Ilustrační foto FOTO: Pexels
FOTO: Pexels
Jednu z prvních komplexních map toho, jak se lidský mozek mění během těhotenství, vytvořili v těchto dnech američtí vědci. Nová studie má podle nich přispět k lepšímu pochopení tohoto málo prostudovaného období života.
Studie zveřejněná v časopise Nature Neuroscience naznačuje, že některé oblasti mozku se mohou v období těhotenství zmenšit, přesto se ale paradoxně zlepšuje mozková konektivita. Pouze několik oblastí mozku pak podle výzkumu zůstane během těhotenství nedotčeno.
Výzkum byl proveden na 38leté ženě, kterou autoři sledovali od tří týdnů před početím po dobu dvou let od narození dítěte. „V neurobiologii těhotných je ještě tolik věcí, kterým nerozumíme. A není to proto, že by ženy byly příliš komplikované. Biomedicínské vědy historicky ignorovaly zdraví žen. Mozek je endokrinní orgán a pohlavní hormony jsou silné neuromodulátory, ale mnoho těchto poznatků pochází ze studií na zvířatech. Lidské studie mají tendenci spoléhat se na zobrazování mozku a endokrinní hodnocení shromážděné od skupin lidí v jednom časovém okamžiku. Ale tento druh přístupu skupinového průměrování nám nemůže říci nic o tom, jak se mozek mění ze dne na den nebo z týdne na týden a jak hormony ubývají a proudí,“ řekla pro CNN hlavní autorka studie Dr. Emily Jacobsová, která je docentkou na katedře psychologických a mozkových věd na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.
Dále pak doplňuje, že její laboratoř používá přesné zobrazovací metody k pochopení toho, jak mozek reaguje na hlavní neuroendokrinní přechody, jako je cirkadiánní cyklus, menstruační cyklus, menopauza a jeden z největších neuroendokrinních přechodů, což je těhotenství.
Jacobsová a její kolegové provedli 26 vyšetření magnetickou rezonancí a také krevní testy u prvorodičky a poté je porovnali se změnami mozku pozorovanými u osmi účastnic výzkumu, které nebyly těhotné. Do devátého týdne těhotenství autoři zjistili rozsáhlé snížení objemu šedé hmoty a tloušťky mozkové kůry, a to zejména v oblastech, jako je síť výchozího režimu, která je spojena se sociálními kognitivními funkcemi. Šedá hmota je základní mozková tkáň, která řídí vjemy a funkce, jako je řeč, myšlení a paměť. Po dosažení vrcholu v dětství se tloušťka kortikální kůry během života zmenšuje.
Skenování prý také prokázalo zvýšení mikrostruktury mozkomíšního moku a bílé hmoty ve druhém a třetím trimestru, což údajně souvisí s rostoucími hladinami hormonů estradiolu a progesteronu. Mozkomíšní mok pomáhá poskytovat výživu, ochranu a odstraňování odpadu pro mozek. Bílá hmota pomáhá oblastem mozku komunikovat a zpracovávat informace.
Některé ze změn, včetně kortikálního objemu a tloušťky, zůstaly přítomny i dva roky po narození dítěte, zatímco jiné se vrátily na úroveň v období před početím zhruba dva měsíce po porodu.
„Tato studie je zásadní pro položení základů budoucího výzkumu tím, že poskytuje data, která umožní vymyslet možnosti, jak můžeme podpořit zdravé změny mozku v těhotenství,“ vysvětlovala neurovědkyně a terapeutka Dr. Jodi Pawluskiová, která působí ve Francii.
