Následky ruského teroristického útoku na Sumy FOTO: Městská rada Sumy, se souhlasem
FOTO: Městská rada Sumy, se souhlasem
Nedělní útok na ukrajinské město Sumy ukazuje na naléhavou potřebu přimět Rusko k příměří. Napsal to francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém příspěvku na sociální síti X. Při ruském raketovém útoku zemřelo nejméně 34 lidí a dalších 119 bylo zraněno.
„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat – s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ dodal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.
Rubio: Děsivá připomínka, proč Trump tolik usiluje o mír
Šéf americké diplomacie Marco Rubio označil ruský útok za děsivý. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru.
Šéfka Evropské komise odsoudila ruský útok jako „krutý“ a „barbarský“ a o „to více odpornější“, že zabíjel lidi pokojně slavící Květnovou neděli. „Tato poslední eskalace je pochmurnou připomínkou, že Rusko bylo a zůstává agresorem, který očividně porušuje mezinárodní právo,“ napsala Ursula von der Leyenová. Vyzvala k naléhavým opatřením, která by si vynutila příměří. Přislíbila, že Evropa neustane v tlaku na Rusko, dokud neukončí krveprolití a nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru za podmínek Ukrajiny.
Zděšení nad útokem vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, podle kterého musí ruský prezident Vladimir Putin „souhlasit s úplným a bezpodmínečným příměřím“. Jako „strašlivý a zbabělý“ odsoudila ruský útok italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které „toto nepřijatelné násilí je v rozporu s jakýmkoliv závazkem k míru“.
„Dnešní útok ruských sil na civilní cíle v Sumách na Květnou neděli překračuje jakoukoli hranici slušnosti. Jsou tam desítky mrtvých a zraněných civilistů. Jako bývalý vojenský velitel vím o zaměřování (raket) a toto je špatné. To je důvod, proč prezident (Donald) Trump tvrdě pracuje na ukončení této války,“ napsal vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg na X.
Zelenskyj: Jde o terorismus
Útok na síti X předtím odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k tvrdé mezinárodní reakci vůči Moskvě. Útok označil za terorismus.
Polský premiér Donald Tusk při nedělní vzpomínce na památku 20 000 polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku, zmínil právě i ruský útok na ukrajinské město Sumy.
„Nedokážeme o tom moudře mluvit, když vidíme, jak zlo poráží dobro. Kdy špatní lidé tasí zbraň a střílí do týlu nevinné. Dokonce ani nevíme, zda ty, co zahynuli, nazývat oběťmi Katyně, anebo hrdiny národní legendy,“ řekl. Zdůraznil současně, že dnes nelze mlčet. „Tamto zlo bylo poraženo a žijeme dnes v nezávislé, svrchované a svobodné vlasti, ale zlo, které bylo zdroje onoho zločinu, stále číhá kolem nás“.
Tusk: To zlo je stále hmatatelné
„To zlo je stále hmatatelné a viditelné. Tak jako po staletí, i dnes toto zlo ohrožuje naše sousedy, mír a – což cítíme každý měsíc čím dál naléhavěji – Polsko i Evropu,“ nechal se slyšet předseda polské vlády.
Rozhodnutí postřílet Poláky zajaté na počátku druhé světové války podepsali na jaře 1940 sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra. Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22 000 Poláků. Kromě 15 000 vojenských důstojníků byli mezi oběťmi také intelektuálové, policisté, duchovní a další. Mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů.
Fiala: Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy
K útoku na Sumy se vyjádřili i čeští politici. „Po útoku na Kryvyj Rih před týdnem jde o další ruský záměrný útok na civilní cíl,“ napsal prezident Petr Pavel. Rusko podle něj válku na Ukrajině nesmyslně začalo a soustavně páchá válečné zločiny. „Rusko zdržuje jednání a dělá vše pro to, aby zabíjení pokračovalo. Není lepší důkaz, že to s dosažením míru nemyslí vážně. A také lepšího důkazu, že bez většího tlaku na Rusko to nepůjde,“ vyzval.
„Ruská agrese trvá již déle než tři roky. Denně umírají nevinní lidé. Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Válku vyvolalo Rusko a my musíme dělat maximum pro to, aby skončila a agresivní politika neuspěla,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Doplnil, že Česká republika na tom neúnavně pracuje se spojenci v rámci koalice ochotných, což je skupina zemí, které jednají o další podpoře Ukrajiny pod vedením zejména Británie s Francií.
Lipavský: Rusko řídí vrazi
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) napsal na síti X, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které odporný útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.
„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl na síti X předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.
Město Sumy se nachází několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků je opakovaně. Nedělní útok se podle agentury Reuters řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce. Trumpova administrativa v posledních týdnech zkoušela domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, jednání ale zatím nevedla k přerušení bojů.
Ukrajina čelí ozbrojené ruské agresi od února 2022, země se brání s podporou především západních partnerů. Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Washington v posledních týdnech zkoušel domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře. Jednání ale zatím nevedla k žádnému přerušení bojů.
V pátek se v Petrohradě uskutečnila schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev, který se schůzky zúčastnil, označil na síti X jednání mezi Putinem a Witkoffem za „produktivní“. Americký prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války se zřejmě vyvíjejí dobře.
