Sympatie k agresivnímu Putinovu Rusku jsou signálem vady charakteru. Zcela zásadní je, abychom tyto příznaky uměli rozpoznat u vysokých státních úředníků a politických představitelů naší země.
Mnoho lidí teď hledá způsob, jak ruský terorismus bagatelizovat. „Láska“ k Putinovu Rusku a jakákoli obhajoba jeho politiky je podle mě vadou charakteru. Nelze být dobrým a slušným člověkem a zároveň mít sympatie k režimu, který je nedemokratický, který své občany s jiným politickým názorem mlátí a zavírá, který kriminalizuje politickou opozici a její politiky vězní.
Je jasným důkazem vady charakteru, když někdo přehlíží nebo dokonce oceňuje agresivitu Ruska vůči jiným zemím, třeba očividně vůči Ukrajině, nelze přehlížet provokační válečnou politiku Ruska vůči pobaltským zemím nebo třeba vůči Británii. A ruský státní terorismus i v naší zemi je pak vrcholem.
Zcela zásadní je, abychom uměli rozpoznat a pochopit tyto příznaky vady charakteru u vysokých státních úředníků a politických představitelů naší země.
Prezident Zeman se obklopil lidmi, kteří zjevně mají blízko k tajným službám Ruska a podporují jeho agresivní politiku vůči – nejen – naší zemi. Náhle dávají smysl Zemanovy snahy očerňovat naši vlastní bezpečnostní službu, jeho podpora účasti Ruska v projektu dostavby Dukovan i z poslední doby jeho nepokrytá a bezprecedentní podpora necertifikované ruské vakcíny Sputnik V.
Hovořit o lidech jako Tomio Okamura nebo Lubomír Volný je snad zbytečné, protože jejich vadný charakter osvědčuje veškeré jejich jednání, a podpora Rusku je u nich jen třešničkou na dortu. A komunisté? Tak u nich je to ještě jednodušší – vždy se spojovali s nepřáteli vlastní země, pokud tato byla demokratická. A vlastně, i když naše vlast nebyla v době socialismu demokratickou zemí, oni stáli na straně okupantů a ruští „poradci“ jim byli nejlepšími rádci, jak krást, zavírat, mučit a popravovat. Být komunistou je vada charakteru.
Máme tady však i úředníka, který se nikdy k ruské politice nevyjadřoval, a tak překvapilo, když jen před několika dny nečekaně přizval Rusko k projektu dostavby Dukovan. Ministr Karel Havlíček zjevně plnil zadání prezidenta Zemana a přání Andreje Babiše zůstat s panem prezidentem v co nejlepších vztazích (vždyť už je jedinou silou, která jej drží u moci, že). To je ovšem jiný příběh, protože teď jde o konflikt s Ruskem – je samozřejmé, že musíme Rusko vyloučit z projektu výroby atomové energie, když tento je zásadní pro naši bezpečnost. A Karel Havlíček se vyjadřuje vyhýbavě, říká, že „pokud by se prokázalo“ a „pak bychom museli znovu zvážit“. Mlží a kličkuje, protože ještě neví, jak se jeho skutečný pán, pan Zeman, ke všemu postaví.
Je nutné veřejně vyzvat ministra Havlíčka: Pane ministře Karle Havlíčku, vyjádřete se jasně a odmítněte teroristickou politiku Ruska, omluvte se občanům ČR za váš záměr ohrozit jejich bezpečnost tím, že jste pokoutně umožnil Rusku vstoupit do projektu přestavby Dukovan, a pak samozřejmě odstupte. Jste nedůvěryhodný a nemůžete zastávat tak vysoký post v české politice a státní správě.
Autorem je Radomil Bábek, občan a podnikatel. Tento text vyjadřuje osobní názory autora a nesouvisí s žádnými organizacemi, v kterých autor působí.