Ivan Bartoš a Marian Jurečka chtějí zvyšovat rodičovský příspěvek. Místo vděku se ale dočkali kritiky. A to kvůli tomu, že rodiče v Česku mají možná jiné potřeby, než si politici myslí. Zatímco dva tisíce je nevytrhnou, je pro ně mnohdy opravdu těžké sehnat místo ve školce či jeslích na pár dní v týdnu. 

Šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš nedávno v rozhovoru pro CNN Prima News řekl, že chce zvýšit rodičovský příspěvek. Částka, kterou mohou rodiče pobírat jeden až čtyři roky, se naposledy zvýšila před třemi lety z 220 na 300 tisíc. Rodiče s malými dětmi prý vycházejí jako jedna z nejvíce poškozených skupin současným zvedáním cen a potřebné by bylo, aby se rodičovská zvyšovala pravidelně, podobně jako důchody. Bartošův návrh má i podporu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.

Nechme stranou, že na jedné straně někdo navrhuje zvyšování dávek, zatímco na druhé straně té samé vlády je hlavním tématem šetření, škrtání a rušení valorizace důchodů, a je proto obecně těžké říct, jestli politici věří, že návrhy na zvýšení rodičáku jsou reálné, nebo spíše jen vypouštějí balonky. Bartoš plán sdílel i na svých sociálních sítích.

Piráti tlačí na to, aby se rodičovský příspěvek navyšoval automaticky. Myšlenka je to dobrá a logická, rodinám by peníze určitě pomohly a využití by pro ně jistě našly. Vtom se však začali ozývat ti, kterých se v Česku dané téma nejvíce týká: mladí lidé a logicky často ženy. Sdělení bylo jasné: peníze jsou fajn, ale radši zařiďte jesle a školky. „Primární problém u nás nejsou nedostatečné přímé dotace rodinám, ale nedostatečné zajištění služeb pro ně. Ty extra peníze má mnohem větší smysl rozumně investovat do systému než je plošně sypat do kapes jednotlivců,“ psali třeba Bartošovi.

Rodiče také připomínali, že plánované zvýšení rodičáku o dvacet procent, tedy o šedesát tisíc, přidá při průměrném třicetiměsíčním čerpání dávky rodičům dva tisíce korun. Průměrná měsíční pobíraná dávka je sedm až deset tisíc korun. „To je tak na pleny,“ posteskla si jedna uživatelka twitteru s tím, že by spíše uvítala zvýšení limitu školkovného, rozšíření školkovného i na chůvy, více jeslí a podporu částečných úvazků i ze strany zaměstnavatelů. Státem podporované chůvy jsou běžná věc například v sousedním Německu.

V Česku je dlouhodobě problém s místy ve školkách a děti do tří let nemají na místo v hlídacím zařízení nárok. Předloni byla podle dat České školní inspekce v Česku zamítnuta čtvrtina všech žádostí o místo ve školce a nejnovější zpráva ČŠI hovoří o 26,1 procentu žádostí o přijetí do školky, kterým nebylo vyhověno. Situace se tedy zhoršuje. Zvyšování příspěvků by ale určitě bylo politicky jednodušší než rozšiřování kapacit předškolních zařízení. A taky by samozřejmě bylo vidět rychleji než nutná systémová změna.