Skupina postarších žen ve vesnici na severu Ugandy se rozhodla porušit kulturní tabu, aby mohla vyjádřit svůj hněv nad tím, že jim úřady chtějí vzít půdu, na které žijí. Před dvěma ministry, vojáky, policisty a stovkami lidí z jejich komunity se začaly svlékat. Nejprve horní část oblečení a poté i sukně, až zůstaly úplně nahé. Vykřikovaly přitom „Lobowa, Lobowa!“, což v místním dialektu znamená „naše země“. Ostatní protestující se nesvlékli, ale vyjadřovali jim podporu společným pokřikem, uvedl web britské BBC.
Tento incident byl jedním z vrcholů dlouhotrvajícího sporu mezi úřady a místní komunitou žijící ve vesnici Apaa. Zrovna v onen den přijeli do oblasti dva ministři spolu s dalšími úředníky a měli v plánu vymezit území, kde ženy a jejich blízcí žijí. Z toho, co viděli, byli v šoku. Když si jeden policista vše fotil, jedna z žen ležících na zemi se k němu přiblížila a zvedla nohu. Ihned utekl. Pro lidi z etnika Acholi na severu Ugandy je svlékání žen na veřejnosti spojeno se speciálním významem. Má mnohem větší sílu než boj, místní to považují za nejhorší možnou formu prokletí, kterou může žena vůči svým nepřátelům vyjádřit.
Zabití synové
Spory o půdu v zemi trvají již deset let. Úřady spravující ugandské přírodní rezervace tvrdí, že lidé z Apaa a tisíce dalších žijí na území patřící do rezervace. Místní komunita s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že jde o půdu, která vždy patřila jejich předkům.
Pro asi pět žen, které se ten den svlékly, ale nejde jen o půdu. Je to zároveň protest proti špatnému zacházení ze strany bezpečnostních složek, ke kterému dochází již roky. Osmapadesátiletá Magdalena Alumová vypráví, že jí v roce 2012 zastřelili syna. „Svlékám se, protože mi velmi ublížili, zabili mého syna Olanyaha,“ říká. „A nyní se vrátili, aby nás dostali z naší půdy. Je to pozemek, který měl již můj děda,“ dodává s tím, že měla 15 koz, ty byly ale postupně také zabity, takže teď nemá nic.
Syn dvaašedesátileté Karamely Anekové, která se také účastnila protestu, prý zemřel poté, co ho zmlátili. „Stěžoval si na bolest na hrudi, pořád ho to bolelo, o dva roky později zemřel,“ popisuje. Vlastní půdu o rozloze pěti čtverečních kilometrů a prý udělá všechno pro to, aby ji ubránila.
Místo lidí rezervace
Ve vesnici Apaa probíhá jen jeden z několika konfliktů týkajících se půdy, ke kterým dochází na severu Ugandy. Příčiny současných problémů se vážou k 18 let trvajícímu ozbrojenému povstání rebelů z Armády božího odporu (LRA). Tu založil Joseph Kony s cílem svrhnout místní vládu a nastolit režim založený na biblických přikázáních. Dlouhá léta jsou oběťmi vraždění, mučení a únosů LRA především civilisté a působnost milic se rozšířila i do dalších zemí.
Mnoho lidí z etnika Acholi bylo v této souvislosti kvůli svému bezpečí přesunuto do vládních táborů. Když se ale vrátili, řešili, jestli stále ještě vlastní pozemek, který byl vždycky jejich.
Úřad spravující rezervace (UWA) chce vymezit pozemek o rozloze asi 827 kilometrů čtverečních, což je asi polovina velikosti Londýna, a Apaa leží na jeho okraji. Úřad nepopírá, že oblast pronajme investorovi, což je známý jihoafrický podnikatel, který by tam chtěl zřídit soukromou rezervaci pro divoká zvířata. Podle obyvatel Apaa hrozí vystěhování asi 21 000 lidí.
Zbloudilá kulka
John Makondo má v UWA za úkol připravit oblast pro budoucí investice. Nepopírá, že bezpečnostní složky použily proti obyvatelům ze sporných pozemků násilí. „Osoba, o které víme, ale zemřela po zásahu zbloudilou kulkou, byla to nehoda,“ tvrdí. Došlo prý tehdy k nepokojům a oni jen chtěli zajistit bezpečí místních lidí.
Vláda trvá na tom, že příchod investorů prospěje místní ekonomice tím, že podpoří cestovní ruch. Chce proto pokračovat ve svých plánech a získat nad pozemkem kontrolu.
Podle Johna Makomba protest přispěl k tomu, že úřady začaly nad svými kroky přemýšlet. „Myslím, že vyslaly určitý vzkaz. Rozumíme tomu, co lidé říkají. Musíme se vrátit zpátky, mluvit s nimi a říci jim pravdu, aby pochopili, že jde o chráněnou oblast,“ říká. Těm, kterým hrozí vystěhování, bude nabídnuto odškodnění, nebo možnost přesídlení, slibuje vláda.
Místní vůdci jsou prý připraveni vyjednávat. Některé z žen z Apaa ale říkají, že se budou svlékat znovu v případě, že jejich práva nebudou respektována.
