„Nenechejme se oklamat tím, co se děje na Ukrajině. Ruské námořnictvo v Baltském moři je z velké části nedotčené. Rusové jsou tu jako obvykle. My jsme pořád stejně ostražití a navzájem se hlídáme,“ řekla deníku Expressen Paula Wallenburgová, která od loňského podzimu vede švédskou ponorkovou flotilu.
Znalosti a zkušenosti švédských spojenců, kteří se stali součástí aliance teprve letos na začátku března, ocenil při nedávném cvičení Dynamic Monarch 24 velitel ponorek NATO Bret Grabbe: „Švédsko je čtrnáctou zemí, která nám do NATO přinesla ponorkový potenciál. Má mnoho znalostí a zkušeností, zejména v Baltském moři. Už 72 hodin poté, co jsme Švédsko v NATO přivítali, plula jeho ponorka pod vlajkou NATO.“
Švédské ponorky jsou důležitou součástí dohledu spojenců nad ruským námořnictvem v Baltském moři. „Nenechejme se oklamat tím, co probíhá na Ukrajině. Ruské námořnictvo v Baltském moři je z velké části nedotčené. Rusové jsou tu jako obvykle. My jsme pořád stejně ostražití a navzájem se hlídáme,“ uvedla velitelka švédské ponorkové flotily Paula Wallenburgová.
Dosáhnout až k baltským zemím
Na rozdíl od dob studené války v 80. letech minulého století, kdy švédské obranné ponorky velkou část výcviku věnovaly útoku na cizí ponorku a její zničení, se nyní zabývají především průzkumem a sběrem informací.
„Na to se stále soustředíme, a to je také naše role v rámci NATO. Baltské moře se stává jakousi prodlouženou rukou Švédska směrem k baltským zemím. K tomu potřebujeme průzkum, abychom měli neustále přehled o situaci. V podmořském světě hrajeme významnou roli,“ vysvětlila Wallenburgová s tím, že Balt coby zásobovací trasu pro všechny členské země v regionu „musí NATO vlastnit“.
Navzdory válce, kterou Rusové vedou na Ukrajině, nic nenasvědčuje oslabení jejich aktivit v Baltském moři. Ruské námořnictvo také pokračuje ve vývoji nových ponorek, o čemž se Švédové přesvědčili, když v roce 2022 sledovali ruskou ponorku východně od ostrova Gotland.
S kalnou vodou si neporadí každý
Wallenburgová poukázala na specifika pohybu v baltských vodách, který nezvládne každý. „Ponorky řídíme už 120 let a je to zvláštní voda. Lodě jsou pro ni stavěné. Senzory jsou na ni stavěné. Máme schopnost operovat v hnědé zakalené vodě Baltského moře. Navigaci pod vodou mezi pobřežím a skupinami ostrůvků trénujeme jiným způsobem, než se to dělá například v Tichomoří.“
Hlavním úkolem švédské ponorkové flotily je shánět informace o ostatních plavidlech a dalších aktivitách prostřednictvím sonaru, signalizačního průzkumného zařízení, periskopu a radaru. Ponorky první ponorkové flotily mají také torpéda, která lze použít proti cílům. Jednotka má vždy v pohotovosti švédskou ponorku třídy Gotland, která může být vyslána na mezinárodní mise. Domovským přístavem flotily je námořní základna v Karlskroně.
Pod rouškou výzkumu mapují dno
Jak již deník FORUM 24 informoval, Rusové pod rouškou výzkumu mapují dno Baltského moře jakou součást příprav na sabotáže tamní infrastruktury. Dalším problémem je jejich stínová flotila přepravující pod vlajkami různých států ruskou ropu, na niž Evropská unie po zahájení agrese Ruska vůči Ukrajině uvalila sankce.
V řadě případů jde o tankery, které by vzhledem k technickému stavu vůbec neměly vyplout. Protože mnohdy nejsou plavidla ani řádně pojištěna, v případě ekologické katastrofy by se náhrada škody jen těžko vymáhala.