toho, že jsme tady odsouhlasili Green Deal, a nebyla si vědoma toho, že některé otázky, které teď řešíme, jsou pouze důsledky předchozích rozhodnutí v souvislosti třeba právě s Green Dealem. Příkladem může být jedna důležitá věc, na kterou bych rád upozornil: zjišťování toho, jak to, že Číňané mají tak levná elektroauta. To si myslím, že je ukázka toho, že oni vzali zelenou transformaci více byznysově. Obecně řeší asi méně problémů, než řešíme my, a to zejména ve smyslu byrokracie a papírování ohledně výroby aut. Mají levnější pracovní sílu. Pochopitelně se nebavíme už ani o tom, že je to nedemokratický režim, což situaci také výrazně ovlivňuje. To je aspekt, který já nijak neadoruji, ale zkrátka vede k tomu, že mají nižší náklady na výrobu. Nemluvě o tom, že mají nerostné suroviny, které mohou na auta používat, a tak dále. Ale to jsou všechno věci, o kterých se vědělo už roky a na které ti, kteří se problematice věnují, upozorňovali už mnohem dříve. A to, že teď přijdeme a řekneme, že Čína přichází s něčím levným a nám se to nelíbí, tak to je jako plakat nad rozlitým mlékem.
Michal: K tomu, co ty teďka říkáš, mám také jednu poznámku. Četl jsem to zrovna u tebe na twitteru, že dlouhodobě právě Čína byla kritizována ze strany Evropské unie, že pro klimatickou změnu nedělá nic, a najednou Evropská unie řekněme tvrdí, že dělá až moc. Tak co to znamená?
Ondřej: Ne, to já jsem si vzal takový obrat od Joshe Posanera z Politica, který to takhle jednoduše lapidárně shrnul. A myslím si, že něco podobného můžeme říct i o Inflation Reduction Actu (IRA) ze strany USA. Zkrátka a dobře, tyto dva ekonomické celky, podle mého soudu, vzaly zelenou transformaci za byznysový konec a snaží se využít toho, co je celosvětovým trendem, ve prospěch svého byznysu. A pokud my tady v Evropě se budeme střílet do vlastní nohy a budeme komplikovat byznysu možnost generovat zisk a nabízet zákazníkům to, co si přejí, no tak se budeme dostávat stále častěji do pastí, na které upozornila Ursula von der Leyenová ve svém projevu.
To si myslím, že je skoro nevyhnutelné. Rozhodně si to nepřeji, ale fakta jsou zkrátka taková. My namísto toho, abychom dávali prostor výzkumu, vývoji a potom trhu jako takovému, tak v dobré víře regulujeme, ale ten výsledek je pak bohužel přesně opačný.
Já bych hodnocení projevu Ursuly von der Leyenové uzavřel asi tím, že to byl projev, bez kterého bychom se určitě obešli.